Masové demonstrace, které železničářské odbory vyhlásily na protest proti uzákonění dvanáctihodinových směn s předstihem minulý týden, se začaly již od soboty uskutečňovat v celé zemi. Již 30. června se jich zúčastnilo na 10 000 lidí, čímž Rakouský odborový svaz (ÖGB) dokázal, že umí zmobilizovat téma práce, upozornil 2. července deník Die Presse. V pondělí byl hlášen značný počet narušení dopravy, přičemž z celkem 5 000 spojů vypadlo asi 250, upřesnil v úterý deník Der Standart.

Akce železničářů, podporované i jejich kolegy z poštovních autobusů, tak značně ochromily provoz dopravy prakticky v celém Rakousku, kde na mnoha místech docházelo ke zpoždění i výpadku spojů, konstatoval list s odvoláním na sdělení mluvčího Rakouské spolkové dráhy (ÖBB). Kolejová doprava byla omezena hlavně v Linci, Štýrském Hradci (Gratz) a v okolí Vídně. „Pobouření mezi železničáři bylo a je velké,“ zdůraznil Roman Hebenstreit, jenž je šéfem podnikové rady koncernu ÖBB. Reagoval tak na prohlášení vedení koncernu, že dopad návrhu nového zákona na zaměstnance dráhy údajně nebyl velký. Další velké protesty mají vyvrcholit ve čtvrtek 5. července, kdy má parlament o tomto kontroverzním návrhu hlasovat. „Odbory nyní protestují proti 12-hodinovým směnám, které již dávno existují a proti nimž doposud nenamítaly,“ snažil se znevážit protesty odborářů ministr dopravy Norbert Hofer (Svobodná strana Rakouska – FPÖ).
Shromáždění zaměstnanců připravily odbory i v dalších velkých průmyslových podnicích, jako je Voestalpine, Böhler, OMV a Andritz. Odborový svaz Pro-Ge (dřívější kovácký) požáduje všelidové hlasování o dvanáctihodinových směnách. „Vláda nepochopila ochranný charakter pracovního zákona,“ konstatovala nová předsedkyně OS GPA Barbara Teiber. Jak upozornil deník, navržený zákon má umožnit prodloužení týdenní pracovní doby až na 60 hodin, přičemž poslední jedenáctou a dvanáctou hodinu lze vykonávat jen dobrovolně. Tuto nadpráci mohou zaměstnanci odmítnout bez udání důvodu. Naproti tomu odborové svazy odmítají údajnou dobrovolnost a varují před finančními nevýhodami, negativním dopadem na rodinný život i na zdravotní rizika, vyplývající z prodloužené pracovní doby, uvedl Die Presse.
Jan Hála