Vyšší Brod leží na trati Rybník (dříve Certlov/Zartlestdorf) - Lipno na Vltavou. Trať byla postavena již jako elektrifikovaná a po trati do Bechyně se stala druhou elektrifikovanou na území Království českém. Stalo se tak 17. prosince 1911. Trať leží v nadmořské výšce 675 - 710 metrů, největší stoupání/spád 33 promile, od roku 2005 je na trati změna napětí na 25 kV/50 Hz. Je to již třetí změna napětí od roku 1911. Trať měla vlastní vodní elektrárnu, ta vyhořela v roce 1946. První elektrické-motorové vozy vyrobila smíchovská firma Ringhoffer, elektrické zařízení dodala firma Siemens-Schuckert, poslední původní vůz byl vyřazen v roce 1963.

Při výstavbě vodní nádrže Lipno bylo původní nádraží Lipno zrušeno a část tratě přeložena v roce 1955. V Lipně byla vystavěna nová koncová stanice, které je jaksi utopena pod přehradní hrází, navíc k dopravně D3 Lipno nezajíždí autobus, autobus má sice zastávku Lipno, žst., ale tak je vzdálena přes uzavřený most (pro pěší otevřený) 366 metrů. Takže turista se zavazadly si to užije. Tak jako v jiných případech je železnice stavěna na vedlejší kolej a to i v rekreační oblasti Lipno.
To ve Vyšším Brodě je dopravna D3 v samé blízkosti kláštera i centra, stejně tak v Loučovicích. Klášter ve Vyšším Brodě založil Wok z Rožumberka v roce 1259, klášter přežil husity i císaře Josefa II. (známý to rušitel klášterů, již byl klášter určen na zrušení, ale dříve zemřel císař), byl zabaven přechodně až za nacistů v roce 1941, obnoven v roce 1945, ale v roce 1950 opět zrušen v akci K iniciovanou KSČ, obnoven po roce 1990. V části kláštera jsou prohlídky, v objektu kláštera je dlouhodobě umístěno i Poštovní muzeum, zajímavostí je vystavený trabant-combi, který si pamatuje i generace padesátníků, poštovní trabanty mohli diváci zhlédnout i ve filmech z období socialismu viz Pitaval atd.
Klášter je od počátku cisterciáckého řádu, opat z Vyššího Brodu měl do roku 1848 privilegovaný hlas na Zemském sněmu v Praze, poslední opat Matthäus Quatember (1894 - 1953) byl i generálním opatem celého cisterciáckého řádu.

Martin Kubík