Web server OSŽ

OBZOR-2012-10: „V návrhu zákona o zdravotních pojišťovnách je zahrnuto i tzv. dvousložkové pojištění. To je pro nás absolutně nepřípustné!“ PDF Tisk Email
  
Čtvrtek, 01 Březen 2012 21:26

 

Hovoříme s MIROSLAVEM NOVOTNÝM,
místopředsedou OSŽ a členem pracovní skupiny RHSD
pro zdravotnictví

 

 


Na posledním jednání Představenstva OSŽ (20. 2. 2012) jste mimo jiné informoval o jednání RHSD (Rady hospodářské a sociální dohody), tzv. malé tripartity ve zdravotnictví, na které se projednával mimo jiné vývoj finanční situace českého zdravotnictví. Předložený materiál byl podle vás tendenční a nepřesný. Proti tomuto materiálu byli jak odbory, tak i zaměstnavatelé, a proto bylo nakonec doporučeno, aby tento materiál nebyl na tripartitě 23. února předložen a projednáván. Jak to dopadlo?
Materiál „Vývoj finanční situace českého zdravotnictví“, který jsme projednávali na malé tripartitě 16. 2. 2012, měl řadu nedostatků. Například v něm nebyly věrohodně doloženy údaje, ani zdroje, z nichž bylo při přípravě materiálu, jehož pasáže se týkaly i nezaměstnanosti a míry inflace, čerpáno. Prostě materiál, předložený ministerstvem zdravotnictví měl řadu chyb. A navíc byl tendenčně zpracovaný, ve srovnávacích tabulkách byly použity pouze údaje, které se takzvaně hodily – například určité státy, vybraná zdravotnická zařízení a podobně. Přesto byl materiál na jednání tripartity 23. února 2012 předložen, premiér Nečas se ale nakonec přiklonil na stranu odborářů a rozhodl, že bude ustavena celostátní odborná komise, která prověří informace, které ministerstvu zdravotnictví poskytli ředitelé vybraných nemocnic, jako jsou například pražský IKEM či Fakultní nemocnice v Hradci Králové, uvedené v tomto materiálu. 

Lze to vykládat jako úspěch odborů?
Svým způsobem ano, musím ale přesto konstatovat, že Memorandum, týkající se nárůstu mezd lékařů a ostatního personálu, je zatím nenaplněné, že těch 6,25 % slibovaného nárůstu mezd, které slíbil ministr Leoš Heger na letošní rok, nebude v mnoha zdravotnických zařízeních, a především v těch menších krajských nemocnicích, dodržen. K slíbenému nárůstu pravděpodobně nedojde, spíše se vše bude odehrávat cestou úspor, omezování nákladů. Většina ředitelů krajských nemocnic tvrdí, že na mzdové navýšení prostě nemá prostředky.

Takže zase sliby, chyby...
Ano, takový je obecně stav českého zdravotnictví. Dopravní zdravotnictví, jako soukromý sektor, je na tom, bohužel, alespoň co se týká odměňování zaměstnanců, ještě o poznání hůř. Také zde se projeví změny v úhradové vyhlášce.

A jaká je aktuální situace v Dopravním zdravotnictví?
V Dopravním zdravotnictví jsme v současné době zahájili kolektivní vyjednávání na rok 2012. Kolektivní smlouva sice platí do roku 2013, ale jako každý rok se bavíme o mzdách a dalších věcech souvisejících se změnami v zákoníku práce. Kolektivní vyjednávání se tedy týká nejen mezd, ale i dalších problémů – za všechny bych zmínil jediný: dodatkovou dovolenou nad rámec kolektivní smlouvy pro zaměstnance pracující v rizikových povoláních, kde přichází do styku s rentgenovým zářením či infekčními nemocemi. Mohu prozradit, že právě dodatková dovolená bude jedním z bodů jednání. Další jednání proběhne v březnu a uvidíme, co přinese.

A kdyby jednání o mzdovém nárůstu nevedlo k cíli, co pak?
Kolektivní smlouva v Dopravním zdravotnictví nezaručuje žádný mzdový nárůst, přesto se jej v loňském roce podařilo dosáhnout – byl ve výši 4,5 %. Bohužel se tak neděje, jak bychom si přáli, cestou tarifů, ale formou odměn. Lze ale říct, že v loňském roce mzdový nárůst nakonec pokryl inflaci a ještě zbylo něco navíc. Jak to bude v letošním roce, si netroufám tvrdit. Úhradová vyhláška (platby pojišťovny za provedené výkony) by měla být nižší, takže uvidíme.

