Lokální trať Čáslav místní nádraží – Žleby - Ronov nad Doubravou - Třemošnice byla zprovozněna do Žlebů od 4. prosince 1880 a zbylý úsek do Třemošnice 14. února 1882 (v roce 2022 tedy 140 let). Trať končí pod Železnými horami, a proto se v prvních letech provozu přepravovalo hlavně vápno z Berlovy vápenky v Třemošnici, která byla spojena s lomem čtyřkilometrovou lanovkou z Prachovic.

V současné době je vápenka kulturní památkou s muzeem. V Třemošnici bylo ještě nedávno několik přepravců a vleček. Vlečky (DAKO a Správa a údržba silnic Pc kraje) mají sice úřední povolení k provozu, ale prakticky se po nich nic nepřepravuje a vše vozí kamiony, včetně výrobků firmy DAKO - továrna na brzdová zařízení. Stejně tak zmizel i manipulační sklad dřeva. V roce 2019 došlo k MU manipulačního a osobního vlaku u Ronova (nedovolený vjezd do obsazeného oddílu D3 osobním vlakem od Třemošnice).
Na trati probíhá výstavba dálkového řízení a celková modernizace, avšak Středočeský i Pardubický kraj se začínají k trati stavět macešsky a je ve hvězdách co bude dál. Jízdní řád byl již od 11. 12. 2022 poškozen záměrnou redukcí provozu v časech, kdy jezdilo nejvíc cestujících! Z příjemného hodinového taktu se stal dvouhodinový. Omezení již postihlo provozní zaměstnance ČD, a. s.
Zatím je železniční svět v této oblasti ještě v pořádku a proto vybízím k cestě do Třemošnice a 13 kilometrů dlouhou procházkou kolem dravé řeky Doubravy (Chittussiho stezkou - malíř Antonín Chittussi se narodil v roce 1847 v Ronově, zemřel v Praze v roce 1891) přes Ronov do Žlebů. Cesta končí v zámeckém parku ve Žlebech, nedaleko úvraťové dopravny Žleby. Zámek Žleby nechal Vincent Karel kníže Auersperg (1812-1867) přestavět podle svých představ v rytířském romantickém stylu (pohádkový zámek). Poslední šlechtický majitel byl krátce do roku 1945 knížecí rod Trauttmansdorff-Weinsberg.
V Žlebech je vlečka SKD Trade, ale také nic po dráze nevozí, ač je nově rekonstruována. Jediná velmi využívaná vlečka je pro firmy Goldbeck a Ethanol (dříve cukrovar) odbočující z dopravny Skovice do Vrd, což byla do roku 1955 i kratičká trať s osobní dopravou. Bývalá výpravní budova ve Vrdech se ocitla za plotem betonářské firmy Goldbeck.
Na trati na Třemošnci jezdily jako turnusově poslední motorové vozy M 131.1. do roku 1983. Letmo se ještě objevovaly i na trati na Kouřim a jinde, ale to je již jiná kapitola. Po roce 1990 se z motorů M 131.1 stala oblíbená nostalgická vozidla, ale v době nastupující ETCS a zeleného běsnění je otázka na jak dlouho.
Martin Kubík