Heřmanův Městec dostal první železniční spojení 18. října 1882, kdy byla uvedena do provozu trať Přelouč - Heřmanův Městec/Prachovice/Vápenný Podol (zrušeno 1977); 26. září 1899 se stal Heřmanův Městec železničním uzlem napojením sítě chrudimských lokálek od Borohrádku přes Holice, Moravany, Hrochův Týnec/Chrást u Chrudimi město (zrušeno 31. 1. 1978) - Chrást (zrušeno 2005) a Chrudim město. Heřmanův Městec založil v roce 1318 (letos 700 let!) Heřman Ctibor z Mrdicz. Tvrz Mrdice ležela asi 1,5 kilometru severně od města, nyní těžko znatelná v lese, v bývalé bažantnici dosud zvané V Mrdicích. V Heřmanově Městci je možno navštívit řadu významných památek, na dvounáměstí je to kostel svatého Bartoloměje s původně gotickou věží, původně renesanční zámek, přestavěný za hraběte Šporka v roce 1740 v barokním stylu či v některé dny přístupnou nově opravenou synagogu s muzeem.

Zámek patřil do roku knížecí linii rodu Kinských, v roce 1945 byl zabaven státem a od roku 1952 v něm sídlí domov pro seniory hlavního města Prahy (!). Zámek je dlouhodobě zatížen restitučními spory, které vedl Oldřich 11. kníže Kinský z Vychnic a Tetova (7. 10. 1936, Praha - 2. 2. 2009, Buenos Aires). Zajímavostí je, že v budově patřící k zámku se narodil i známý český etický vědec Dr. Jiří Guth Jarkovský (1861-1943), jehož otec byl u Kinských zaměstnán jako knížecí důchodní.

Vydejme se však po trati Heřmanův Městec - Chrudim město, na níž byla v prosinci 2010 zastavena osobní doprava a tím prakticky i veškerá doprava, stalo se to v době tažení proti lokálkám v Pardubickém kraji za hejtmana Radko Martínka (ČSSD). Tragickou zprávou z této tratě byla 21. 2. 2003 nehoda u zastávky Rozhovice, kde kamion ve stokilometrové (!!) rychlosti narazil do motoru 810, který převrátil na bok. Více zde http://www.parsnova.cz/produkty/opravy-kolejovych-vozidel/opravy-po-nasilnem-poskozeni

Posléze byl tento přejezd osazen blikači, stejně tak byly na dalších dvou přejezdech zřízeny světelné přejezdy, ale bez závor. Trať mezi Heřmanovým Městcem a bývalým nz. Bylany je v dobrém stavu s železnými pražci Vítkovice 36 a VŽKG 57, přejezdy jsou udržovány a dokonce jeden byl zcela nově rekonstruován. Horší je situace mezi Bylany a Chrudimí město, kde jsou dřevěné pražce, které byly již dávno před rokem 2010 vyžilé, šrouby nebyly utahovány, takže jich plno ukradli zloději kovů. V roce 2013 chtěl tehdejší náměstek pro dopravu Jaromír Dušek na trati opět objednat vlaky, ale SŽDC nebyla schopna trať uvést do odpovídajícího stavu. Nyní nad tratí visí Damoklův meč. Kdyby byla s konečnou platností zrušena, byla by to tragédie pro celý region, došlo by k nevratnému rozrušení sítě chrudimských lokálek. Místní lidé v anketě z roku 2016 byli pro obnovení tratě, ale politici si tím hlavu nelámou. Přitom Chrudimské lokálky k tomuto kraji patří, navíc zastávky na trati leží přímo v obcích.

Martin Kubík