V souvislosti s postupující modernizací sdělovacího a zabezpečovacího zařízení v Brně hl. n. byla ke konci roku 2018 zrušena obsluha na historických stavědlech č. 4 a 5 (na snímku St 5 v roce 2010), přičemž bylo rozhodnuto o jejich zbourání. Proti tomuto záměru se však postavili památkáři, jejichž snaha o záchranu historických budov byla úspěšná. V současné době SŽDC budovy vyklízí a pracuje na jejich zakonzervování.

„To je klíčové pro to, aby byla budova zachovaná do doby, než se rozhodne, co se s ní do budoucna stane a aby do ní nemohl nikdo vniknout,“ řekl novinářům brněnský náměstek SŽDC pro provoz infrastruktury Pavel Šprdlík. V současné době se během roční výluky staví za šestým nástupištěm nová budova pro umístění technologií a zaměstnanců, kteří budou řídit provoz v celém obvodu stanice. Už na konci měsíce února by se do ní měly začít montovat první technologie.
Novému využití zrušených stavědel zatím brání provoz vlaků, který utichne až ve vzdálenější budoucnosti, pokud se podaří postavit a zprovoznit nové odsunuté nádraží. „Přes koleje se ke stavědlu nikdy chodit nebude, v úvahu připadá spolupráce s městem a přístup z Uhelné ulice," informoval Šprdlík.
Památkáři usilovali o záchranu stavědel proto, aby se zachoval soubor, který tvoří viadukt původní dráhy ze 30. let 19. století, skladiště Malá Amerika, viadukty přes Křídlovickou a Hybešovu a uhelné nádraží. „Viadukt se zasypával v 90. letech 19. století, protože Severní dráha císaře Ferdinanda potřebovala víc místa. Tehdy se stavěla i Malá Amerika jako jeden z nejmodernějších skladů. Vše se stavělo z červeného režného zdiva," řekla Alena Borovcová z Národního památkového ústavu. Stavědla jsou podle ní cenná i proto, že jsou unikátní a nikde jinde taková nebyla. „Navíc se modernizuje všude na dráze zabezpečovací zařízení, elektromechanické mizí a s ním i stavědla. Proto je dobré některá pro budoucnost zachovat,“ řekla Borovcová.
Ze zrušených stavědel v Brně se zachovala i technologie. Odkoupili ji železniční nadšenci ze sdružení Hradlo Marefy na Vyškovsku. Elektromechanické zabezpečovací zařízení sloužilo v Brně od 70. let minulého století, předtím zde bylo původní mechanické s drátovody.
Miroslav Čáslavský, s využitím zprávy ČTK