(AKTUALIZOVÁNO) Ve čtvrtek 21. listopadu zástupci společnosti a Dozorčí rady ČD Cargo prověří v Německu první z deseti lokomotiv Traxx MS3 od společnosti Bombardier, to byla první a zásadní informace předsedy představenstva společnosti ČD Cargo Ivana Bednárika, MBA, na výjezdním zasedání Podnikového výboru (PV) OSŽ ČD Cargo, které se koná ve dnech 16. až 18. 10. 2019 na Lesní Chatě v Kořenově.
„Velmi rádi bychom s Bombardierem navázali větší spolupráci a stali se oficiálním servisním zástupcem společnosti v České republice. Geograficky pro to máme skvělé podmínky,“ dodal s tím, že společnost momentálně testuje lokomotivy Last Mile Traxx, využitelné také pro postrk a posun u společnosti ČD Cargo v Rakousku. Předseda představenstva mluvil i o modernizaci lokomotiv řady 742 a nákupu lokomotiv řady 744.
Řeč byla i o nákupu nových vagonů s brzdami s kompozitními špalky, Ivan Bednárik informoval i o soupravách Innofreight, které začaly vykazovat vyšší stupeň opotřebování. „VÚKV to začal zkoumat a zjistilo se, že to není technická vada vozů, ale problém infrastruktury (například vlivem tvrdších kolejnic v obloucích dochází k většímu opotřebení dvojkolí),“. Krátce se Ivan Bednárik vyjádřil i k 60ft plošinám „S dodavatelem, kde jsme měli původně nasmlouvané zakázky, jsme se nedohodli, protože začal dodávat pozdě a zmetky, a tak nyní budeme otevírat novou soutěž na 60 stop dlouhé vagony,“ uvedl Bednárik. Telegraficky zmínil i vyhraný soudní spor (modrá flotila) a nově otevřenou ocelovou halu na čištění nákladních vozů v SOKV Ústí nad Labem. „Když si to umíme opravit sami, tak vytvořme lidem podmínky pro práci a dobré zázemí. Hala v Ústí je toho důkazem,“ poznamenal Bednárik s tím, že uvítal přítomnost ministra dopravy Vladimíra Kremlíka. „Byl to teprve druhý ministr dopravy od vzniku firmy (ČD Cargo), kterého se nám podařilo do provozu dostat.“
Třetím bodem, kterému se Ivan Bednárik věnoval, byl dispečink, respektive každodenní problémy v provozu. „Kvůli výlukám u nás i na německé straně, a také kvůli naší neschopností, krvácíme velkým stylem. V Děčíně (jediný elektrizovaný přechod do Německa) stojí odstavené vlaky a situace nebude nejbližší dva roky lepší. Zamýšlíme se, jak to obejít přes Polsko,“ uvedl. „Proto se věnujeme dispečinku. Bez něho nemá naše práce budoucnost. Do budoucna to může být veliký problém, aby se nestávalo to, že nemáme ani strojvedoucí, ani lokomotivu,“ poznamenal.
Hodně diskutovaným a z pohledu členů PV i kontroverzním tématem bylo Opatření číslo 6, kterým vedení společnosti zavedlo k 1. 9., k 1. 10., a k 1. 11. úsporná opatření. „Toto opatření jsme zavedli hlavně proto, abychom nemuseli propouštět. Třetí kvartál s sebou přinesl velký výpadek tržeb, zejména v ocelářském a těžkém průmyslu,“ vysvětlil Ivan Bednárik s odkazem na ekonomické výsledky třetího čtvrtletí, do kterých se promítly výpadky v hutích na Ostravsku, ale i v Polsku, Slovensku a Maďarsku. „To bych tady mohl vyjmenovávat odstavené vysoké pece v celé Evropě. Obecně lze říct, že na jednu tunu plechu chybí tři tuny surovin. Z tohoto důvodu byla přijata tato opaření, která vydal výkonný ředitel Tomáš Tóth - chápu, že se vám nelíbí,“ dodal s tím, že společnost velmi intenzivně pracuje na zajištění alternativních kontraktů s cílem nahradit výpadky a usiluje o zajištění plánovaného výsledku. „Určitě plán zůstane v černých číslech. ČD Cargo není ve ztrátě, rok 2019 skončíme se ziskem, i když možná třeba nesplníme plán. Zatím to není kritické, v Cargu ani není už pomalu co restrukturalizovat.“ Podle Bednárika se propad nakládky nejvíce dotknul některých nákladních železničních dopravců, včetně ČD Cargo, kteří jsou vázáni na těžký průmysl. „V malospotřebitelském segmentu zatím ta krize není,“ dodal.
V diskusi se členové podnikového výboru dotazovali jak na konkrétní obchodní případy (Olomouc, Dobrovice), tak i na příklady dopadů Opatření na provoz: „Všechno stojí, lidé to vnímají negativně, místo tří jsou v noci na pracovišti dva posunovači, stoupla nemocnost, a teď jsme se dozvěděli, že mají vedoucí posunu dostat tablety. Jakou to má vygenerovat úsporu? Na jednu stranu se má šetřit a na druhou nám vnucujete tablety,“ uvedla například Blanka Lomnančíková z Ostravy. „Chápu, že je potřeba šetřit, úkol - přehodnotit opatření č 6, když jde proti byznysu, poznamenal jsem si…,“ odvětil vstřícně Ivan Bednárik.
Členové Podnikového výboru OSŽ ČD Cargo dále schválili tým kolektivních vyjednávačů ve stejném složení, jako v loňském roce (Nekola, Bc. Urbancová, Radkovič, Lomnančíková, Doležal, Skrečka) a rozšířený tým kolektivních vyjednávačů (plus Hurychová, Kubička, Malounová, Heinz, Kundrik, Závora), který se sejde nad návrhem nové kolektivní smlouvy, kterou má zaměstnavatel odborovým centrálám předložit na začátku listopadu.
Informacím ze zásadních jednání dominovaly postřehy z jednání 7. 10. 2019 ke Katalogu zaměstnání „Naše připomínky byly z 90 % přijaty, problematika opravárenství byla projednána, tam není žádný rozpor, problém zůstává v povoláních vozmistr a strojvedoucí. Zaměstnavatel na základě diskuse připraví nový text s tím, že jednání k těmto dvěma povoláním by mělo proběhnout 30. 10. Dokument je v režimu projednání, je velká šance, že bychom mohli katalog dokončit a mohl by se stát součástí debaty nad podobou PKS,“ uvedl Radek Nekola. „Nepovažuji to za ztrátu času, řadu věcí se podařilo vydiskutovat,“ dodal. Radek Nekola mluvil i o novele IN Pers22 (a nutnosti otevřít a odladit věci týkající se pitného režimu a ochranných nápojů) a telegraficky zmínil i navýšení příspěvku na rekreaci z C-SF.
Řeč byla i o půlročním pilotním projektu rozšíření právního poradenství, právní pomoci členům OSŽ v občanském životě (pilotní projekt proběhne v období 1. 1. 2020 až 30. 6. 2020). „Podmínkou spuštění tohoto projektu je, že nebude ohrožena pracovněprávní oblast. Jde o využití určité volné kapacity ve smyslu zapojení našich externích právníků, kteří by mohli některé věci mimo pracovněprávní problematiku řešit,“ poznamenal Nekola. „Někdo dělá rodinné právo, někdo umí řešit pozůstalosti. Bude možné požádat o právní pomoc prostřednictvím telefonu, poté doporučení sepsat a nasměrovat na konkrétního právníka.“
Závěr pak patřil organizačním záležitostem a bodu Různé.
Michael Mareš
