Poté, co francouzský prezident Emmanuel Macron zopakoval v neděli 15. dubna své odhodlání přeměnit národní železniční společnost SNCF v akciovou a ukončit nynější statut zaměstnanců dráhy, stvrdila toto rozhodnutí i vláda s tím, že současný statut zaměstnanců dráhy (v podstatě s výhodami státních úředníků) skončí k 1. lednu 2020. Již 17. dubna odhlasovalo Národní shromáždění železniční novelu 454 proti 80 hlasům při 29 absencích. Tato zásadní změna znamená ztrátu řady současných sociálních výdobytků včetně například i jistoty celoživotního zaměstnání pracovníků SNCF. Odborové centrály, zastupující zájmy železničářů, označily postup kabinetu za násilné řešení, napsal 19. dubna list Le Monde.

Podle vyjádření prezidenta, za ctižádostivou reformu stát na oplátku převezme dluh SNCF, který je nyní 54,5 miliardy eur. Macron argumetoval mj. i tím, že náklady SNCF na provoz dráhy jsou o 20 procent vyšší, než například v Německu. O převzetí svého dluhového břemene státem vedení SNCF již dlouhou dobu bezvýsledně usilovalo. Ke stejnému datu za necelé dva roky bude kolejová doprava na dálkových tratích oficiálně otevřena konkurenci, přičemž na regionálních na zkoušku, uvedl dále deník Le Monde. Není nic méně jistého, než že tato opatření vlády nepovedou k ukončení stávkového hnutí, upozornil již 16. dubna list Le Monde.

Mezitím pokračovalo 17. – 18. dubna další, letos již páté, kolo stávek, jehož se dle informace listu zúčastnilo 60 procent strojvůdců, 51 procent průvodčích a 19,8 procent a ostatních zaměstnanců SNCF. V této poslední stávce, k níž se opět připojili i zaměstnanci letecké společnosti Air France, byl v provozu jen každý třetí dálkový spoj. Železniční spojení do Německa, Itálie, Španělska a Velké Británie bylo rovněž narušeno, poznamenal 19. dubna německý deník Handeslblatt.

Jan Hála