Zdravotnická zařízení si podle věcného záměru zákona o zdravotních pojišťovnách budou moci sama uzavírat smlouvy s pojišťovnami, jak se k tomuto problému jako odbory stavíte?
Kriticky! A pokud jde o věcný záměr zákona o zdravotních pojišťovnách, tam jsme jako odboráři na jednání konstatovali, že není dodržen ani legislativní proces. Věcný záměr zákona byl nejdříve předložen vládě a teprve až zpětně nám. Myslím si, že bychom měli dostávat materiály k projednání dřív, abychom měli dostatek času na připomínkování. Zákony, které jsou oprášením Julínkovy reformy, jsou většinou nekvalitní a jsou často schvalovány ve spěchu. Je jich velké množství a všechno se provádí ve zkráceném řízení – ministerstvo v současné době připravuje 24 vyhlášek o zdravotnických službách!

Většinou máme na podání připomínek dva dny, přičemž zákon se připravuje půl roku nebo i rok. Je to jasný záměr. Například při přípravě zákona o zdravotních pojišťovnách bylo přislíbeno, že bude nejdříve předložen zákon o zdravotním pojištění, a až teprve pak zákon o zdravotních pojišťovnách. Dodnes jsme návrh zákona o zdravotním pojištění nedostali a už připomínkujeme zákon o zdravotních pojišťovnách. Přitom k zákonu o zdravotním pojištění máme i my jako OSŽ řadu připomínek, stejně tak i zaměstnavatelé. Podobné to je i u zákona o zdravotních pojišťovnách. V návrhu zákona je například uvedeno, že pojišťovny budou řízeny dozorčími radami, že tedy budou fungovat jako klasická akciová společnost, ale přitom to zákony naší země neumožňují. Ministerstvo zdravotnictví obchází zákony této země.

Abych řekl pravdu, přestávám se v tom orientovat. Vy tedy tvrdíte, že ministerstvo zdravotnictví obchází zákony, nedodržuje legislativní proces...
...a klame! Například návrh věcného záměru o zdravotních pojišťovnách, který jsme dostali k připomínkování, měl 32 stran. Když jsme ale přišli na jednání k tomuto tématu, byl ten návrh na dvou stránkách a v úplně jiném znění. Například nás zarazilo, že v původním návrhu nebylo tzv. dvousložkové pojištění. Mimochodem, to je pro nás absolutně nepřípustné! Nedokáži si představit, že lidé budou platit 12,5 % ze mzdy zdravotní pojišťovně a ještě si budou pak připlácet další připojištění. To je věc, na kterou my jako odboráři nemůžeme přistoupit.
Zákon o zdravotních pojišťovnách je stěžejní zákon, který má sice platit až od 1. 1. 2014, ale do konce letošního roku musí být schválen. Kromě toho nás čeká řada dalších zákonů jako jsou novela zákona o léčivech, novela zákona o návykových látkách, o univerzitních nemocnicích a podobně.

Tak nějak z těch vašich odpovědí čiší beznaděj.
Ale takový je skutečný stav věci. Ne, nepřeháním. Aplikace některých zákonů do praxe skutečně znamená likvidaci dostupnosti zdravotní péče. Trefně to na posledním jednání malé tripartity vyjádřil kolega Miroslav Voleman (Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů), který v souvislosti s návrhem vládního nařízení o dostupnosti péče, zejména pokud budou pojišťovny mít pravomoc vytvářet si vlastní smluvní síť zdravotnických zařízení, vyjádřil obavu z cílené likvidace dostupnosti zdravotní péče. A přitom za dostupnost zdravotní péče dále ještě ručí stát! Doktor Voleman v této souvislosti upozornil na reálnou možnost převedení závazků státu, které vyplývají z Listiny základních lidských práv a svobod, na subjekty s poměrně nejasnou vlastnickou strukturou, které navíc mohou být propojeny s provozovateli zdravotnických zařízení. To, že zdravotní pojišťovna nesmí vlastnit nemocnici, ještě neznamená, že nějaký jiný subjekt nemůže vlastnit jak pojišťovnu, tak i příslušnou síť zdravotnických zařízení.

Michael Mareš
 

 
Copyright © 2014 Web server OSŽ. Všechna práva vyhrazena.