OBZOR ke stažení

Odborovým organizacím v České republice přestali po více než čtvrt století ubývat členové, píší Klára Čeperová a Petr Kučera na webu Aktuálně.cz ze dne 14. února. Jak je dále v tomto článku uváděno, zájem zaměstnanců o odborovou organizovanost v posledních dvou letech roste, takže příliv nových členů je vyšší než odchody těch dosavadních.

Největší odborová centrála - Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) - má nyní o zhruba 27 tisíc členů více než v roce 2015. Celkem sdružuje přes 310 tisíc zaměstnanců. Druhá největší odborová centrála - Asociace samostatných odborů (ASO) - nyní sdružuje kolem 78 tisíc zaměstnanců. Zahrnuje zejména Odborové sdružení železničářů či Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy. Svaz Kovo Mladá Boleslav, který se nedávno osamostatnil, pak eviduje dalších 33 tisíc odborářů, zatímco před dvěma lety to bylo jen 20 tisíc. Kromě toho v Česku působí i menší samostatné svazy.
Atraktivitu členství má zvyšovat třeba nabídka bezplatného právního poradenství či zastupování před soudem u pracovněprávních sporů. Některé svazy jdou ještě dál a nabízejí poradenství i v otázkách nájemního bydlení. Běžné jsou i příspěvky na sport, dětské tábory nebo kulturu. Odboráři často mají nárok na výhodnější podmínky při sjednávání dovolené například s partnerskou cestovní kanceláří nebo v rekreačních zařízeních, která některé svazy stále vlastní. Odbory na železnici si zase v kolektivních smlouvách dohodly se zaměstnavateli řadu benefitů a úspěšně se podílejí i na zachování jízdních výhod, i když v poslední době s jistým omezením.
Nejvyšší podíl odborářů na celkovém počtu zaměstnanců má v Evropě podle nejčerstvějších dat OECD Island (81 až 90 procent podle použité metodiky), následují Švédsko (67 procent), Dánsko s Finskem (65 procent), Belgie (54 procent), Norsko (53 procent) či Itálie (36 procent). V sousedním Rakousku je to 27 procent, ve Velké Británii zhruba 25 procent, ale například v Německu jen 17 procent a v Polsku 12 procent. Ve Francii je to dokonce pouze kolem osmi procent.
Česká republika stále patří k zemím s nejnižším zastoupením zaměstnanců v odborech - zatímco v roce 1995 dosahoval podíl odborářů 43,3 %, v roce 2015 to bylo podle OECD pouze 11,6 procenta (železniční odbory, především OSŽ, však mají podíl výrazně vyšší). V roce 1991, tedy krátce po konci socialismu, kdy centrála ČMKOS navazovala na někdejší Revoluční odborové hnutí (ROH), bylo v odborech téměř 4,4 milionu lidí. K poklesu pak - kromě rozvoje soukromých firem a obecně malého zájmu lidí o podobnou angažovanost - výrazně přispěl i postupný odchod starších zaměstnanců do důchodu, aniž by se jim počet nových členů vyrovnal.
Miroslav Čáslavský (s využitím monitoringu tisku ze dne 14. února)

 

Právě přítomno: 184 hostů a žádný gestor