Do elektrifikace tratě Kralupy nad Vltavou - Praha-Bubeneč (od 2. 6. 1985) bylo na trati tradiční zabezpečovací zařízení - hradlovaný poloautoblok, posléze byla trať dálkově řízena z žst. Praha-Holešovice, ale výpravčí byli na trati dále obsazování v pohotovostním režimu a trať byla cvičně přepínána na místní obsluhu, nyní je trať řízena z CDP Praha bez zálohy pohotovostních výpravčích, do té doby bylo možno ještě vidět výpravčí v Bubenči, Roztokách a Libčicích.

Bubeneč je nyní zcela opuštěna, ostatní výpravní budovy aspoň ještě částečně slouží původnímu účelu pro nouzové obsazení dopraven, též jsou tam v určitou dobu obsazeny osobní pokladny.

V žst. Roztoky u Prahy má sídlo v reléové technologické budově z roku 1985 klub železničních modelářů, klub jednou měsíčně pořádá den pro veřejnost. Modelové kolejiště je řízeno podobně jako JOP počítačem v odloučené místnosti, modeláři mají postavenu žst. Praha-Vysočany s původní výpravní budovou či bývalou žst. Praha-Libeň dolní nádraží - její kolejiště ale neodpovídá historickému (do roku 1984, kdy byla trať na Těšnov definitivně zrušena).
Roztoky jsou pozoruhodné z přemyslovské doby, kdy byl na Žalově na hradišti Levý Hradec postaven v roce cca 880 první křesťanský kostel na území Čech, v roce 982 byl v Levém Hradci-Žalově zvolen druhý pražský biskup svatý Vojtěch (Adalbert) z rodu Slavníkovců, posléze byl zavražděn v tehdy pohanském východním Prusku.
V Roztokách-Žalově (pojednává o něm i instruktážní film ČSD – minuta 5,40!) bylo v zastávce do roku 1985 hradlo a jednokladkové mechanické závory, v roce 1981 jsem tam byl na praxi. Mechanická návěstidla byla tehdy částečně (mimo vjezdových návěstidel) i v žst. Roztoky, kde jsem byl na praxi výpravčího na jaře v roce 1983. V březnu 1982 jsem fotografoval pravidelný Rn vlak u vjezdu žst. Roztoky mimořádně veden parní lokomotivou 475.179. (Tato lokomotiva je nyní v generální opravě pro další provoz nostalgických vlaků).
Martin Kubík