SŽDC hodlá v nejbližších týdnech zadat vypracování studie proveditelnosti, která má prověřit územní a technické řešení brněnské podzemní železnice, tzv. severojižního kolejového diametru. Tato podzemní dráha by měla spojit nové brněnské hlavní nádraží v poloze „Řeka“ (odsunutá poloha) se středem města. V současné době je odvoz cestujících z brněnského hlavního nádraží řešen hustou tramvajovou dopravou (na snímku).

Dosluhující vedení města usiluje o to, aby do „brněnského metra“ byla zapojena chrlická trať (Přerov - Brno). Podzemní dráha by pak pokračovala pod středem města a napojila by se na trať Brno – Tišnov na jižním okraji moravské metropole. Vláda však počítá spíše s povrchovým řešením, které je ale podle dosavadního náměstka brněnského primátora Petra Hladíka (KDU-ČSL) výrazně dražší a komplikovanější. Jak tvrdí další brněnský náměstek Matěj Hollan (Žít Brno), bez podzemní dráhy může nastat v Brně dopravní chaos. „Pokud by tam nebyl diametr, tak jako město Brno nejsme schopni k nádraží prostřednictvím městské dopravy odvozit cestující. Pro město by byl odsun nežádoucí a dopravu by to poškodilo,“ řekl před časem Hollan pro Českou televizi.
Vedení města se letos na jaře rozhodlo po desetiletích diskusí pro odsun nádraží na severní periferii Brna. Stejně jako kraj však požadovalo variantu se zaústěním chrlické tratě do podzemní stanice. Ministerstvo dopravy a vláda se tímto požadavkem neřídily, stejně jako požadavkem stavět s novým nádražím alespoň část diametru. Již nyní jsou tramvaje v severojižním směru v dopravní špičce přetížené a v případě přesunu nádraží se očekává ještě větší nápor na povrchovou dopravu, který může vyřešit pouze podzemní železnice.
Modernizace uzlu s přesunem nádraží má stát téměř 50 miliard korun, podzemní železnice bude stát další miliardy korun. Brno nyní čeká, jak se k otázce nádraží vyjádří nová koalice na brněnské radnici.
Miroslav Čáslavský
Zdroj: ČTK a ČT 24