Přesnost českých vlaků je srovnatelná s přesností vlaků v Evropě, přestože podíl dvou a vícekolejných tratí u nás je ve srovnání s Evropou velmi malý. Dokonce i tranzitní koridory v České republice jsou v některých úsecích jednokolejné. Například německé železnice mají podíl dvou a vícekolejných tratí 55 % (v Česku je to jen cca 20 % tratí) a je běžné, že v mnoha úsecích jsou čtyř i vícekolejné tratě s odděleným provozem dálkových expresů, zastávkových regionálních spojů nebo nákladních vlaků tak, aby se navzájem pomalejší a rychlejší vlaky neovlivňovaly a nezdržovaly.

Přesnost vlaků na německé bohatě dimenzované železniční síti byla vloni 78,9 % u dálkových vlaků (v ČR je to 77,8 %) a 94,8 % u vlaků regionálních (v ČR je to 90,9 %), což jsou hodnoty srovnatelné s Českou republikou.
Přesnost vlaků se loni zvýšila meziročně o 3,3 %, když dosáhla podle údajů dopravce 89,9 %. Podle standardů Mezinárodní železniční unie tak provozovaly České dráhy celkem 2,2 milionu vlakových spojů včas. Ke zvýšení přesnosti vlaků tak dochází po roce 2015, kdy dosáhl objem investic a s tím spojených výluk na české železnici rekordního rozsahu. Výluky tehdy ovlivňovaly provoz na nejvytíženějších koridorech, například mezi Běchovicemi a Úvaly či v uzlu Olomouc na frekventované trati z Prahy na východ republiky, velký objem prací pokračoval na železniční infrastruktuře také loni.
Přesnost jízdy vlaků národního dopravce se zlepšila ve všech ukazatelích. V dálkové dopravě stoupla přesnost spojů dokonce o 5,7 % ze 72,1 % v roce 2015 na 77,8 % v roce 2016, a to i přesto že došlo k výraznému zkrácení cestovních časů a zrychlení dopravy na některých tratích. V regionální dopravě se přesnost vlaků zvýšila o 3,1 % z 87,8 % předloni na 90,9 % v loňském roce. Výrazně klesl počet zpožděných vlaků, a to na 325 tisíc spojů za rok z celkového počtu téměř 2,5 milionu vlaků vedených za rok.
Nejčastější příčinou zpoždění spojů v loňském roce bylo křižování vlaků nebo čekání na předjetí vlakem vyšší kategorie (sled vlaků), dále vliv výluk, čekání na přípoj (maximální garance zajištění přípojů pro cestující při zdržení přípojných vlaků) a také zvýšená frekvence cestujících, tedy prodloužení pobytu na stanicích z důvodu výstupu a nástupu cestujících. České dráhy mohly ovlivnit přesnost vlaků pouze z 15 %, na straně infrastruktury vzniklo 30 % zdržení a více než 50 % zpoždění připadá na další vlivy mimo železnici. Ve 2 % případů ze všech více než 2 a půl milionu sledovaných spojů vzniklo zpoždění na síti zahraničních železnic a bylo jízdou vlaku přeneseno do Česka. Jedná se hlavně o mezistátní spoje. Přesnost samotných mezistátních vlaků u nás ovlivňuje zpoždění “přivezené“ ze zahraničí v přibližně 40 % případů.
Významným faktorem ovlivňujícím přesnost českých vlaků v posledních dvou letech byla rozsáhlá modernizace infrastruktury, rekordní investice a z toho plynoucí výluky, a to i na důležitých a frekventovaných tratích a v uzlech, např. mezi Běchovicemi a Úvaly, v oblasti Plzně, Prahy nebo Olomouce. Svůj vliv na přesnost vlaků má i malý podíl vícekolejných tratí, které umožňují plynulejší a přesnější provoz, odstraňují křižování vlaků, nebo dokonce zcela oddělují expresní a příměstskou osobní dopravu a nákladní dopravu. Zatímco v Česku je jen přibližně 20 % tratí dvou- a vícekolejných, na Slovensku je to 28 %, v Rakousku 43 % a v Německu dokonce 55 % tratí. Například v saských Drážďanech pouze s půl milionem obyvatel a v jejich okolí jsou nejdůležitější tratě čtyřkolejné a je na nich oddělen provoz regionálních vlaků S-Bahn, expresních a nákladních vlaků.
Michael Mareš s využitím tiskové zprávy ČD