Ho­vo­ří­me s JO­SE­FEM MA­TŮ­ŠŮ,
před­se­dou ZO OSŽ Slo­vác­ko

 

Do říj­na pří­ští­ho ro­ku má být z Cent­rál­ní­ho di­spe­čer­ské­ho pra­co­viš­tě (CDP) v Pře­ro­vě spuš­tě­no dál­ko­vé ří­ze­ní dal­ší čás­ti Vlár­ské drá­hy, kon­krét­ně úse­ku z Uher­ské­ho O­stro­hu do Bylni­ce. Dotk­ne se to­to opa­tře­ní ně­jak za­měst­na­nos­ti?

V sou­čas­né do­bě jsou vý­prav­čí v Ku­no­vi­cích, Uher­ském Bro­dě, Nezde­ni­cích, Bojko­vi­cích, Sla­vi­čí­ně, Bo­husla­vi­cích nad Vlá­ří, Bylni­ci a Vlár­ském prů­smy­ku. Kon­krét­ně v ob­vo­du na­ší pů­sob­nos­ti (ZO OSŽ Slo­vác­ko) to jsou Ku­no­vi­ce, Uher­ský Brod, Nezde­ni­ce a Bojko­vi­ce. Ú­se­ko­vé dis­pe­čer­ské ří­ze­ní je v Ku­no­vi­cích, od­kud se ří­dí trať po Uher­ský Ostroh, a v Uher­ském Bro­dě, od­kud jsou ří­ze­ny Hrad­čo­vi­ce, Újez­dec u Lu­ha­čo­vic a Lu­ha­čo­vi­ce.

Ak­ti­va­ce dál­ko­vé­ho ří­ze­ní zna­me­ná za­po­je­ní všech těch­to sta­nic, kde už fun­gu­je JOPka, do dál­ko­vé­ho ří­ze­ní z CDP v Pře­ro­vě. Pů­vod­ní zá­měr byl, že vznik­nou CDP (Pře­rov a Pra­ha) a pak i RDP (re­gio­nál­ní dis­pe­čer­ské pra­co­viš­tě), kte­ré mě­ly fun­go­vat na prin­ci­pu, kdy z jed­né kon­co­vé sta­ni­ce se ří­dí pro­voz na tra­ti a dru­há kon­co­vá sta­ni­ce fun­gu­je ja­ko zá­lož­ní pra­co­viš­tě. Jen­že pak se uká­za­lo, že v Pře­ro­vě na CDP je do­sta­tek mís­ta a že se i re­gio­nál­ní tra­tě bu­dou ří­dit z Pře­ro­va. Zmí­ně­ná trať na­víc le­ží na hra­ni­ci dvou kra­jů – Zlín­ské­ho a Ji­ho­mo­rav­ské­ho. Jsem v kon­tak­tu s před­nos­tou (PO) z Va­laš­ské­ho Me­zi­ří­čí a zá­věr je za­tím ta­ko­vý, že všich­ni ti za­měst­nan­ci by mě­li na­jít uplat­ně­ní. Po­ho­to­vost­ní vý­prav­čí zů­sta­nou v Ku­no­vi­cích a v Bylni­ci, za­měst­nan­ci z Boj­ko­vic na­jdou uplat­ně­ní jin­de, i když bu­dou ně­kte­ří mu­set do­jíž­dět, ale bu­de to schůd­né.

Ná­dra­žá­cijsou, ale­spoň z va­šich slov to vy­plý­vá, vel­mi pružní, jsou ochot­ní za pra­cí ces­to­vat de­sít­ky ki­lo­met­rů.

