Obzor č. 21 – 22. 5. 1995
Mzdy v železničním provozu a také třeba platy mistrů a vychovatelů v železničních učilištích – tento evergreen dostal své místo i v několika článcích Obzoru č. 21. Ve zprávě z tiskové konference generálního ředitele ČD Emanuela Šípa je jasně řečeno, že mzdové navýšení na Českých drahách bude možné, ovšem za cenu úspory pracovníků. Nejvyšší představitelé ČD uvedli, že podle jejich názoru jsou mzdové požadavky, prezentované odbory, přehnané. Generální ředitel v této otázce odmítl ustoupit, přestože připustil, že v polovině června hrozí stávka, která by mohla České dráhy těžce poškodit.
V čísle byl uveřejněn mimo jiné článek „Dvacet jeden měsíc po privatizaci“, který shrnul hlavní změny, které nastaly po přeměně Železničních opraven a strojíren v Ostravě na akciovou společnost. Kromě ztráty jízdních výhod to znamenalo i jiný styl práce – dřívější automatický přísun vozů do opraven byl nahrazen nutností hledání zákazníka.
Obzor č. 22 – 29. 5. 1995
„Konference nanečisto“ je název zpravodajství z Oblastní rady odvětvových sekcí (OROS) Olomouc, která byla rozšířena o účast delegátů, zvolených na blížící se českotřebovskou konferenci. Hlavním účelem zasedání bylo rozříkat si hlavní problémy, týkající se např. struktury, personálního obsazení hlavních funkcí v OSŽ, hospodaření, či způsobu prosazování odborářských požadavků.
A protože se blížila i volba předsedy OSŽ, byli na první straně Obzoru představeni i tři kandidáti: Miroslav Kapoun, Jaromír Dušek a Jiří Kratochvíl.
Celé dvě strany byly v tomto osmistránkovém čísle Obzoru věnovány názorům čtenářů. V příspěvcích se často objevovala ostrá kritika vedení Českých drah, podceňování úlohy železnice jako důležité součásti dopravního systému, podceňování práce zvláště provozních zaměstnanců, kritika bezhlavé privatizace či rozprodeje takzvaných nerentabilních železničních tratí víceméně za zůstatkovou cenu. „Jsme svědky řady organizačních opatření s nejasnými efekty, které se projeví hlavně zvýšenou potřebou koordinačních činností. Méně známé je, že by se hledaly a uplatňovaly nové formy zatraktivnění a racionalizace železniční přepravy či rozšiřovaly již známé jako například kontejnerizace apod.,„ uvádí v článku s názvem „Likvidace železnice„ jeden z přispěvatelů, Ing. Jaroslav Kincl.
Zdeňka Sládková