Ob­zor č. 15 – 19. 4. 1993

Ko­lek­tiv­ní vy­jed­ná­vá­ní o PKS ČD na rok 1993 nebylo ještě ani v dubnu 1993 uza­vře­no, jak se mů­že­me do­číst v rub­ri­ce „Co se dě­je v Ústře­dí“. Po dal­ších ko­lech vy­jed­ná­vá­ní stá­le ješ­tě pře­trvá­va­ly roz­po­ry v otáz­ce od­stup­né­ho a so­ci­ál­ních jis­tot. Od­bo­ry na svých po­ža­dav­cích jed­not­ně tr­va­ly. Ve zprá­vě z jed­ná­ní tri­par­ti­ty je uve­de­no, že byl pro­jed­nán ná­vrh zá­ko­na o pen­zij­ním při­po­jiš­tě­ní za­měst­nan­ců, na kte­rém se shod­ly všech­ny tři stra­ny a ozna­či­ly jej za je­den z nej­mo­der­něj­ších zá­ko­nů těch let.

Ve zpra­vo­daj­ství z před­sjez­do­vé kon­fe­ren­ce od­vět­ví střed­ních od­bor­ných uči­lišť s ná­zvem „Ko­men­ský by krou­til hla­vou“ (ko­na­la se 7. dubna 1993) se uvá­dí, že od­bo­ry mar­ně usi­lu­jí o to, aby střed­ní od­bor­ná uči­liš­tě, kte­rá od 1. 1. 1993 pře­šla pod mi­nis­ter­stvo ho­spo­dář­ství, pat­ři­la pod zři­zo­va­te­le mi­nis­ter­stvo do­pra­vy.„Od­tr­že­ním od drá­hy by to­tiž za­měst­nan­ci při­šli i o to má­lo vý­hod, kte­ré ješ­tě ma­jí,“ kon­sta­tu­je se v člán­ku. Jed­ná­ní však dá­le po­kra­čo­va­la a by­lo do­hod­nu­to, že si ře­di­te­lé uči­lišť vy­žá­da­jí od všech svých za­měst­nan­ců vy­jád­ře­ní o tom, zda si pře­jí pře­jít pod mi­nis­ter­stvo do­pra­vy.

Na tře­tí stra­ně na­jde­me in­for­ma­ci o chys­ta­né no­vin­ce – za­ve­de­ní „se­niorpa­su“ pro dů­chod­ce. V té do­bě jez­di­li se­nio­ři nad 70 let na že­lez­ni­ci zce­la zdar­ma, sta­či­lo před­lo­že­ní ob­čan­ské­ho prů­ka­zu. Ta­to jízd­ní vý­ho­da mě­la ješ­tě ur­či­tou do­bu zů­stat za­cho­vá­na, ale za­ča­lo se uva­žo­vat o za­ve­de­ní „se­niorpa­sů“ pro dů­chod­ce nad 60 let. Po je­ho za­kou­pe­ní (na­vr­že­ná ce­na by­la 150 Kč) by měl mít se­ni­or sle­vu 50.% ve všech vla­cích Českých drah.

Ob­zor č. 16 – 26. 4. 1993

Pod ti­tul­kem „Co bu­de s drá­hou, co bu­de s ná­mi“ na stra­ně 1 a 2 je uve­řej­ně­no ob­sáh­lé zpra­vo­daj­ství z pra­cov­ní­ho se­tká­ní zá­stup­ců in­fra­struk­tu­ry s mi­nis­trem do­pra­vy ČR, kte­ré se usku­teč­ni­lo v Pra­ze 16. 4. 1993. Účast­ní­ci na zá­věr od­sou­hla­si­li sta­no­visko, v němž upo­zor­ňu­jí ve­řej­nost, vlá­du a par­la­ment na kri­tic­ký stav do­prav­ní ces­ty. „Bez rych­lé­ho a účinné­ho zá­sa­hu kom­pe­tent­ních hos­po­dář­ských a stát­ních or­gá­nů ne­ní mož­né za­jis­tit bez­peč­ný pro­voz že­lez­nič­ní do­pra­vy,“ uvá­dí se v něm mi­mo ji­né. Od­bo­ry dá­le po­ža­do­va­ly, aby re­form­ní kro­ky na ČD bra­ly v úva­hu ta­ké so­ci­ál­ní roz­měr a do­pa­dy na za­měst­nan­ce.

V té do­bě vrcho­li­ly pří­pra­vy na mi­mo­řád­ný tr­nav­ský sjezd – pro­bí­ha­ly od­vět­vo­vé kon­fe­ren­ce, svo­ji prá­ci do­kon­čo­va­ly i sjez­do­vé ko­mi­se, by­ly při­pra­ve­ny pod­kla­dy k dě­le­ní ma­jet­ku OSŽ na čes­kou a slo­ven­skou část. V roz­ho­vo­ru s ve­dou­cím se­kre­ta­riá­tu OSŽ–Ú PhDr. Zdeň­kem Jíl­kem, uve­řej­ně­ným na 1. stra­ně čís­la, se moh­li čte­ná­ři se­zná­mit s dů­vo­dy svo­lá­ní sjez­du, s je­ho pro­gra­mem i na­vr­ho­va­ný­mi změ­na­mi ne­bo no­ve­li­za­ce­mi, při­pra­ve­ný­mi pro sjez­do­vá jed­ná­ní.

V mi­mo­řád­né pří­lo­ze moh­li čte­ná­ři na­jít množ­ství od­po­vě­dí práv­ní­ků na do­ta­zy čle­nů OSŽ, pře­de­vším z ob­las­ti pra­cov­ně­práv­ní, dá­le po­drob­ný ná­vod na vy­počte­ní ži­votní­ho mi­ni­ma, či pře­hled re­gio­nál­ních po­ra­den­ských stře­di­sek od­bo­ro­vých sva­zů.        

Zdeňka Sládková