AKTUALIZOVÁNO - V Praze, v hotelu President, se v úterý 3. října uskutečnila konference na téma „Národní železniční dopravci v Evropě“. Uspořádala ji společnost Mafra ve spolupráci s Lidovými novinami. Přednášejícími byli ministr dopravy a představitelé všech hlavních železničních společností, dále zástupce firmy Siemens a SUDOP Praha. V auditoriu zasedlo přibližně pět desítek vrcholových manažerů firem navázaných na železnici a také zástupci některých měst či obcí. Trochu v rozporu s názvem konference byl její obsah téměř výhradně zaměřen na českou železnici, jejíž hlavní problémy i předpokládané směřování jednotliví mluvčí prezentovali.

Ministr dopravy Dan Ťok připomněl, že otevírání železničního trhu je závazné pro všechny státy Evropské unie. „České dráhy jsou pro stát velmi důležitý partner, přesto jsme rozhodli, že musíme železniční trh otevírat,“ řekl ministr dopravy a dodal, že jsou jednak tlaky, aby otevírání trhu probíhalo pomalu nebo vůbec ne, a na druhé straně jsou tlaky, aby se otevíral rychleji. Ministr dopravy se dále mimo jiné zmínil o tratích, jichž se má v nejbližších letech otevírání trhu dotknout (Praha – Liberec, Pardubice – Ústí n. L., Ostrava – Opava – Olomouc a dalších) a dále hovořil mimo jiné o plánech na rozvoj vysokorychlostních spojení včetně mezinárodních (z Prahy do Drážďan, a zrychlení spojení do Norimberku a Mnichova).
Předseda představenstva Českých drah, a. s., Pavel Krtek připomněl hlavní události, které ČD prožily v minulých letech – bylo to především odčlenění infrastruktury, následované odčleněním výpravních budov. K roli národního dopravce Pavel Krtek poznamenal: „Národní dopravce je spíše marketinkový pojem, právně nemá v EU zakotvení (pozn. paragraf 8 zákona č. 77/2002 Sb., stanovuje „národní želerzniční podnik“). Připomněl i hlavní úkol, kterým v současnosti žijí České dráhy; je jím jednání s kraji o obchodních podmínkách po roce 2019, kdy skončí desetileté smlouvy. Ke IV. železničnímu balíčku poznamenal, že je rád, že byl přijat, neboť jasně definuje pravidla a do roku 2023 umožňuje i přímá zadání na období 10 let, tzn. do roku 2033. „Železnice má budoucnost, zvlášť když vidíte problémy, které má automobilová či letecká doprava,“ zdůraznil Pavel Krtek.
Za Správu železniční dopravní cesty, s. o., vystoupil Jiří Svoboda, náměstek pro provozuschopnost dráhy. Uvedl, že SŽDC má ve své správě 1983 objektů, z toho 863 výpravních budov, 671 zastávek a zbytek tvoří ostatní objekty. Řada těchto objektů je podle jeho slov v dezolátním stavu. SŽDC bude, jak zdůraznil, usilovat o to, aby spravované objekty byly v odpovídajícím technickém, provozním i estetickém stavu. „Stávajících prostor chceme využít maximálně, ale ne vždy je o jejich využití zájem,“ poznamenal Jiří Svoboda s odkazem na někdy složitější jednání se zástupci měst a obcí, bez jejichž spolupráce nebude možno některé objekty udržet a bude nutno přistoupit i k jejich demolici. Na druhou stranu, komerční pronájem není slučitelný s podmínkami investičních dotací. V letošním roce připravila SŽDC pětiletý plán rekonstrukce budov. „Tento plán není dogmatický. Scénář je dál, ale může doznat změn dle konkrétní situace,“ řekl Jiří Svoboda.
V diskusi se poté hovořilo například o ochraně obyvatelstva proti hluku způsobovaného železniční dopravou (velké betonové protihlukové zdi ne všem nevyhovují, lze proto zvažovat i nižší protihlukové stěny, které zakrývají jen nápravy a nikoli krajinu; postupně je třeba řešit i hlučnost vozidel). Problémem je i správní rozhodnutí o snížení rychlosti v noční době a dokonce imezení provozu železniční dopravy.
V projevu zástupce firmy Siemens Jiřího Pohla se často opakoval pojem ekologie. Podle jeho slov je současná podoba rozložení přepravy mezi druhy dopravy pro její vysokou energetickou náročnost a pro ničení klimatu neudržitelná. To se týká především letecké a automobilové dopravy, z ekologického hlediska je proto nejvýhodnější železnice. Základním nástrojem, jak dostat cestující na železnici, je podle slov Jiřího Pohla rychlost, četnost, spolehlivost, pohodlí a přijatelná cena jízdného. Jak dále uvedl, podle statistických údajů se začíná blýskat na lepší časy, neboť přepravní poptávka na železnici za 6 let vzrostla o 34 %. „Lidé se naučili jezdit autem na vlak,“ poznamenal Jiří Pohl a dodal, že v souvislosti s tím je třeba nabídnout cestujícím kvalitní a atraktivní železniční dopravu.
Předseda představenstva ČD Cargo, a. s., Ivan Bednárik uvedl, že ČD Cargo je podle objemu přepravených tun pátým největším evropským dopravcem; funguje již na plně liberalizovaném trhu spolu s desítkami dalších nákladních dopravců. Působí úspěšně a daří se mu i expandovat do zahraničí. „V rámci společného zájmu – narovnání podmínek na dopravním trhu - založili železniční nákladní dopravci sdružení ŽESNAD,“ informoval dále Ivan Bednárik a připomněl, že v rámci současného systému jednotlivých vozových zásilek železnice prohrává a nemůže konkurovat kamionům, které na rozdíl od ní nemusí platit dopravní cestu mimo dálnice. Podle jeho slov je sice nyní pro jednotlivé vlakové zásilky poskytována za použití dopravní cesty sleva, to však samo o sobě nestačí, mělo by se také řešit daňové znevýhodnění ekologické elektrické trakce na železnici v platbách poplatku za obnovitelné zdroje energie - což obnáší zátěž 600 mil. Kč ročně. „Máme před sebou velký cíl Evropské komise, přesun až 30 % nákladní přepravy na střední vzdálenosti na železnici do roku 2030,“ zdůraznil Ivan Bednárik.
Závěr přednáškového bloku patřil Tomáši Slavíčkovi ze SUDOP, který informoval o postupu v přípravě a realizaci infrastrukturních projektů, počínaje koncepční fází, studiemi proveditelnosti až po jejich posuzování a schvalování.
Konference si zřejmě nekladla za úkol najít řešení aktuálních problémů, byla spíše připomenutím hlavních úkolů a problémů, které České dráhy, SŽDC a na ně navázané firmy mají, nebo které je v nejbližší době čekají. Referáty se však dotkly několika zásadních oblastí, které by si jistě zasloužily samostatnou diskusi.

Zdeňka Sládková, snímek Roman Štěrba