V prv­ním ro­ce exis­ten­ce OSŽ pat­ři­la k zá­klad­ním po­ža­dav­kům od­bo­rá­řů, kte­ří se prá­vem obá­va­li bu­dou­cí­ho pro­pouš­tě­ní za­měst­nan­ců, takzvaná de­fi­ni­ti­va.  V ob­sáh­lém člán­ku „De­fi­ni­ti­va v ČSD“ na první a třetí straně Obzoru č. 22 ro­ze­bí­rá pra­cov­ni­ce Vý­zkum­né­ho ústa­vu že­lez­nič­ní­ho tu­to pro­ble­ma­ti­ku pře­de­vším na zá­kla­dě pra­xe ně­kte­rých evrop­ských že­lez­nic, kte­ré vy­uží­va­jí sta­tus tzv. de­fi­ni­tiv­ních pra­cov­ní­ků, te­dy těch, kte­rým ne­ní mož­no dát vý­po­věď.

V člán­ku se vy­svět­lu­je po­měr­ně slo­ži­tý po­stup, kte­rý če­ká ža­da­te­le o de­fi­ni­ti­vu, včet­ně po­ža­dav­ků, kte­ré jsou na ně kla­de­ny. Au­tor­ka rov­něž při­po­mí­ná, že zá­klad­ním před­po­kla­dem pro za­ve­de­ní de­fi­ni­ti­vy je sys­te­mi­za­ce slu­žeb­ních míst. Po­dle je­jí­ho ná­zo­ru by prá­vě ten­to před­po­klad mo­hl být ba­rié­rou pro za­ve­de­ní de­fi­ni­ti­vy u nás. V zá­vě­ru člán­ku se uvá­dí, že by ob­dob­né pra­cov­ní a mzdo­vé per­spek­ti­vy že­lez­ni­čá­řů měl při­nést so­ci­ál­ní pro­gram, kte­rý se v té do­bě do­kon­čo­val.

Jed­ná­ní Ústře­dí OSŽ, o je­hož prů­bě­hu při­ná­ší Ob­zor struč­né in­for­ma­ce na prv­ní stra­ně čís­la, mi­mo ji­né schvá­li­lo jed­nu z va­ri­ant bu­dou­cí­ho uspo­řá­dá­ní Ústře­dí OSŽ, a to tu do­sa­vad­ní, tj. 32 čle­nů Ústře­dí, 4 čle­nů Před­sta­ven­stva, do­plně­né­ho o 6 ta­jem­ní­ků pro od­vět­ví. Na zá­kla­dě ná­vr­hu sek­ce od­vět­ví do­pra­vy a pře­pra­vy by­lo pro­jed­ná­no vy­tvo­ře­ní ná­rod­ních ko­mor OSŽ.

V roz­ho­vo­ru s ná­měst­kem mi­nis­tra do­pra­vy se do­čte­me o bu­douc­nos­ti že­lez­nič­ní­ho škol­ství a zdra­vot­nic­tví. Ná­měs­tek mi­nis­tra zde uvá­dí, že mi­nis­ter­stvo má i na­dá­le zá­jem o udr­že­ní vlast­ní­ho škol­ství a zdra­vot­nic­tví. „Před­nos­ti obou jsou pro­ka­za­tel­né, spo­čí­va­jí v se­pě­tí s pra­xí,“ uvá­dí se v člán­ku.

Dal­ší ob­sáh­lý roz­ho­vor na stra­ně 3 se vě­nu­je ces­tov­ní kan­ce­lá­ři OSŽ, kte­rá by­la za­lo­že­na na ja­ře 1990. „Mís­to bo­ha­té na­bíd­ky cest se v na­šem ča­so­pi­se za­ča­ly ob­je­vo­vat omluv­né člán­ky a in­for­ma­ce o zru­še­ných zá­jez­dech,“ pí­še se v úvo­du. Jak z textu vy­plý­vá, Ústře­dí ne­mě­lo vy­tvo­řen funk­ční sys­tém prá­ce ces­tov­ní kan­ce­lá­ře a pra­cov­ní­ci, kte­ří by­li tou­to pra­cí po­vě­ře­ni, ne­mě­li po­třeb­né or­ga­ni­zač­ní schop­nos­ti, pro­to v prv­ních mě­sí­cích fun­go­vá­ní do­chá­ze­lo k ně­kte­rým nezdarům. Jak vy­plý­vá z odpovědí v roz­ho­vo­ru, OSŽ se myš­len­ky vlast­ní ces­tov­ní kan­ce­lá­ře ne­chtě­lo vzdát a po­čí­ta­lo se zlep­še­ním prá­ce dí­ky pro­ve­de­ným per­so­nál­ním a orga­ni­zač­ním změ­nám.

V článku „Žeby hráčská vášeň pana před-nosty?“ se dočteme o tom, že v železniční stanici Pardubice byla zrušena jediná zdejší čekárna a přednosta její prostor pronajal sou-kromé firmě, která zde zřídila hernu. Podle autora textu tento krok nejen odporuje že-lezničnímu přepravnímu řádu, ale navíc přitahu-je na nádraží mnoho podivných „živlů“. Autor článku konstatuje, že krátce po  zvýšení ceny jízdného tak v Pardubicích došlo ke zhoršení služeb pro cestující.

Zdeň­kaSlád­ko­vá