„Naše společnost přepravila za první čtvrtletí přibližně 15 milionů tun zboží, což je o 1,7 milionů tun méně než za stejné období loňského roku. Takto významný výpadek tržeb se samozřejmě projevuje na výsledku hospodaření společnosti,“ přiznal výkonný ředitel společnosti ČD Cargo Ing. Tomáš Tóth na jednání Podnikového výboru OSŽ ČD Cargo v Praze ve čtvrtek 14. 5. 2020.

„Zásadní propad přepravního objemu se odráží v inkasu tržeb, ty nekryjí některé náklady a negativně ovlivňují ziskovost společnosti. Výpadek tržeb je v řádu stovek milionů korun,“ dodal.

Celosvětová pandemie koronaviru, jak to Tomáš Tóth definoval, akcelerovala počínající recesi některých odvětví ekonomiky z konce roku 2019. „V prvních dvou měsících letošního roku se i přes pozitivní avízo některých našich zákazníků situace nelepší a pokračují v nižších přepravních objemech. Pandemii pocítila jako první komodita kombi, kde již v únoru zaznamenáváme značné výpadky tržeb, které způsobují omezení námořní dopravy z Číny do evropských přístavů,“ řekl dále Tomáš Tóth s tím, že následně se v březnu zastavuje automotive a další na něj navázaná odvětví: Oceláři v Evropě omezují produkci, vyrábí se méně elektrické energie, což negativně působí na objednávky uhelných vlaků, přepravuje se menší množství pohonných hmot v souvislosti s omezenou mobilitou a přicházejí ZANy (Zákazy nakládky) na některé stanice v nejvíce postižených zemích Evropy. „Situace tak na trhu železniční nákladní dopravy není v těchto dnech úplně jednoduchá. Jako první přichází ochlazení v produktu ucelených vlaků, postupně se přidávají i jednotlivé vozové zásilky, kde jsou naše nastavené technologie velmi citlivé na nižší přepravní objem,“ doplnil Tóth.

Podle něj je v tuto chvíli „úplně irelevantní, jaký je výsledek hospodaření“: „Jde nám především o udržení dlouhodobé likvidity. Připravili jsme dva scénáře ekonomického vývoje společnosti – konzervativní a pesimistický, oba počítají s významným krácením zbytných nákladů mimo core-business a z časového hlediska různým způsobem přistupují k návratu na plánovanou hladinu tržeb z vlastní přepravy. Oba nám zajištují dostatek likvidity, ale nechci zde tvrdit, že máme na růžích ustláno. Absolutní prioritou je, abychom i nadále poskytovali našim zákazníkům kvalitní servis a plný rozsah služeb,“ zdůraznil Tomáš Tóth.

Situace podle něj není jednoduchá, nicméně zároveň odmítl názor, že by se s výpadky tržeb nikdo nezabýval. „Mohu určitě zmínit nové tržby, které obchodní úsek vybojoval od našich konkurentů a které se dále podařilo převzít ze silnice na železnici. Kvalitou služeb musíme zákazníky přesvědčit, aby se po úplném rozvolnění opatření nevrátili zpět na silnici. Nové tržby od počátku krizového stavu do konce měsíce dubna jsou v hodnotě bezmála 100 milionů Kč. Vedeme řadu intenzivních jednání, jak dále akcelerovat naše přepravní služby v Evropě a diskutujeme další obchodní projekty směřující k růstu tržeb ve střednědobém horizontu. Vedle toho se samozřejmě musíme soustředit na optimalizaci provozních technologií,“ dodal.

Tomáš Tóth upozornil, že rozvolnění opatření po COVIDU ještě neznamená úplný návrat do běžného provozu. „Budeme reagovat průběžně, přijímat další opatření, a to i po změně GVD k 14. 6., který obsahuje stávající redukce. Musíme se smířit s tím, že prozatím nepojede stejný počet vlaků jako před COVIDem. Vlaky s omezenou zátěží budou zrušeny a tato zátěž bude doplňovat normativ vlaků ostatních. Dále s vámi budeme diskutovat a projednávat změny technologií na konkrétních pracovištích, do června využívat dojednaný institut částečné nezaměstnanosti a informovat všechny odborové partnery o aktuální situaci. Krátkodobá, nebo částečná nezaměstnanost ještě neznamená hromadné propouštění. Tržní situaci monitorujeme a bude průběžně reagovat a komunikovat. Naším cílem je i nadále udržet maximální možnou míru zaměstnanosti,“ konstatoval.

V diskusi se například tajemnice PV OSŽ ČD Cargo Bc. Marta Urbancová dotázala, proč dochází ke změnám (technologií/GVD, krácení směn) i v lokalitách, kde nedošlo k poklesu přeprav. „Krátkodobě jsme zareagovali plošně a začali přijímat výjimky tam, kde to bylo nezbytně nutné. Opačným přístupem bychom potřebných nákladových úspor nedosáhli v tak krátkém časovém horizontu. Razance těchto opatření odpovídala stavu, kdy se ekonomika zastavila ze dne na den,“ zdůraznil Tomáš Tóth ve své odpovědi: „Je nicméně pravdou, že na některých místech se přepravní objem nezměnil, a i přesto zde diskutujeme budoucí změny technologií, protože stávající systém je nerentabilní. A to nemluvím jenom o lidech, ale i o kapacitách hnacích vozidel a vagonů.“

Ne všichni ale pro tuto myšlenku měli pochopení. „Jestli hodláte překlopit desetihodinové směny do GVD od 14. 6., tak bude povstání na vsi,“ poznamenala Blanka Lomnančíková z Ostravy a Tomáš Tóth odvětil: „Tomu rozumím, ale taktéž očekávám, že na místně příslušných místech bude probíhat stejný dialog, jako tady nyní vedeme my.“

K tématu (nedostatečné vytížení na některých pracovištích) se vyjádřil také personální ředitel Ing. Mojmír Bakalář: „To vytížení nebylo ideální už v minulém období, proto se zrychleně přehodnocovala některá pracoviště,“ poznamenal a dodal: „Touto cestou bych ale rád vyjádřil pochvalu i úctu všem těm, kteří se podíleli na zásobování zaměstnanců rouškami. V pandemii jsme obstáli, za celou dobu jsme měli pouhých 45 lidí v karanténě (aktuálně jsou to dva) a jednoho jediného nakaženého zaměstnance. Chtěl bych poděkovat všem zaměstnancům, kteří se v tomto období chovali zodpovědně.“

Na závěr Radek Nekola vyzval zástupce zaměstnavatele k opatrnosti při zavádění změn, varoval před ztrátou obchodních případů a přimlouval se za „přímou linku“ – operativní spojení od spodu nahoru. „Jestli ta přímá linka bude fungovat jako doposud, tak máme šanci přežít. Jestli ne, tak to bude horší, tržby se propadají,“ uvedl. A Tomáš Tóth „přímou linku“ potvrdil a poděkoval za dialog.

Michael Mareš