Ob­zor č. 21 – 22. 5. 1995
Mzdy v že­lez­nič­ním pro­vo­zu a ta­ké tře­ba platy mis­trů a vy­cho­va­te­lů v že­lez­nič­ních u­či­liš­tích – ten­to ever­green do­stal své mís­to i v ně­ko­li­ka člán­cích Ob­zo­ru č. 21. Ve zprá­vě z tis­ko­vé kon­fe­ren­ce ge­ne­rál­ní­ho ře­di­te­le ČD E­ma­nue­la Ší­pa je jas­ně ře­če­no, že mzdo­vé na­vý­še­ní na Českých drahách bu­de mož­né, ovšem za ce­nu úspo­ry pra­cov­ní­ků. Nej­vyš­ší před­sta­vi­te­lé ČD uved­li, že po­dle je­jich ná­zo­ru jsou mzdo­vé po­ža­dav­ky, pre­zen­to­va­né od­bo­ry, pře­hna­né. Ge­ne­rál­ní ře­di­tel v té­to otáz­ce od­mítl ustou­pit, přes­to­že při­pus­til, že v po­lo­vi­ně červ­na hro­zí stáv­ka, kte­rá by moh­la Čes­ké drá­hy těž­ce po­ško­dit.

V čís­le byl uve­řej­něn mi­mo ji­né člá­nek „Dva­cet je­den mě­síc po pri­va­ti­za­ci“, kte­rý shr­nul hlav­ní změ­ny, kte­ré na­sta­ly po pře­mě­ně Že­lez­nič­ních opra­ven a stro­jí­ren v Ost­ra­vě na ak­cio­vou spo­leč­nost. Kro­mě ztrá­ty jízd­ních vý­hod to zna­me­na­lo i ji­ný styl prá­ce – dří­věj­ší au­to­ma­tic­ký pří­sun vo­zů do opra­ven byl na­hra­zen nut­nos­tí hle­dá­ní zá­kaz­ní­ka.

Ob­zor č. 22 – 29. 5. 1995
„Kon­fe­ren­ce na­ne­čis­to“ je ná­zev zpra­vo­daj­ství z Oblast­ní ra­dy od­vět­vo­vých sek­cí (OROS) Olo­mouc, kte­rá by­la roz­ší­ře­na o účast de­le­gá­tů, zvo­le­ných na blí­ží­cí se čes­kotře­bovskou kon­fe­ren­ci. Hlav­ním úče­lem za­se­dá­ní by­lo rozří­kat si hlav­ní pro­blé­my, tý­ka­jí­cí se např. struk­tu­ry, per­so­nál­ní­ho ob­sa­ze­ní hlav­ních funk­cí v OSŽ, hos­po­da­ře­ní, či způ­so­bu pro­sa­zo­vá­ní od­bo­rář­ských po­ža­dav­ků.

A pro­to­že se blí­ži­la i vol­ba před­se­dy OSŽ, by­li na prv­ní stra­ně Ob­zo­ru před­sta­ve­ni i tři kan­di­dá­ti: Mi­ro­slav Ka­poun, Ja­ro­mír Du­šek a Ji­ří Kra­to­chvíl.

Ce­lé dvě stra­ny by­ly v tom­to os­mi­strán­ko­vém čís­le Ob­zo­ru vě­no­vá­ny ná­zo­rům čte­ná­řů. V pří­spěv­cích se čas­to ob­je­vo­va­la ost­rá kri­ti­ka ve­de­ní Čes­kých drah, pod­ce­ňo­vá­ní úlo­hy že­lez­ni­ce ja­ko dů­le­ži­té sou­čás­ti do­prav­ní­ho sys­té­mu, pod­ce­ňo­vá­ní prá­ce zvláš­tě pro­voz­ních za­měst­nan­ců, kri­ti­ka bez­hla­vé pri­va­ti­za­ce či roz­pro­de­je takzvaných ne­ren­ta­bil­ních že­lez­nič­ních tra­tí ví­ce­mé­ně za zůs­tat­ko­vou ce­nu. „Jsme svědky řady organizačních opatření s nejasnými efekty, které se projeví hlavně zvýšenou potřebou koordinačních činností. Méně známé je, že by se hledaly a uplatňovaly nové formy zatraktivnění a racionalizace železniční přepravy či rozšiřovaly již známé jako například kontejnerizace apod.,„ uvádí v článku s názvem „Likvidace železnice„ jeden z přispěvatelů, Ing. Jaroslav Kincl.

Zdeňka Sládková