V reprezentačních prostorách Valdštejnského paláce v Senátu PČR proběhlo v pátek 9. listopadu 2018 slavnostní vyhlášení výsledků 12. ročníku soutěže o titul Nejkrásnější nádraží České republiky. Soutěž tradičně pořádaná Asociací Entente Florale CZ – Souznění, z. s., ve spolupráci s dalšími partnery, se konala pod záštitou předsedy Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova, senátora Miroslava Nenutila a Pavla Hrubeše, děkana ČVUT v Praze, Fakulty dopravní, a nového předsedy Správní rady SŽDC.

Slavnostního zahájení se ujaly děti ze Základní umělecké školy v Doksech pod vedením ředitelky Hany Jungmanové, slavnostní fanfáry zahráli studenti profesora Josefa Zámečníka z konzervatoře Jana Deyla v Praze. Slavnostní předávání cen pak obstarali senátor Miroslav Nenutil (předseda Stálé komise senátu pro rozvoj venkova), Pavel Hrubeš (děkan fakulty dopravní ČVUT a nový předseda Správní rady SŽDC), generální ředitel SŽDC Jiří Svoboda, Karel Drhovský, prezident Asociace Entente Florale CZ – Souznění, viceprezident Pavel Bureš, ředitelka Drahomíra Kolmanová a předseda ŽelPage Zdeněk Michl. Nechyběl ani herec a moderátor Tomáš Hanák, neoficiální přednosta stanice Nižbor na Berounsku, který se rozpovídal o tom, jaký má vztah k železnici a k nádražím, nejen k tomu nižborskému.

„Už je to shodou okolností dvanáct let, co jsem pojal nápad, který se zdál nejen mé rodině, ale i některým úředníkům šílený. Sám nemohu uvěřit tomu, co se podařilo zachránit v Nižboru, byť jsou to jen nádražní sklady a magacíny: první z roku 1876 a druhý z roku 1899, který jsem z Vráže u Berouna přestěhoval o dvanáct kilometrů dál do Nižboru, aby ho nepostihla demolice,“ poutavě Tomáš Hanák zavzpomínal a dodal: „Trošku přemýšlím, zda bych - kdybych neměl známé jméno a známý obličej – měl po těch dvanácti letech všechna povolení ke stavbě. Ne, nešlo o korupci, ale ksichtová korupce tam asi trošičku zafungovala: Tak to jste vy, ten Hanák, že jo? Takže někde to šlo možná o něco elegantněji, někde ta vstřícnost byla větší neý obyvkle.“
Jak Tomáš Hanák ve svém krátkém projevu připomenul, máme v České republice relativně nejzachovalejší síť železnic ve střední Evropě. „Jsem vděčný za to, že zrovna ve stanici Nižbor je v současné době dokončována rekonstrukce a oprava zděné budovy nádraží v hodnotě pěti milionů korun,“ uvedl. Tomáš Hanák v sobě nezapře kladný vztah k železnici. „Zřejmě nejsem sám, kdo tuší, že železnice, zvláště pak ty lokální, jsou odvrácenou stranou hektického světa třetího tisíciletí, ale že je to svět poetický, kouzelný. A to nejen co se týče tratí, ale i budov. A trošku si kladu otázku, co bude s těmi budovami? I v Nižboru stroje a počítače nahradí živý lidský personál. Jak ten počítač půjde a dá tam ty pelargonie a muškáty? A jak ten samý počítač vezme konev, zalije ty muškáty a zamete? To se asi nestane.“ Proto se Tomáš Hanák přimlouvá za to, aby nebyla na lehkou váhu brána důvěra a nadšení občanů, kteří přijdou a řeknou: my bychom se o to starali, tak nám to prodejte za nějakou snesitelnou cenu, nebo pronajměte za symbolickou cenu a za jasně stanovených podmínek. „Takže doufám, že se všechno bude ubírat dobrým směrem. Koneckonců železnice je poetická právě proto, že se koleje protínají v nekonečnu. Takže společně s Bobem Dylanem, Wabi Daňkem a Rolling Stones budu nadšeně doufat, že železnice tu bude dál a bude nám sloužit.“

Letos bylo celkem nominováno 47 železničních stanic, z nichž odborná porota vybrala deset finalistů. Veřejnost pak hlasováním rozhodla o konečném pořadí. Nejkrásnějším nádražím roku 2018 se staly Blíževedly v Libereckém kraji s celkovým počtem 7356 platných hlasů, Blíževedly tak převzaly symbolickou štafetu od loňského vítěze - železniční stanice Doksy.

Stříbro a zvláštní ocenění za citlivou rekonstrukci včetně účelné úpravy kolejiště a nástupišť, za sladění památkových a funkčních hodnot a za odpovědnou péči personálu o objekt i cestující získaly Litoměřice horní nádraží se 6392 hlasy (zástupci Litoměřic z rukou generálního ředitele SŽDC Jiřího Svobody převzali i zvláštní cenu generálního ředitele SŽDC).
Bronz a zvláštní ocenění za zdařilou rekonstrukci objektu, železniční muzeum fungující zásluhou Petra Davida a za obětavou péči personálu o stanici a její okolí, získalo nádraží v Meziměstí (s 862 hlasy). Celkově bylo přijato 17 009 platných hlasů (z toho 12 019 elektronicky a 4990 z hlasovacích archů)

Pořadatelé rozdali celkem sedm zvláštních ocenění pro finalisty (Černý Kříž, Hrádek u Sušice, Lomnice nad Popelkou, Nové Hrady, Štěpánov, Turnov, Veřovice) a poprvé udělili i Cenu Souznění za spolupráci a výjimečné počiny při obnově nebo provozu objektů, tu obdržely Lčovice, Moravičany a Zubrnice.

Michael Mareš