Pro železničáře–videoamatéry je letošní rok významný. Jednak před půl stoletím se v italské Veroně konala první mezinárodní soutěž federace železničářů FISAIC v oboru film a video, ale také ve francouzském Štrasburku byla v roce 1952 založena celá federace. Ostatně, za připomenutí rovněž stojí fakt, že film, jeden z oborů zájmové umělecké činnosti, má rovněž výročí, neboť v roce 1895 se v Paříži kinematograf poprvé představil veřejnosti, a to díky bratrům A. a L. Lumièrům.
A tak na konec září tohoto roku zorganizoval Francouzský zemský svaz FISAIC (UAICF) již 26. ročník soutěže železničářů-videoamatérů sdružených v Zemských svazích zemí FISAIC. Snad symbolicky zvolil francouzský organizátor pro místo soutěže alsaské město Obernai, ležící nedaleko Štrasburku, město na Rýnu a na úpatí Vogézského pohoří. Svoji produkci na soutěži představili autoři ze sedmi členských zemí FISAIC.
Je obecně známo, že natočit a filmařsky sestavit soutěžní práci odpovídající mezinárodním soutěžním podmínkám, není lehké. Vyžaduje filmařské zkušenosti obsahující také znalosti z jiných oborů, např. z dramaturgie. Je rovněž snadné tvrdit, že obraz musí filmařskou zkratkou vyjádřit děj a že slovní komentář či titulky jen obraz doplňují, avšak přesvědčte mezinárodní porotu, že toto tvrzení jste naplnili, když film vtipně vyjadřuje nějakou národní vlastnost, která může být cizí například belgickému porotci.
Přes různá úskalí obeslaly Zemské svazy FISAIC soutěž celkem 71 snímky zatříděnými do sedmi soutěžních kategorií. Tyto snímky představovaly projekční maraton o délce 11 hodin.
Český zemský svaz FISAIC soutěž obeslal 17 pracemi o celkové délce projekce 94 minut. Do naší kolekce národní porota vybrala práce 13 autorů či autorských kolektivů, kteří tematicky, herecky a dramaturgicky zvolili jak železniční tématiku z kategorie A - například Petr David z Meziměstí se snímkem „Železnice“ (popisujícím vznik a rozvoj kolejové dopravy – oceněno bronzovou medailí FISAIC), či Eduard Pech z Ústí nad Labem s filmem o „Zubrnické muzeální železnici“ (oceněno diplomem), tak i snímky dokumentární a z cest (kategorie B1 a B2), např. Petr Chmela a Vladimír Přibyl poutavým snímkem vystihujícím dopad ztráty smyslové způsobilosti u jednoho výpravčího s názvem „Jak se hladí ryby“. I když tato doslovně medailová práce nezískala ocenění, u publika zaujala. Vždyť po ztrátě smyslové způsobilosti nalézt práci, která se stává koníčkem, se málokomu podaří.
Z kategorie B1 lze zmínit francouzský snímek autora Francise Dupouy „Meutre d’usine“ (oceněn bronzovou medailí FISAIC) o sociální problematice v jihofrancouzském městě Marignac, respektive o situaci v tomto městě po uzavření továrny na výrobu magnézia, resp. jejím přemístěním do Makedonie, a tak dramatickým nárůstem nezaměstnanosti v celém regionu.
Kategorie jednominutových filmů (C), patří k nejvíce populárním, neboť vyjádřit vtipný a aktuální námět ve vymezeném časovém rozmezí je důkazem skutečného mistrovství. A tak v současnosti, jak jinak, zvítězila slovenská práce autora Štefana Bartka s názvem „Aj ty IT?“. O bramborové medaile (diplomy) se podělila Danuše Kubátová (se snímky „Nález“ a „Procházka“) se snímkem „Blondýna“ našeho autorského kolektivu (Petr Chmela, Jarmila Šmerhová, Jarmila Šmídová a Eduard Pech). V kategorii C soutěžilo 10 prací ze 4 zemí. Co do vtipnosti a zpracování námětu zvítězili Slované.
V soutěžní kategorii D (snímky natočené podle scénáře) se představily práce zkušených filmařů z Francie, Slovenska a Česka. Námět o osudu jednoho otce, který se svou malou dceruškou utíká světem, svojí křehkostí i krutostí doby přinesl Francouzi Rémi Archy zlatou medaili. Zatímco stříbrnou medaili získal autor ze Slovenska, bronzovou obdržel Eduard Pech za „Filmovou školu“, neboť přesvědčil porotu, že i dospělí žáci mohou předběhnout zkušeného vyučujícího.
Snímky o volně zvolené tématice (kategorie D) na soutěžích FISAIC tradičně patří do přehlídky vyspělosti autorů. Ne jinak tomu bylo v Obernai. Zatímco se o medaile podělili autoři z Francie, Slovenska a Belgie, jeden z diplomů získal i výpravčí Jiří Rozumek za „Quo vadis?“. Zlatý snímek „L’automne“ Francouze Michela Hunota svojí poezií poukázal na vnímavost člověka. Stříbrný „Můj vrabčí život“ paní Zuzany Lengové ze Slovenska přesvědčil o autorčině schopnosti jak obrazem, tak i zvukem, zachytit citlivost jedné rodiny vrabčáků na vlivy okolního světa - nám důvěrně známého.
Prostor pro mladé autory do 25 let je dán v soutěžní kategorii F. Pro letošní soutěž ji obeslaly jen dva zemské svazy. Přesvědčivé vítězství snímku „Jáma“ slovenského autora Marka Valovčína o pozadí tajemné historie ztracení dcery oddálilo od zlata Češku Kateřinu Pavlišákovou, jejíž „My jsme vrazi!“ porota ocenila stříbrnou medailí FISAIC.
26. ročník soutěže FISAIC prokázal stoupající kvalitu amatérské tvorby železničářů, ale také to, že autoři se nebojí ztvárnit libovolnou tématiku. Železniční tématika a tématika ze života železničářů představuje fond, jehož historická hodnota stoupá s časem. Je proto dobře, že členové Českého zemského svazu FISAIC ve své zájmové činnosti uvedenou tématiku zpracovávají a že vítězné filmy jsou od roku 2007 uchovávány ve videoarchivu FISAIC.
Závěrem je nutné všem autorům poděkovat za práce, které přihlásili jak do národní soutěže, tak i do soutěže mezinárodní. Jejich účast a tvorba, podporované OSŽ, představují důstojnou reprezentaci nejen českých železničářů, ale i zázemí v OSŽ.
Lze si jen přát, aby v roce 2017, kdy soutěž má být uspořádána v Česku, byla naše prezentace na medaile bohatší.
Ivo Laníček
