České dráhy bojují všemi prostředky o to, aby uhájily pozici národního dopravce. Proto historická vozidla, která nepotřebujeme, nabídneme různým spolkům, či případným dalším zájemcům, kteří by se o ně starali,“ řekl člen představenstva Českých drah, a. s., Ing. Miroslav Kupec (na snímku), při příležitosti podpisu Prohlášení o spolupráci při záchraně historických železničních vozidel mezi Nadací Okřídlené kolo a Českými dráhami (ve čtvrtek 8. 2. 2018). „Budeme muset přehodnotit svůj postoj k historickému dědictví v oblasti kolejových vozidel,“ zdůraznil. „Chceme a budeme podporovat činnost, která souvisí se správou železniční historie, ale zcela určitě musíme upravit interní pravidla, abychom zprůhlednili finanční stránku věci, zejména stránku nákladovou,“ dodal s odkazem na historickou zátěž Českých drah, například právě v podobě historických kolejových vozidel.

„Nyní jednáme se čtrnácti více či méně kompetentními lidmi na téma zajištění a budoucnosti regionální dopravy, aniž by (zástupci krajů) vnímali jakýkoliv přesah mezi kraji, aniž by vnímali síťovost dopravy, aniž by vnímali historickou zátěž Českých drah, například v podobě historických vozidel.“
Miroslav Kupec právě na příkladu historických vozidel poukazuje na problém zvaný „historická zátěž Českých drah“, zejména v souvislosti s dohodnutou cenou za vlakokilometr. „Pokud ale výslednou částku (cenu za vlakokilometr) zatížíme náklady vyplývajícími z historických břemen, které naše společnost nese, tak nejsme a ani nemůžeme být ve srovnání s nízkonákladovými dopravci konkurenceschopní.“
České dráhy, jak dále zdůraznil Miroslav Kupec, musí fungovat efektivně a neustále hledat interní úspory nákladů. I proto chtějí České dráhy poukázat na to, že historická břemena, která mají, by měl stát (hlavní akcionář) prostřednictvím Ministerstva dopravy ČR nějak zohlednit. „Ročně kvůli tomu máme ztrátu v řádu desítek milionů korun. Proto se snažíme definovat náklady spojené právě s provozováním a správou těchto historických vozidel. A proto budeme chtít, aby stát, nějakým způsobem nám tuto ztrátu kompenzoval,“ dodal Kupec.

České dráhy nyní zvažují, zda je nezbytně nutné, aby měly takový rozsah historických vozidel, uvažují o redukci cca 500 historických kolejových vozidel „na únosnou míru“. „Chtěl bych ale zdůraznit, že v žádném případě nebudeme šrotovat nebo likvidovat historické exponáty nebo vozidla, která mají historickou hodnotu,“ prohlásil Kupec. „Vozidla, která nepotřebujeme, nabídneme různým spolkům, či případným dalším zájemcům, kteří by se o ta historická vozidla starali. Až poslední by byla likvidace vozidla.“

České dráhy již v této věci jednají s Národním technickým muzeem. „Pokud nejsme osloveni konkrétním spolkem - například nás oslovil Pardubický spolek, kterému jsme prodávali dvě, nebo tři vozidla - tak primárně první informaci vždycky dáváme Národnímu technickému muzeu (NTM), které nám v loňském roce poslalo seznam asi 70 vozidel, které by chtělo koupit. Na druhou stranu ale ta vozidla nemůžeme prodávat za korunu, ale na základě znaleckých posudků. Tady samozřejmě narážíme na finanční možnosti NTM, které dostává peníze z rozpočtu ministerstva kultury.“
Podle Miroslava Kupce se ale žádná revoluce nechystá. „Historického dědictví si vážíme a děláme všechno pro to, abychom ho udrželi i pro budoucí generace, ale musíme, protože jsme konfrontováni s otevíráním trhu, s liberalizací trhu, i tuto část našich nákladů jednoznačně zprůhlednit a řešit s naším akcionářem, respektive chtít po něm, aby se na této finanční ztrátě podílel,“ uzavřel.

Michael Mareš