Při cestě do Nového Boru, centra českého sklářství, většina osob cestujících vlakem přestupuje v Bakově nad Jizerou, uzlové stanici na trati Praha -Turnov/Rumburk či „krajsky“ useknuté lokálce do Dolního Bousova. Nádražní restaurace v Bakově, podobně jako v plno dalších stanicích, se stala minulostí. Tak nastoupíme do vlaku a jedeme po dálkově řízené trati do České Lípy, za Českou Lípou jsou již výpravčí obsazení, až na Skalici u České Lípy, kde výpravčí již není asi dvacet let. Většina vlaků se proto křižuje v Novém Boru.

Ti, kteří chtějí cestovat do Skalice, kde nestaví samozřejmě rychlíky a osobní vlaky pouze na znamení, mají smůlu, kdyby chtěli v Nové Boru přestoupit na protivlak a vrátit se, tak ten jim stoprocentně ujede; jo za časů, kdy vlaky skutečně vypravoval výpravčí, by to možná stihl, ale takto za to fíra „vezme“ a jede, protože co by čekal, když má návěstidlo na volno. Nový Bor (dříve též Haida) je již od 18. století centrem sklářství v zemích Koruny české. Dosud přímo u žst. Nový Bor funguje sklárna na věhlasné rubínové sklo - firma Egermann (http://www.egermann.cz).
V době, kdy ještě fungovalo centrum pro rekondiční pobyty (KOP) v Chřibské, jezdil každý turnus železničářů na prohlídky právě do sklárny Egermann, sám jsem tuto firmu takto navštívil v roce 2003 a odvezl si půllitr. Sklárnu jsem navštívil i nyní a zakoupil dva barevné půllitry, opravdu mistrovské kousky. Ve vrátnici můžeme obdivovat i socialistické píchačky, které jsou stále v provozu. Nádražní hostinec Nový Bor na rozdíl od Bakova skvěle funguje, na stěně je dokonce železniční uniforma. Příjemná paní hostinská točí výborné pivo Konrád z pivovaru Vratislavice na Nisou za příjemných 22,- Kč.

Martin Kubík