Generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda a ředitel odboru výstavby vysokorychlostních tratí (VRT) Martin Švehlík představili ve čtvrtek 8. dubna aktuální stav příprav výstavby VRT v České republice. Jak zdůraznil Jiří Svoboda, vysokorychlostní tratě představují významný prvek v rámci celé Evropy, který umožní zvýšení zájmu o železnici a velkou konkurenci letecké dopravě. V podmínkách České republiky půjde mimo jiné o vyrovnání rozdílů mezi regiony v přístupu k železnici, přičemž významným prvkem výstavby VRT je rovněž minimalizace zátěže na životní prostředí.

Vybudování podjezdu pod frekventovanou železniční tratí ve Studénce na Novojičínsku se odkládá. Důvodem jsou neukončená jednání s dvěma vlastníky nemovitostí. Správa železnic původně počítala se zahájením stavby podjezdu již v roce 2017, nyní je termín posunut na rok 2023. Ve Studénce došlo v roce 2015 k tragické nehodě na tamním železničním přejezdu, kde zůstal stát mezi závorami polský kamion a do soupravy naložené balíky plechů narazilo pendolino. Bilance byla velmi tragická: tři cestující zemřeli, devatenáct lidí bylo zraněno, mnozí vážně, což se týkalo i strojvedoucího pendolina, který přišel o obě nohy.

Na několika významných koridorových úsecích budou v následujících letech probíhat těžké výluky, které významně ovlivní provoz na hlavní trati mezi Prahou a Českou Třebovou, jakož i na trati z České Třebové do Brna. Již v úterý 6. dubna začne platit výluková změna na trati mezi Českou Třebovou a Kolínem, od 1. září pak bude výrazně omezen úsek trati mezi stanicemi Adamov a Blansko na trati z České Třebové do Brna hl. n. Souběžně pak budou práce na zmíněných tratích probíhat až do roku 2023.

Většina akcí ČZS FISAIC byla v roce 2020 a v začátku roku 2021 z důvodu pandemie covid-19 zrušena. Český zemský svaz (ČZS) FISAIC proto, podobně jako na podzim, vyhlásil pro členy skupiny foto, výtvarné umění, film a nově také pro literáty, zajímavou soutěž. Akce proběhla v únoru a v březnu v digitální podobě včetně vyhodnocení, bez přítomnosti autorů. Do virtuální soutěže byly také zapojeny členky skupiny kreativní ruční práce, které soutěžily o nejlepší výrobky ve dvou kategoriích - velikonoční ozdoby a velikonoční kraslice.

Jihočeský kraj zaplatí dopravcům 100 milionů korun jako náhradu za loňské ztráty spjaté s koronavirem, uvedla ČTK. Většina peněz půjde firmám provozujícím autobusy. Kvůli dopadům covidu zároveň kraj od 13. června omezí železniční dopravu, jde o více než 60 vlaků, kraj tak ušetří 16,5 milionu Kč. Vyplývá to z rozhodnutí krajských zastupitelů.

V minulých dnech napadli kybernetičtí útočníci počítačové systémy Správy železnic a Českých drah. Bezpečnost na tratích se jim však ohrozit nepodařilo. Útok potvrdila jak Správa železnic, tak České dráhy. Bližší informace však společnosti neposkytly s odůvodněním, že případy se zabývá Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Hackeři neútočili jen na sítě Správy železnic a Českých drah, ale i na počítačové systémy jiných společností, například ministerstva vnitra, pražského magistrátu nebo ministerstva práce a sociálních věcí.

Po dlouholetých debatách rozhodli koncem února roku 2018 zastupitelé města Brna o tom, že nové brněnské nádraží bude stát v nové poloze „U řeky“ v místech dnešního Dolního nádraží (na snímku). Toto rozhodnutí následně schválilo i vedení Jihomoravského kraje a následně je posvětila i tehdejší vláda s ministrem dopravy Danem Ťokem. V návaznosti na toto rozhodnutí vyhlásilo město Brno a Správa železnic v srpnu 2020 mezinárodní architektonickou soutěž o návrh na podobu nového nádraží. Do soutěže se v prvním kole zapojilo dvanáct týmů, z nichž porota vybrala čtyři, které postoupily do druhého kola.

Vloni v červnu proběhlo v turnovském depu natáčení jedné reportáže z oblíbeného pořadu České televize Zázraky přírody. Ty se vysílají třináctým rokem a stále patří mezi nejúspěšnější televizní pořady. Oba protagonisté pořadu, Vladimír Kořen a herec Maroš Kramár, si mimo jiné na trati z Turnova do Rovenska pod Troskami vyzkoušeli role topiče a strojvedoucího parní lokomotivy.

Návrh poslance Kolovratníka na takzvanou konzervaci tratí dozná určité změny. Podle vyjádření samotného navrhovatele (na snímku) bude text návrhu po dohodě s ministerstvem dopravy ještě před druhým čtením ve Sněmovně pozměněn tak, aby bylo jednodušší pravidla pro zachování splnit. Hlavně ale opustí myšlenku, že o případném zrušení trati bude státní Správa železnic rozhodovat sama bez diskuse s kraji nebo s objednateli dopravy.

Největší tuzemské železničářské podniky, jako jsou České dráhy, Správa železnic nebo RegioJet, mají za sebou první sérii povinného testování zaměstnanců na koronavirus. Provedly tisíce testů, při nichž v souhrnu zjistily desítky nakažených. Pro další pokračování testování zatím mají firmy testů dostatek.

Proč právě 328.011? Parní lokomotivy vyráběné pro průmysl stály dříve ve stínu svých slavnějších kolegyň z veřejných drah. Jejich tratě byly často za zdmi továren, hutí a dolů, v nevábných prostorech, kam oči běžného člověka nepronikly. Pro své určení měly jasně dané vlastnosti: jednoduchost, výkon a snadnou údržbu v náročném provozu. Některé z nich se tak dočkaly v provozním stavu počátku 80. let. A tehdy se začal psát nový příběh lokomotivy typu CP600 vyrobené v roce 1956 v továrně ČKD pod číslem 3704.

Nezbytná opatření k zamezení šíření koronaviru měla zásadní vliv na snížení mobility obyvatelstva, ať už šlo o částečné přerušení výuky ve školách, omezení cestování do zahraničí, využívání home office, nebo např. o přerušení provozu ve velkých podnicích v některých regionech. Úbytek cestujících se tak citelně dotknul všech segmentů, včetně dopravy regionální.

Právě přítomno: 251 hostů a žádný gestor