V úvodním slovu na jednání Republikové rady řízení provozu (RRŘP) SŽDC v Praze 14. května to řekl generální ředitel SŽDC Bc. Jiří Svoboda MBA (na snímku vlevo), který spolu s náměstkem GŘ SŽDC pro řízení provozu Ing. Josefem Hendrychem a personálním ředitelem GŘ Ing. Pavlem Kouckým, jednání navštívili. Dalšími hosty jednání byl předseda OSŽ Mgr. Martin Malý, předseda PV SŽDC Petr Štěpánek, tajemníci PV SŽDC Miroslav Maincl a Dušan Richter. Celé jednání RRŘP pak řídil její předseda, tajemník PV SŽDC Miloš Paleček.

Generální ředitel seznámil členy rady se změnami, ke kterým v organizaci došlo, a k nimž patří i převod zaměstnanců ve vertikále správy majetku do oblastních ředitelství SŽDC a na ekonomickém úseku, kdy se začínají centralizovat finanční účtárny. „Dalším úsekem je modernizace, kdy se SŽDC zabývá tím, že OPD z pohledu zdrojů slábne a hledají se nové tituly financování modernizace železniční infrastruktury,“ řekl Svoboda. Pokud jde o uzavřenou PKS na rok 2018, vnímá i negativní názory na dosažený mzdový nárůst, podle jeho názoru se ale dosáhlo maxima možného. „Pravdou je, že v té vaší vertikále je nedostatek celkově asi 370 výpravčích, určitě se ale zabýváme tím, jak budeme postupovat v budoucnu a s tím souvisí i mzdové ohodnocení.“ Jiří Svoboda pak hovořil o svém setkání se zaměstnanci CDP Přerov, vyslechnul jejich názory a připustil, že technika jde rychlejším tempem než procesy, které se nastavily. Zmínil se dále o možnostech otevření Katalogu prací, kde předpokládá, že se s členy RR shodne v názoru, že některé popisy jsou přežité, a něco, co je napsáno, již nekoresponduje s realitou. Na závěr pak Svoboda poznamenal, že podle jeho názoru je třeba stanovit novou koncepci v této vertikále, protože CDP svým vznikem předběhla dobu, stálo to značné prostředky a ten rozvoj se nedá zastavit. Toto setkání pak vnímá jako diskusní a také společné hledání nových cest a možností zaměstnavatele.
Náměstek GŘ Ing. Hendrych hovořil o jízdních dokladech dopravce České dráhy a jejich prodeji na 166 místech, která si určila jednotlivá OŘ. Dále o pokusu stanovit si „pravidla hry“ pro znalosti (ve spolupráci s ředitelem O 10 GŘ a náměstky pro řízení provozu u OŘ) výpravčích ve stanicích a dispečerů na CDP. „Zjistili jsme, že nejsme schopni se shodnout, protože, když si uvědomíme činnost dispečera na CDP, on je ten, kdo musí zpravovat vlaky a zajišťovat bezpečnost organizování drážní dopravy. Pokud jde o koncepci, která tu byla zmíněna, můj názor je, že pokud jde o řízení provozu, nemá cenu dělat nějaké radikální řezy tam, kde to funguje,“ řekl Hendrych. U kontrolních činností mu pak vadí, že byla v rámci různých racionalizací snížena na třetinu. V reakci na nedávnou srážku vlaků u Křemže pak poznamenal, že je potřeba dát tvrdší podmínky pro dopravce. „Musíme dát jinou možnost spojení, protože spousta hnacích vozidel je registrována v jiné zemi a pokud by byla předělávána na náš systém, tak přijdou o registraci ve své zemi. My jsme tu od toho, abychom si vyslechli vaše připomínky,“ uzavřel svoji řeč náměstek Hendrych.
O tom, jak se projevilo v zaměstnanosti převádění činností na CDP, jaký je vývoj ve mzdovém nárůstu u výpravčích a další údaje pak komentoval personální ředitel GŘ Ing. Koucký. Na čísla o mzdovém nárůstu u zaměstnanců SŽDC, která přednesl Ing. Koucký, pak reagoval předseda OSŽ Mgr. Malý. „Za sebe bych chtěl vyjádřit přesvědčení, že to, co šlo získat vyjednáváním bez sociálního střetu, toho jsme dosáhli. Je to nejvyšší nárůst za poslední léta a nic přeci nekončí, budou následovat další vyjednávání pro budoucí období,“ řekl Malý. Pokud se týká diskuse o případných změnách v Katalogu prací, je podle jeho názoru třeba o nich jednat právě v návaznosti na připravovanou novou koncepci řízení provozu, protože tyto záležitosti spolu úzce souvisí a měnit katalog před vyjasněním toho, jak dál koncepčně postupovat v řízení provozu, je nelogické.
