Ob­zor č. 31 – 9. 8.1993
Jak se do­čte­me v rub­ri­ce „Co se dě­je v ústře­dí“, zá­stup­ci sek­ce ří­dí­cích a tech­nic­kohos­po­dář­ských pra­cov­ní­ků OSŽ po jed­ná­ní s ná­měst­kem vlád­ní­ho zmoc­něn­ce pro ří­ze­ní ČD Ja­nem Zenklem kon­sta­to­va­li, že řa­da do­ta­zů v sou­vis­los­ti s orga­ni­zač­ní­mi změ­na­mi ČD zů­stala ne­zod­po­vě­ze­na. Po­dle ná­zo­ru od­bo­rů se opět po­stu­povalo ne­sy­sté­mo­vě.„Po­tvr­zu­je se, že ce­lá or­ga­ni­zač­ní pře­mě­na Čes­kých drah je ši­ta hor­kou jeh­lou, pří­pra­va by­la do­slo­va zfu­šo­va­ná, pře­vlá­dá zma­tek a ne­ujas­ně­nost,“ uvá­dí se v člán­ku. Rov­něž si­tua­ce ko­lem za­městna­necké­ho jízd­né­ho by­la ne­jas­ná.

„Od­bo­ry v KOSce“ je re­por­táž z Kr­nov­ských opra­ven a stro­jí­ren. Pro­bí­ra­ly se zde mi­mo ji­né zá­le­ži­tos­ti za­měst­na­nec­ké­ho jízd­né­ho, o kte­ré pra­cov­ní­ci pri­va­ti­za­cí, te­dy vy­čle­ně­ním z Čes­kých drah, při­šli. Od­bo­rá­ři jed­na­li o mož­nos­ti kom­pen­za­ce té­to ztrá­ty, za­tím však kon­sta­to­va­li, že ne­do­šlo k do­ho­dě. Zá­stup­ci od­bo­rů po­uka­zo­va­li rov­něž na vel­ký ná­růst in­de­xu ži­vot­ních ná­kla­dů (za du­ben 1993 byl 10%) a upo­zor­ňo­va­li na to, že v sou­vis­los­ti s tím do­chá­zí k pro­pa­du re­ál­ných mezd, což by se mě­lo pro­mít­nout i do ko­lek­tiv­ní smlou­vy.

Ob­zor č. 32 – 16. 8. 1993
Člá­nek „Ji­ho­čes­ké úz­koroz­chod­ky před pri­va­ti­za­cí“ in­for­mu­je o jed­ná­ní, kte­ré pro­běh­lo 16. čer­ven­ce v Jind­ři­cho­vě Hrad­ci a na němž se ře­ši­ly le­gis­la­tiv­ní, pro­voz­ní a fi­nanč­ní zá­le­ži­tos­ti tý­ka­jí­cí se pri­va­ti­za­ce „úz­ké“. Pri­va­ti­za­ce se je­vi­la ja­ko je­di­ná šan­ce, jak ztrá­to­vou úz­koroz­chod­nou trať za­cho­vat. Po­dle Ing. Ja­na Ša­ta­vy, před­se­dy Klu­bu jindři­chohra­dec­kých úz­korozcho­dek, se pri­va­ti­za­ce me­zi za­měst­nan­ci se­tká­vá vět­ši­nou s po­cho­pe­ním.„Li­dem do­chá­zí, že buď bu­dou jez­dit ja­ko za­měst­nan­ci sou­kro­mé fir­my, a ne­bo ne­bu­dou jez­dit vů­bec,“ uve­dl J. Ša­ta­va pro Ob­zor.

„Že­lez­ni­ce je na tom nej­líp,“upo­zor­ňu­je au­tor z Vý­zkum­né­ho ústa­vu že­lez­nič­ní­ho na eko­lo­gic­ké do­pa­dy jed­not­li­vých dru­hů do­prav a ta­ké na je­jich bez­peč­nost. Rea­gu­je tím na růz­né úva­hy zpo­chyb­ňu­jí­cí e­ko­lo­gič­nost a eko­no­mič­nost pře­pra­vy po ko­le­jích, kte­ré v tu do­bu ob­čas za­zně­ly. Au­tor kon­sta­tu­je, že co do emi­sí i spo­tře­by ener­gie mů­že že­lez­ni­ci kon­ku­ro­vat (v ně­kte­rých bo­dech) pou­ze au­to­bus. Že­lez­nič­ní do­pra­va sa­mo­zřej­mě bezkon­ku­renč­ně ve­de nad vše­mi dru­hy do­prav v bez­peč­nos­ti.  

Zdeňka Sládková