Výrazný titulek „Jsme proti rozdělení železnice“ v Obzoru č. 16 předznamenává rozjitřenou dobu, která předcházela rozdělení jednotné československé železnice na českou a slovenskou část (přes mnohé protesty k ní došlo od 1. 1. 1993, OSŽ zůstalo jednotné až do trnavského sjezdu konaného 29. 5. 1993, pozn. red.).
Vedení OSŽ a Federace strojvůdců vydaly dne 23. 8. 1990 prohlášení, v němž vyjádřily znepokojení ze snah rozdělit železnici a podřídit ji národním vládám. Argumentují mimo jiné tím, že změna přinese nárůst aparátů, což zatíží ekonomiku. „Železnice může být nejen páteří dopravy a sjednocujícím prvkem hospodářství naší federativní republiky, ale i modelem a příkladem sladění zájmů obou národních republik a silné a prosperující federace,“ uvádí se v prohlášení dále. Obě odborové organizace dále připomínají, že stávající legislativa neumožňuje normální práci odborů zaručenou mezinárodními konvencemi, zvláště v oblasti kolektivního vyjednávání.
Obzor dále přináší obsáhlou zprávu z jednání Ústředí OSŽ, které se konalo 29. a 30. 8. v Čierné nad Tisou a které se – kromě výše uvedené problematiky – zabývalo mimo jiné přípravami I. řádného sjezdu (v souvislosti s vnitropolitickou situací uvažovalo o možnosti odložení sjezdového jednání z prosince 1990 na březen 1991). Druhý jednací den byl vyhrazen problematice jednotlivých profesních sekcí.
Blížící se sjezd OSŽ připomíná informace o složení jednotlivých přípravných komisí sjezdu (organizační, obsahové a komise pro stanovy a strukturu).
Předseda OSŽ Václav Vaněk v tomto čísle Obzoru uveřejnil informaci z 36. sjezdu mezinárodní federace pracovníků dopravy (ITF), který se konal 1. – 9. 6. ve Florencii. Václav Vaněk na tomto sjezdu jednal mimo jiné o možnosti našeho vstupu do této organizace.
Velkou část obsahu 16. čísla Obzoru zaujímá kompletní text Kolektivní smlouvy státní organizace ČSD na rok 1990, která byla uzavřena 23. srpna. Jak dokládá připojené stanovisko OSŽ a Federace strojvůdců, smlouva byla uzavřena tak, aby se mohla realizovat ta část smlouvy, která je jednoznačně v zájmu železničářů. „Současně obě odborové organizace vyjádřily názor, že tato smlouva rozhodně není východiskem a příkladem pro rok 1991. Nová smlouva musí odpovídat mezinárodním zvyklostem a být zárukou odborářských svobod, práv a sociálních jistot pro železničáře,“ uvádí se ve společném stanovisku.
Zdeňka Sládková