V diskusi pak zaznělo, že byla slyšena řada čísel, ale výše mzdy je zkreslena mnoha hodinami přesčasů a dnes už řada firem nabízí vyšší platy, včetně benefitů, které my ještě nemáme. Podle Ing. Kouckého průměrná měsíční hodnota přesčasové práce výpravčího nepřesahuje cca 2000 korun. Reagoval Ing. Hendrych, který řekl, že prostředky na mzdy jsou přidělovány vždy na stav zaměstnanců, ne na systemizaci a připomněl, že jsme státní organizací a přidělení dalších finančních prostředků je politickou záležitostí a že si nevyděláme na sebe ani zvýšením poplatku za použití dopravní cesty. Možnou cestu pak nastínil předseda OSŽ Malý, když řekl, že pokud bude SŽDC dále modernizovat a zůstanou jí prostředky za ušetřené zaměstnance, pak je bude moci použít k navýšení mezd zaměstnanců. „Chci ale také navrhnout, co bychom mohli dělat hned teď, tedy obdobu retenčního programu, jako je u Českých drah, a to pro čtyři profese, kterých má SŽDC největší nedostatek a dle sjednané PKS je u nich možné novým zaměstnancům vyplatit náborový příspěvek (tedy např. u profese výpravčí). Otázkou k jednání je samozřejmě výše odměny ve vazbě na délku závazku zůstat u SŽDC, ale udělejme to ještě letos,“ vyzval zaměstnavatele předseda OSŽ Malý.
Pak už se v dlouhé řadě střídaly dotazy z pléna na zaměstnavatele, jejichž téměř jednotným tématem byly mzdy zaměstnanců a jejich nárůsty, nízké ohodnocení práce, možnosti zrušení nejnižších tarifních stupňů a limitních možností zaměstnavatele, vlivu zvýšení poplatků za dopravní cestu na provoz regionálních tratí, ale i apelu na vedení SŽDC, aby zabránilo likvidaci trati v železniční stanici Chrást u Plzně.
Po odchodu zaměstnavatele následovala kontrola plnění usnesení z minulého jednání RRŘP, kdy byl do usnesení dán požadavek na kolektivní vyjednavače, aby byl dojednán 10 % mzdový nárůst. Tady opět předseda OSŽ (který byl ještě kolektivním vyjednavačem) zopakoval kroky, které byly přijaty na jednání Podnikového výboru s tím, že obě Republikové rady mají v kompetenci jako poradní orgány navrhnout a doporučit postup, ale nemůže zavázat kolektivní vyjednavače. Opět se řešil problém svolání Podnikové konference v době kolektivního vyjednávání, jejíž svolání podle předsedy OSŽ a předsedy PV Petra Štěpánka není reálné. Zazněla také nabídka možnosti účasti člena RR na kolektivním vyjednávání, kterou přijal člen RR Petr Máj. Slovo dostal také člen Ústředí OSŽ a předseda ZO žst. Všetaty Petr Toman, který byl přizván na jednání RR, aby se vyjádřil k obsahu dopisu svého závodního výboru a který byl již projednáván na PV SŽDC. Jeho obsahem je vyjádření nespokojenosti s vedením kolektivního vyjednávání a nutností zapojení členské základny do vyjednávání. Petr Toman objasnil, komu byl dopis zaslán, podle jeho názoru „je nutné, aby kolektivní vyjednavači nesli svou kůži na trh“, a položil i řečnickou otázku, co jsme všichni pro lepší výsledek kolektivního vyjednávání schopni udělat! Na to zazněla řada názorů na to, v čem je základní problém a také apel na potřebu účinněji působit v základních organizacích a potřebu provedení rozboru, která povolání jsou prioritní.
Celé jednání Republikové rady řízení provozu se dá charakterizovat jako střet názorů s větší částí členů nespokojených se svým mzdovým ohodnocením, malým mzdovým nárůstem dohodnutým v PKS, závěr jednání pak jako remíza, neboť nebylo přijato žádné konečné usnesení!
Miroslav Gloss