9. ledna jsem navštívil tradičně po Třech králích Dobříš. Nakládka dřeva na Dobříši je stále, ale 9. ledna nebyl na Dobříši spatřen žádný vůz, ani cisterna na vlečce. Manipulační vlak je veden na Dobříš pouze v pozdních nočních hodinách, a to jen podle potřeby Lesů ČR, Arcibiskupských lesů (nakládka v žst. Praha-Zbraslav) či majitele panství Colloredo-Mansfelských lesů Dobříš. Jiná komodita na trati na Dobříš prakticky vymizela.

Trať je dálkově ovládána v úseku Praha-Krč (mimo) - Vrané nad Vltavou (mimo), žst. Měchenice dálkově ovládá výpravčí Vrané nad Vltavou. Úsek Čisovice - Mníšek pod Brdy - Dobříš je obsazen výpravčími. Osobní pokladna zůstala po rozvratu prodeje ve stanicích (po rozdělení železnice SŽDC/ČD) pouze ve Vraném nad Vltavou (pokladna ČD) a na Dobříši (prodej jízdenek a místenek výpravčí SŽDC pro ČD). Pakliže si kliknete na stránkách ČD, a. s., na informace o žst. Dobříš, zjistíte, že se v blízkosti nacházejí zastávky autobusů v rámci PID, avšak autobusy víceméně na vlaky nenavazují, například bus 317 z centra Dobříše přijede k žst. Dobříš asi dvě minuty před odjezdem vlaku směr Praha. Prostě standardní stav nepřípojů.
V loňském "Cestujeme s Obzorem" jsem nabádal k návštěvě zámku, nyní zvu čtenáře k návštěvě městského muzea na náměstí. Muzeum je otevřeno celoročně. Velmi zajímavá je trvalá výstava o kdysi věhlasných Rukavičářských závodech Dobříš (dále RZ). Obrovská továrna RZ byla postavena v roce 1948, kdy navázala na 150letou tradici šití rukavic na Dobříši a okolí. Do nacistické okupace byla výroba rukavic ve vlastnictví židovské komunity, na Dobříši byla i věžová synagoga, věž byla odstraněna, zbytek synagogy je obnoven díky mecenáši. Nacistické vraždění Židů přežily pouze dvě osoby.
Vraťme se k RZ Dobříš. Na Dobříši bylo i rukavičkářské učiliště, které mělo ještě v roce 1988 více než tři sta učňů. Po roce 1989 došlo k rozvratu výroby rukavic a pro ztrátu východních trhů a nepodařenou privatizaci. V roce 1999 odstoupil poslední ředitel závodu a v roce 2003 byla dokončena likvidace podniku.
Ve své době jezdil pro potřebu RZ pro odvoz pracovníků z odpolední směny i neveřejný osobní vlak, tehdy MOs 19068/MSv 19069, relace Dobříš - Mníšek pod Brdy - Dobříš. Vlak odjížděl kolem 22.25 h z Dobříše, na ranní směnu jezdil vlak ve složení "Zamračená" T 478.1 (751) plus dvě patra, ta byla již od Malé Hraštice zcela plná. Malá Hraštice byla v té době obsazena výpravčím a dělnické vlaky tam křižovaly. Protivlak křižoval v Mníšku s pravidelně dlouhým Mn 86241 s postrkem... A to prosím nebyla žádná vymoženost jako je JOP atd., vlaky se chytaly na červené světlo vybavené olejovou lampou. Výpravčí pak běžel ručně přehodit výměnu, u mechanických závor stály autobusy do Kovohutí a troubily. Bylo ráno 5.27 h a občas přestal jít proud a vše bylo potmě. I přesto se odjelo bez zpoždění.
Dnes? Vše stojí. V dnešní době by dlouhý vlak na trať 210 ani nesměl. (On také žádný dlouhý vlak již na Dobříš nejezdí). A výpravčí po šichtách seděli v mezipatře u vlakvedoucích ve vyhrazeném oddílu a své zážitky z šichet hodnotili, vlakvedoucí tam tehdy klidně kouřili. A všechno se vyjezdilo, byla pohoda a každý prošel "perskou", když nebyl vysloveně nemocný.
Martin Kubík