Stalo se tak trochu nečekaně, téměř na závěr jednání, vzhledem k tomu, že jeho návštěva nebyla na začátku jednání Republikové rady infrastruktury (RRI) SŽDC v Praze 16. dubna avizována.


Generální ředitel v úvodu svého vystoupení sdělil, co očekává od přijetí novely zákona o drahách, informoval o rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, který rozhodl, že vyhoví žalobě společnosti ČEZ ve věci nákupu elektrické energie o zaplacení částky za porušení smlouvy Správou železniční dopravní cesty, s. o. SŽDC pak hodlá podat dovolání k Nejvyššímu soudu.
V únoru začala již stavební sezona, na opravy a údržbu je v tomto roce určena částka cca 46 mld. korun a zatím se proinvestovalo zhruba 4,5 miliardy korun. „Je ale potřeba zvážit, jaké výluky je možné ještě zahájit s ohledem na to, kde je možné ještě jezdit. Tyto práce při výlukové činnosti také kladou vysoké nároky na naše zaměstnance," řekl Ing. Surý. Obavu, jestli budou finanční prostředky na jednotlivých oblastních ředitelstvích také včas k dispozici na investice a opravné práce, vyslovil tajemník Podnikového výboru OSŽ SŽDC Adolf Hradílek. Generální ředitel připustil, že jisté riziko nevyčerpání prostředků existuje spolu s možností vrácení části prostředků z evropských fondů a SFDI. Na dotaz jednoho z členů RRI, jestli by bylo možné vytvořit pro potřebu vlastní údržby traťových mechanizačních prostředků něco na způsob DPOV, Ing. Surý řekl: „je to dobrý nápad, je třeba hledat české opraváře". Generální ředitel pak zodpověděl řadu dotazů, které se týkaly mimo jiné stavu prací při modernizaci tratě Ševětín - České Budějovice, karlovarského vlakového nádraží a také, co bude dál s některými stanicemi po jejich převodu k SŽDC. Tajemník PV Adolf Hradílek pak poděkoval generálnímu řediteli, ale i dalším hostům z hospodářského vedení, za návštěvu. Je třeba se ale vrátit k úvodní části jednání, kdy prvními hosty byli Bc. Jiří Svoboda, ředitel odboru 08 GŘ SŽDC s Ing. Luďkem Kleprlíkem. „Zeptejte se hlavně na to, co vás zajímá," vyzval členy rady Jiří Svoboda. „V současné době se diskutuje na téma prodyšnosti materiálů u osobních ochranných a pracovních oděvů. Jsme asi na hranici našich možných požadavků na kvalitu materiálů, vzhledem ke stanoveným normám, dosáhli jsme limitu, za který už nelze jít!" řekl dále. Hovořilo se pak o tom, jestli je možná výměna OOPP při jejich poškození. K tomu Bc. Svoboda (na snímku) řekl, že výměna je vždy možná a k pracovní obuvi dodal, že pokud jde o rukavice, je toho názoru, že příslušné pracoviště by mělo mít možnost vybrat takové, které jim vyhovují a splňují i požadavky na bezpečnost při práci. Ing. Kleprlík přinesl na ukázku také pracovní obuv a několik druhů pracovních oděvů. Nejnovější z nich pak už má 60procentní podíl bavlny. Po řadě dotazů na kvalitu obuvi, pak Jiří Svoboda dodal, že: „...pokud jde o pracovní a ochranné pomůcky, jsme plátcem a významným zákazníkem pro výrobce, takže my budeme diktovat naše požadavky."
Dalšími hosty jednání před příchodem generálního ředitele byli Ing. Pavel Koucký, ředitel personálního odboru GŘ SŽDC, Ing. Helena Vytisková a Ing. Hana Kohoutová. Ing. Koucký sdělil řadu informací, které už zazněly i na jednání Podnikového výboru, tedy o personálních změnách na SŽDC, přijímání nových zaměstnanců, kdy dnes je z plánovaných 469 nástupů již přijatých 278 nových zaměstnanců (z toho je 130 pro traťové hospodářství). „Toto období roku 2015 bude také náročné pro všechny zaměstnance, díky zvýšené výlukové činnosti," řekl dále Koucký. Další informace se týkala kapitálového životního pojištění, kdy došlo ke změně názvu pojišťovny z ING na Nationale-Nederlanden, ale pro pojištěnce se tím (v podmínkách) nic nemění. Na dotaz člena RRI Miroslava Loužila, jestli je možné z prostředků FKSP nakupovat některé drobnější věci na vylepšení pracovního prostředí, odpověděla Ing. Vytisková, že pokud by šlo o věci, které jdou nad rámec povinností zaměstnavatele, pak to možné je. K tomu Ing. Koucký dodal, že: „...na akce sociálního charakteru a zlepšení pracovního prostředí máme v PKS vyčleněny prostředky ve výši 45 milionů korun."
V závěru jednání došlo i na kontrolu plnění usnesení z minulého jednání. V diskusi pak zazněla připomínka, že je nutné řešit umístění GPS ve služebních autech, došlo i na diskusi o tom, jestli stávající rozšíření počtu povolání s nárokem na ozdravné pobyty, která obsahuje PKS, je dostatečné. K tomu bylo přijato i usnesení, které ukládá do konce června svolat jednání odborných sekcí (13, 14, 24) s cílem zabývat se návrhy na případné rozšíření počtu povolání s tímto nárokem.
Miroslav Gloss