Ob­zor č. 21 – 1. 6. 1992
V rub­ri­ce „Co se dě­je v ústře­dí“ se do­čí­tá­me o bo­lest­ném do­ha­do­vá­ní ko­lek­tiv­ní smlou­vy na rok 1992, kte­rou od­mí­ta­la po­de­psat Fe­de­ra­ce stroj­vůd­ců. Ob­zor při­ná­ší pře­hled roz­por­ných bo­dů. Na té­že stra­ně je v rá­meč­ku otiš­tě­na krát­ká zprá­va o tom, že ko­lek­tiv­ní smlou­va na rok 1992 je podepsá­na za ÚŘ ČSD i za od­bo­ro­vé cen­trá­ly, chy­bí však stá­le pod­pis zá­stup­ce Fe­de­ra­ce stroj­vůd­ců. OSŽ by­lo v té do­bě stá­le ve stáv­ko­vé po­ho­to­vos­ti. Spor­ným bo­dem byl po­ža­da­vek FS na zkrá­ce­ní pra­cov­ní do­by na 36 ho­din pro stroj­ve­dou­cí na po­su­nu. Pří­pad­né za­blo­ko­vá­ní ko­lek­tiv­ní smlou­vy by však mě­lo za ná­sle­dek ztrá­tu již sjed­na­ných pod­mí­nek pro všech­ny za­měst­nan­ce, ja­ko je tý­den do­vo­le­né na­víc, již zkrá­ce­nou pra­cov­ní do­bu, re­kon­dič­ní po­by­ty a dal­ší.

Na stra­ně dvě je otiš­tě­na be­se­da se že­lez­ni­čá­ři Tat­ran­ských elek­tric­kých že­lez­nic pod ti­tul­kem „Tat­ran­ská do­pra­va v to­tál­ní kri­zi“. Že­lez­ni­čá­ři si v ní stě­žu­jí na by­ro­kra­cii, špat­né tech­nic­ké pod­mín­ky tra­tě, zdlou­ha­vé ře­še­ní pro­blé­mů, či na špat­né pla­to­vé i so­ci­ál­ní pod­mín­ky za­měst­nan­ců. Za­zně­la i kri­ti­ka smě­rem k od­bo­rům, kte­rým po­dle ná­zo­rů do­ta­zo­va­ných ško­dí roz­tříš­tě­nost a ne­jed­not­nost. „Od­bo­ry jen teh­dy ně­če­ho do­sáh­nou, po­kud bu­dou jed­not­né. Bo­hu­žel, na že­lez­ni­ci už ne­ní jed­no­ta. Ani v na­ší sta­ni­ci. Po­kud svo­lá­me člen­skou schů­zi, při­jde po­lo­vi­na li­dí. Po­kud ne­jsme sil­ní, před­nos­to­vi se leh­ce pra­cu­je,“ ře­kl je­den z ú­čast­ní­ků dis­ku­se, že­lez­ni­čář ze Sta­ré­ho Smo­kov­ce.

V Obzoru č. 21 byla ukončena pravidelná rubrika Obzoru nazvaná „O nejméně sloužící a nejprodělečnější jízdní řád“. Tato „soutěž“ byla vyhlášena v Obzoru č. 2/1992 a byla vyhrazena příspěvkům pozorných čtenářů, kteří zasílali Obzoru příklady ujíždění vlaků v přestupních stanicích, upozorňovali na neúměrně dlouhé soupravy či na zastavování vlaků u vjezdového návěstidla podle jízdního řádu. Další část příspěvků poukazovala na nekompetentní a nekvalifikovaná rozhodování i na arogantně výhružný přístup některých vedoucích pracovníků ke kritice a kritikům. Jak je v článku uvedeno, zástupce Obzoru předal kopii všech článků otištěných v této rubrice ministru dopravy Jiřímu Nezvalovi. Ten přislíbil, že se přičiní o to, aby byl každý podnět řádně přezkoumán a pokud bude shledán rozumným, aby z něj byly vyvozeny důsledky.

