Ob­zor č. 37/38 - 20. 9. 1993
Mi­mo­řád­né dvoj­čís­lo Ob­zo­ru vy­šlo ja­ko ma­lý dá­rek čte­ná­řům ke Dni že­lez­ni­čá­řů. Kro­mě běž­ných rub­rik při­nes­lo na ba­rev­ných stra­nách mno­ho za­jí­ma­vos­tí ze svě­ta – na­pří­klad ob­sáh­lou re­por­táž z Au­strá­lie od vě­hlas­né­ho ces­to­va­te­le Mi­ro­sla­va Zik­mun­da, na­psa­nou exklu­zivně pro Ob­zor. Dá­le zde na­jde­me dru­hou část (prv­ní vy­šla v č. 12) se­ri­álu Jak se ro­dí Ob­zor. Za­tím­co prv­ní díl se za­bý­val vý­ro­bou ča­so­pi­su (po­čí­na­je vzni­kem pa­pí­ru z mok­ré­ho smr­ko­vé­ho dře­va z Ji­ho­čes­kých pa­pí­ren Větřní), dru­hý díl sle­do­val po­stup při psa­ní člán­ků – od ná­pa­du až po je­ho pře­ne­se­ní na pa­pír.

Toto mimořádné dvoj­čís­lo Ob­zo­ru by­lo tro­chu „od­leh­če­né“ a při­nes­lo pře­de­vším řa­du za­jí­ma­vos­tí či pod­ně­tů pro že­lez­nič­ní ces­to­va­te­le.

Ze zásadnějších článků můžeme zmínit například informaci ze zasedání Ústředí OSŽ z 8. září 1993, na němž předseda OSŽ Zdeněk Škop upozornil na nebezpečí zániku železniční sítě i na tendenci odčlenění železničního vojska a železniční policie od Českých drah. Dále poukázal na nedostatečnou funkčnost Českomoravské komory odborových svazů.

Obzor dále přinesl zpravodajství z tiskové konference ministra dopravy Jana Stráského, na níž ministr seznámil novináře s tím, že vláda ČR jmenovala Správní radu Českých drah. Jak uvedl, nejbližším úkolem Správní rady bude jmenovat generálního ředitele Českých drah, čímž skončí epizoda vládních zmocněnců pro řízení Českých drah. Ministr dopravy přítomné informoval o tom, že Správní rada bude připravovat další kroky transformace Českých drah, takže během 1 - 2 let by se České dráhy měly změnit v řadu podniků různého typu.

Ob­zor č. 39 – 27. 9. 1993

Do­bu blí­ží­cí­ho se ko­lek­tiv­ní­ho vy­jed­ná­vá­ní na Čes­kých dra­hách před­zna­me­ná­vá in­for­ma­ce uve­řej­ně­ná v pra­vi­del­né rub­ri­ce „Co se dě­je v ústře­dí“ o ná­vr­hu Fe­de­ra­ce stroj­vůd­ců na no­vý sys­tém ko­lek­tiv­ní­ho vy­jed­ná­vá­ní; ten však byl OSŽ před­lo­žen až v před­ve­čer jed­ná­ní, pro­to ne­mo­hl být brán v úva­hu.

„Ko­mu se za­chtě­lo ma­jet­ku?“ uvá­dí me­zi­ti­tu­lek v té­že rub­ri­ce. Je zde uve­de­na ci­ta­ce z jed­ná­ní Ra­dy ob­ra­ny stá­tu, kte­rá „…do­po­ru­či­la zru­šit že­lez­nič­ní voj­sko, pro­to­že ho po­va­žu­je za pře­ži­tek mi­nu­lé­ho ob­do­bí. Mi­nis­tři ob­ra­ny a do­pra­vy by­li po­vě­ře­ni, aby do­ře­ši­li na­pří­klad per­so­nál­ní otáz­ky či pri­va­ti­za­ci ma­jet­ku že­lez­nič­ní­ho voj­ska.“

Nad bu­douc­nos­tí že­lez­ni­ce a nad re­struk­tu­ra­li­za­cí ČD na­vr­že­nou Ing. Ema­nue­lem Ší­pem se za­mýš­lí člá­nek PhDr. De­ko­je, za­měst­nan­ce OSŽ–Ú, s názvem „Do Evropy oklikou?“ „Ne­lze jen vě­řit, že u Čes­kých drah zů­sta­nou schop­ní za­měst­nan­ci a ode­jdou ti, kte­ré drá­ha ne­po­tře­bu­je. Je pro to nut­no i ně­co udě­lat, a to ne­jen vý­ší mzdy, ale i po­skyt­nu­tím per­spek­ti­vy pra­cov­ní­ho uplat­ně­ní prá­vě těm schop­ným,“ uvá­dí au­tor mimo jiné a zdůrazňuje, že každý schopný železničář, odborník, musí mít pocit, že je s ním počítáno, že má šanci se uplatnit. „Bez zís­ká­ní pod­po­ry těch, kte­rých se re­struk­tu­ra­li­za­ce Čes­kých drah nej­ví­ce tý­ká – za­měst­nan­ců, že­lez­ni­čá­řů – jsou všech­ny zá­mě­ry ge­ne­rál­ní­ho ře­di­te­le Ing. E­ma­nue­la Ší­pa ne­rea­li­zo­va­tel­né,“ uvádí autor v závěru článku.      

Zdeňka Sládková