Obzor č. 37/38 - 20. 9. 1993
Mimořádné dvojčíslo Obzoru vyšlo jako malý dárek čtenářům ke Dni železničářů. Kromě běžných rubrik přineslo na barevných stranách mnoho zajímavostí ze světa – například obsáhlou reportáž z Austrálie od věhlasného cestovatele Miroslava Zikmunda, napsanou exkluzivně pro Obzor. Dále zde najdeme druhou část (první vyšla v č. 12) seriálu Jak se rodí Obzor. Zatímco první díl se zabýval výrobou časopisu (počínaje vznikem papíru z mokrého smrkového dřeva z Jihočeských papíren Větřní), druhý díl sledoval postup při psaní článků – od nápadu až po jeho přenesení na papír.
Toto mimořádné dvojčíslo Obzoru bylo trochu „odlehčené“ a přineslo především řadu zajímavostí či podnětů pro železniční cestovatele.
Ze zásadnějších článků můžeme zmínit například informaci ze zasedání Ústředí OSŽ z 8. září 1993, na němž předseda OSŽ Zdeněk Škop upozornil na nebezpečí zániku železniční sítě i na tendenci odčlenění železničního vojska a železniční policie od Českých drah. Dále poukázal na nedostatečnou funkčnost Českomoravské komory odborových svazů.
Obzor dále přinesl zpravodajství z tiskové konference ministra dopravy Jana Stráského, na níž ministr seznámil novináře s tím, že vláda ČR jmenovala Správní radu Českých drah. Jak uvedl, nejbližším úkolem Správní rady bude jmenovat generálního ředitele Českých drah, čímž skončí epizoda vládních zmocněnců pro řízení Českých drah. Ministr dopravy přítomné informoval o tom, že Správní rada bude připravovat další kroky transformace Českých drah, takže během 1 - 2 let by se České dráhy měly změnit v řadu podniků různého typu.
Obzor č. 39 – 27. 9. 1993
Dobu blížícího se kolektivního vyjednávání na Českých drahách předznamenává informace uveřejněná v pravidelné rubrice „Co se děje v ústředí“ o návrhu Federace strojvůdců na nový systém kolektivního vyjednávání; ten však byl OSŽ předložen až v předvečer jednání, proto nemohl být brán v úvahu.
„Komu se zachtělo majetku?“ uvádí mezititulek v téže rubrice. Je zde uvedena citace z jednání Rady obrany státu, která „…doporučila zrušit železniční vojsko, protože ho považuje za přežitek minulého období. Ministři obrany a dopravy byli pověřeni, aby dořešili například personální otázky či privatizaci majetku železničního vojska.“
Nad budoucností železnice a nad restrukturalizací ČD navrženou Ing. Emanuelem Šípem se zamýšlí článek PhDr. Dekoje, zaměstnance OSŽ–Ú, s názvem „Do Evropy oklikou?“ „Nelze jen věřit, že u Českých drah zůstanou schopní zaměstnanci a odejdou ti, které dráha nepotřebuje. Je pro to nutno i něco udělat, a to nejen výší mzdy, ale i poskytnutím perspektivy pracovního uplatnění právě těm schopným,“ uvádí autor mimo jiné a zdůrazňuje, že každý schopný železničář, odborník, musí mít pocit, že je s ním počítáno, že má šanci se uplatnit. „Bez získání podpory těch, kterých se restrukturalizace Českých drah nejvíce týká – zaměstnanců, železničářů – jsou všechny záměry generálního ředitele Ing. Emanuela Šípa nerealizovatelné,“ uvádí autor v závěru článku.
Zdeňka Sládková