 

Ob­zor č. 22 – 8. 6. 1992

„Stáv­ko­vá po­ho­to­vost ukon­če­na“– ří­ká ti­tu­lek úvod­ní­ho člán­ku, kte­rý in­for­mu­je o tom, že ko­lek­tiv­ní smlou­va na ČSD pla­tí a že dů­vo­dy pro stáv­ko­vou po­ho­to­vost te­dy po­mi­nu­ly. Kon­sta­to­va­li to účast­ní­ci jed­ná­ní Ústře­dí OSŽ, kte­ré pro­běh­lo dne 2. 6. za účas­ti zá­stup­ců ve­de­ní ČSD. „Ústřed­ní ře­di­tel se roz­ho­dl ve pro­spěch pře­váž­né vět­ši­ny že­lez­ni­čá­řů a vzal na se­be od­po­věd­nost za pl­ně­ní ko­lek­tiv­ní smlou­vy,“ kon­sta­tu­je se v člán­ku. Fe­de­ra­ce stroj­vůd­ců to­tiž KS ne­po­de­psa­la; ústře­dní ře­di­tel kon­sta­to­val, že se na za­měst­nan­ce s. o. ČSD od­bo­ro­vě or­ga­ni­zo­va­né ve Fe­de­ra­ci stroj­vůd­ců uza­vře­ná ko­lek­tiv­ní smlou­va ne­bu­de vzta­ho­vat.

Ob­zor otis­ku­je ote­vře­ný do­pis Fe­de­ra­ce stroj­vůd­ců To­má­še Slunky před­se­do­vi OSŽ Zdeňku Ško­po­vi i od­po­věď před­se­dy OSŽ. Oba před­sta­vi­te­lé vy­jad­řu­jí ná­zor na spor­ný bod, kte­rý teh­dy brá­nil pod­pi­su ko­lek­tiv­ní smlou­vy – zkrá­ce­ní pra­cov­ní do­by. Fe­de­ra­ce stroj­vůd­ců ji po­ža­do­va­la pro všech­ny stroj­ve­dou­cí (i na po­su­nu), OSŽ by­lo ochot­no ji pod­po­řit pou­ze v pří­pa­dě, že bu­de rea­li­zo­ván i pro dal­ší pro­fe­se na ČSD, kte­ré po­va­žo­va­lo za stej­ně ne­po­stra­da­tel­né ja­ko stroj­ve­dou­cí na zá­lo­hách. „Cí­tím ja­ko amo­rálnost zvý­hod­nit jen jed­nu úz­kou pro­fes­ní sku­pi­nu,“ pí­še v od­po­vě­di před­se­da OSŽ Zde­něk Škop.

Na prv­ní strán­ce na­jde­me rov­něž člá­nek s ti­tul­kem „Trž­ní trans­for­ma­ce do­pra­vy“. In­for­mu­je o kon­fe­ren­ci se stej­ným ná­zvem, kte­rá pro­běh­la 20. 5. 1992 a je­jímž po­řa­da­te­lem by­la Praž­ská vě­dec­kotech­nic­ká spo­leč­nost Vy­so­ké ško­ly eko­no­mic­ké v Pra­ze, za účas­ti zá­stup­ců or­ga­ni­za­cí z jed­not­li­vých dru­hů do­prav a stát­ních or­gá­nů. Jak je uve­de­no v tex­tu, v re­fe­rá­tech by­ly patr­ny roz­díl­né ná­zo­ry a po­sto­je – a to jak na ra­di­kál­nost po­stu­pu, dél­ku trans­for­ma­ce že­lez­ni­ce na trž­ní prin­cip, ná­zo­ry na způ­sob re­struk­tu­ra­li­za­ce ČSD či na do­pa­dy, kte­ré trans­for­ma­ce mů­že mít na ob­ča­ny i za­měst­nan­ce. „Trž­ní trans­for­ma­ce že­lez­nič­ní do­pra­vy je ne­zbyt­ně nut­ná. Ne­smí však do­jít k to­mu, že veš­ke­rá re­struk­tu­ra­li­za­ce ČSD a pře­chod na trž­ní cho­vá­ní skon­čí pou­hou změ­nou or­ga­ni­zač­ní struk­tu­ry a pro­pouš­tě­ním za­měst­nan­ců, sni­žo­vá­ním so­ci­ál­ních jis­tot, kte­ré v sou­čas­né do­bě že­lez­ni­čá­ři ma­jí, kte­ré ma­jí za­měst­nan­ci že­lez­ni­ce okol­ních stá­tů a že­lez­nič­ních správ, a kte­ré mě­li na­ši před­ko­vé,“ uvá­dí se v zá­vě­ru člán­ku.      

Zdeň­ka Slád­ko­vá