Podblanický vědeckotechnický klub železniční Benešov a Státní okresní archiv (SOA) Benešov vás srdečně zvou na autorskou výstavu Františka Kavky (na snímku) s názvem „145 let železnice v Benešově“, která se koná ve dnech 31. 8. až 27. 10. 2016 (otevřeno pouze v pracovní dny!) v budově Státního okresního archivu v Benešově (ulice Pod Lihovarem 2145).

V rámci výstavy bude výjimečně již tento víkend (3. 9. a 4. 9. 2016, vždy od 9 do 16 h) společně s výstavou zpřístupněn i tzv. Císařský salonek (kulturní památka chráněná státem) na benešovském nádraží, který v dobách následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda Rakouského – d ´Este, majitele nedalekého zámku Konopiště, sloužil jako luxusní čekárna. Zastavil se zde například i císař František Josef I. při své cestě do Prahy a Liberce v roce 1907, nebo německý císař Vilém II. Naposledy zde byl německý císař dva týdny před sarajevským atentátem, tedy pět týdnů před vypuknutím 1. světové války. Do dnešních dnů se zachovala bohatá štuková výzdoba a reprezentační kachlová kamna. Osobnost Františka Ferdinanda přibližuje i expozice v čekárně železniční stanice.
Mimo jiné i toto zaznělo na slavnostní vernisáži v úterý 30. 8. 2016 odpoledne ve Státním okresním archivu. František Kavka je jedním z dvorních vystavovatelů SOA v Benešově. „S Františkem (Kavkou) jsme našli společnou řeč a máme společný názor na to, jak by měla taková výstava vypadat,“ prozradil ředitel archivu Mgr. Michal Sejk s tím, že František Kavka je jakýmsi "dvorním vystavovatelem“. „Teď je to dvanáctá výstava se železniční tématikou, nebo s tématikou map, a v podstatě na všech dvanácti výstavách František Kavka nějak spolupracoval, nebo je připravoval, respektive byl v podstatě jakousi hybnou silou. Snad s jedinou výjimkou jsme všechny výstavy za posledních pět let dělali právě ve spolupráci s Františkem Kavkou,“ dodal.
Na výstavě (otevřeno v pondělí 8 - 17 h, v úterý 8.30 – 15.30 h, ve středu 8 – 17 h, ve čtvrtek a v pátek od 8.30 do 15.30 h, vstup zdarma) je k vidění přes třicet panelů s fotografiemi a dokumenty, použity zde jsou zejména artefakty ze sbírky železniční dokumentace Františka Kavky. „Víceméně, až na několik málo výjimek, je to skutečně všechno ze sbírky Františka Kavky a všechno to jsou kopie, kvůli ochraně před světlem, zejména ultrafialovým zářením,“ doplnil Michal Sejk.
Kromě zmíněné výstavy proběhnou počátkem října i dvě tematické přednášky. „Zatím nebudu prozrazovat témata, ani termíny, protože to je ještě v jednání, ale přednášky budou po páté hodině večer a kdokoliv na ně přijde, bude mít možnost si výstavu rovněž prohlédnout. Předpokládáme, že v době konání přednášek tady budeme do osmi, i do devíti hodin večer,“ řekl dále Michal Sejk s tím, že obě přednášky se budou týkat železnice a na obou bude přednášet František Kavka.
3. září 2016 uplyne 145 let, kdy do Benešova přijel první vlak a kdy byl zahájen všeobecný provoz na této železnici, zmínil na vernisáži autor výstavy František Kavka, který připomenul že odbočná větev Dráhy Císaře Františka Josefa odbočovala v Gmündu a původně měla vést přes zámek Konopiště. „Když se tady objevily první zprávy o tom, že tady bude budována železnice, tak benešovští radní nelenili, půjčili si ve spořitelně dva tisíce na to, aby mohli finančně tu trasu zmanipulovat a přiblížit ji tak k Benešovu. I tyto archivní materiály (z roku 1867) jsou zde k vidění,“ prozradil František Kavka. Poté zmínil i celou řadu historických dat a událostí (například zahájení elektrického provozu na trati Praha – Benešov 10. března 1971 v trakční stejnosměrné soustavě o napětí 3000 V, či příjezd prvního vlaku od Tábora v elektrické trakci s platností grafikonu vlakové dopravy 1988/1989) týkajících se jubilující tratě, mimo jiné i to, že stavební práce v Benešově byly zahájeny 20. září 1869 průkopem zářezu trati pod dnešní křižovatkou ulic Máchova a Hodějovského. Na výstavě je k vidění například i podélný profil současné hlavní tratě České Budějovice – Praha s nejvyšším místem na celé trati z Vídně do Prahy, v km 101,897, v dnešní železniční stanici Střezimíř – v nadmořské výšce 586,4 m n. m.

Michael Mareš


 

Právě přítomno: 382 hostů a žádný gestor