Ob­zor č. 13 – 28. 3. 1994
Ce­lá prv­ní stra­na Ob­zo­ru č. 13 by­la vy­hra­ze­na re­por­tá­ži z prv­ní spo­leč­né de­mon­stra­ce všech od­bo­ro­vých sva­zů Čes­ko­mo­rav­ské ko­mo­ry, kte­rá se usku­teč­ni­la 22. břez­na 1994 na praž­ském Sta­ro­měst­ském ná­měs­tí. Účast se po­hy­bo­va­la ko­lem 40 ti­síc li­dí. Od­bo­rá­ři pro­tes­to­va­li pře­de­vším pro­ti no­ve­li­za­ci zá­ko­ní­ku prá­ce, kte­rý dá­val ví­ce práv za­měst­na­va­te­lům a zhor­šo­val mj. po­sta­ve­ní tě­hot­ných žen a ma­tek, a pro­ti zá­ko­nu o dů­cho­do­vém po­jiš­tě­ní, kte­rý zvy­šo­val vě­ko­vou hra­ni­ci pro od­chod do dů­cho­du.

De­mon­stra­ce se se­tka­la s ne­vo­lí vlád­ních před­sta­vi­te­lů, na­pří­klad pre­mié­ra Vác­la­va Klau­se, kte­rý ji ozna­čil ja­ko par­ciál­ní de­mon­stra­ci ma­lé sku­pin­ky ob­ča­nů. To re­flek­to­val ve svém vstu­pu je­den z řeč­ní­ků na de­mon­stra­ci, mís­to­před­se­da ČMKOS Ri­chard Fal­br, když ře­kl, že ho re­ak­ce na­šich před­sta­vi­te­lů pře­kva­pi­la. „Ne­vě­dí zřej­mě, že de­mon­stra­ce ta­ko­vé­ho dru­hu pat­ří běž­ně k de­mo­kra­cii. Všich­ni, kdo pra­cu­jí v od­bo­rech, jsou v sou­čas­né do­bě vy­sta­ve­ni vel­ké­mu tla­ku. Pa­to­lo­gic­ká ne­ná­vist, roz­lé­va­jí­cí se z ně­kte­rých člán­ků na­šich ´objektivních´ no­vi­ná­řů, nám na­ši prá­ci ztě­žu­je,“ uve­dl mi­mo ji­né.

Ob­zor č. 14 – 5. 4. 1994
Ob­zor v čís­le, ná­sle­du­jí­cím po prv­ní vel­ké od­bo­rář­ské de­mon­stra­ci z 22. 3. 1994, re­flek­tu­je ohla­sy vlád­ních před­sta­vi­te­lů i ohla­sy v tis­ku. Ti­tul­ky„Já se sty­dím, pa­ne pre­mié­re“ či „Kdo vám dal prá­vo urá­žet?“ jsou do­sti vý­mluv­né.

Ob­zor dá­le otis­ku­je Vý­zvu po­slan­cům par­la­men­tu Čes­ké re­pub­li­ky, při­ja­tou účast­ní­ky de­mon­stra­ce. Ti v ní vy­zva­li po­slan­ce, aby při schva­lo­vá­ní no­ve­ly zá­ko­ní­ku prá­ce a zá­ko­na o zá­klad­ním dů­cho­do­vém po­jiš­tě­ní vza­li v úva­hu po­ža­dav­ky Čes­ko­mo­rav­ské ko­mo­ry od­bo­ro­vých sva­zů. Do­dej­me, že ar­gu­men­ty od­bo­rů u vět­ši­ny po­slan­ců ne­mě­ly úspěch a pří­sluš­né zá­ko­ny by­ly schvá­le­ny. Po­dle od­bo­rá­řů to­to schvá­le­ní před­sta­vu­je dal­ší ne­zakry­tý útok na prá­va za­měst­nan­ců a ve svém dů­sled­ku i na ži­vot­ní úro­veň vět­ši­ny ob­ča­nů.

Ob­zor č. 14 byl osmistránko­vý, mo­hl se te­dy po­drob­ně­ji vě­no­vat i dal­ším té­ma­tům, ja­ko by­la např. prv­ní část od­po­vě­dí ge­ne­rál­ní­ho ře­di­te­le ČD E­ma­nue­la Ší­pa na otáz­ky „na tě­lo“ od čte­ná­řů Ob­zo­ru. Na do­taz, ja­ký je cí­lo­vý stav ČD po pri­va­ti­za­ci, Ing. Šíp od­po­vě­děl mi­mo ji­né: „Sou­čas­ný mo­no­lit Čes­kých drah se roz­pad­ne na ví­ce sa­mo­stat­ných cel­ků. Ve sfé­ře osob­ní a ná­klad­ní do­pra­vy vznik­ne a pře­ži­je ví­ce sa­mo­stat­ných do­prav­ců s vý­raz­ným po­dí­lem sou­kro­mé­ho ka­pi­tá­lu. Zby­lý kom­plex tra­tí spo­leč­ně s od­vět­vím ří­ze­ní pro­vo­zu vy­tvo­ří spo­leč­nost s vý­raz­ným vli­vem stát­ní­ho vlast­nictví a pří­pad­ným ka­pi­tá­lo­vým po­dí­lem vel­kých bank či za­hra­nič­ních drah. Že­lez­nič­ní sí­tě snad pří­liš ne­ubu­de, ubu­de však pod­stat­ně za­měst­nan­ců (zčás­ti do ne­že­lez­nič­ní­ho podni­ká­ni při drá­ze) a ti zby­lí bu­dou od­mě­ňo­vá­ni pod­stat­ně lé­pe, na úrov­ni spe­cia­lis­tů ji­ných slo­ži­tých sou­kro­mých sys­té­mů.“
Zdeňka Sládková