To vy­plý­vá ze spe­ci­fi­ka pro­fe­sí na drá­ze. Že­lez­ni­čá­ři to sa­mo­zřej­mě zdů­vod­ňu­jí tím, že buď nic ji­né­ho ne­umějí, ne­bo je to ba­ví tak, že si ne­do­ká­žou před­sta­vit, že by dě­la­li ně­co ji­né­ho. A svo­ji ro­li hra­jí po­cho­pi­tel­ně i pe­ní­ze. Při­znej­me si to, jsou stá­le ješ­tě nad­stan­dard­ně pla­ce­ni. Sou­struž­ník se mů­že pře­ško­lit v da­né fir­mě na ně­co ji­né­ho, ale ná­dra­žák ne­se­že­ne nic po­dob­né­ho.

 

Kaž­dý rok se mlu­ví o pro­pouš­tě­ní, před kaž­dým ko­lek­tiv­ním vy­jed­ná­vá­ním se spe­ku­lu­je, ko­lik za­měst­nan­ců bu­de mu­set ode­jít, aby by­lo na mzdo­vý ná­růst, a le­tos na­jed­nou se nic ta­ko­vé­ho ne­chys­tá.

Ne­jsme ale stá­le ješ­tě za vo­dou, na dru­hou stra­nu ani ne­hro­zí žád­ný váž­něj­ší pro­blém, ně­ja­ké ma­so­vé pro­pouš­tě­ní, tak­že po­tud je vše v po­řád­ku. Ale dřív, co jsme ne­vystávko­va­li, ne­vykři­če­li, to jsme ne­mě­li. Ře­kl bych, že se změ­ni­la do­ba i li­dé. Před­nos­to­vé jsou ví­ce vstříc­ní, so­ci­ál­ní cí­tě­ní je jim vcel­ku vlast­ní, umí se už o své li­di po­sta­rat. Oni to­ho za­měst­nan­ce, po­kud to ne­jde ji­nak, stej­ně pro­pus­tí, ale sna­ží se to dě­lat lid­sky a je sa­mo­zřej­mé, že za­měst­na­nec do­sta­ne vše, na co má po­dle pod­ni­ko­vé ko­lek­tiv­ní smlou­vy ná­rok.

 

Lzeříct, že se před­nos­to­vé za­ča­li cho­vat so­ciálně­ji?

Ur­či­tě, pří­stup ve­dou­cích před­nos­tů k za­měst­nan­cům se změ­nil. Po­hled nad­ří­ze­ných vů­či za­měst­nan­cům se zá­sad­ně změ­nil, změ­ni­lo se je­jich cho­vá­ní, na­jed­nou i ti nad­ří­ze­ní k to­mu při­stu­pu­jí tak, že i ten pod­ří­ze­ný je spo­lu­pra­cov­ník, pros­tě je to tý­mo­vá prá­ce. Před­nos­ta je vždy ten, kdo dá­vá těm li­dem prá­ci a kdo chce po nich vý­sled­ky, a když je ne­ma­jí, tak je mů­že po­tres­tat, ale ne se jim mstít.

 

Mi­mo­cho­dem, ko­lik má­te čle­nů a ja­kých pro­fe­sí?

V sou­čas­né do­bě má­me 415 čle­nů. Většinu člen­ské zá­klad­ny ve Ve­se­lí nad Mo­ra­vou tvo­ří pra­cov­ní­ci RCVD (dnes Zá­kaz­nic­ký per­so­nál), což je dá­no tím, že je ta­dy stře­dis­ko vla­ko­vých čet. Pak to jsou vý­prav­čí (92), sig­na­lis­té (51), stroj­ve­dou­cí, má­me i op­ra­vá­ře a po­su­no­va­če z de­pa Čes­kých drah (cca 30) a do­kon­ce i za­bezpe­čo­vá­ky, těch je ko­lem 25. Tak­že prá­ce je dost a dost, kro­mě to­ho se sna­žím jez­dit na Pod­ni­ko­vý vý­bor OSŽ při ČD, i na jed­not­li­vé Vý­bo­ry OSŽ. Neuvolně­ný funk­cio­nář by to ne­zvlá­dl, ješ­tě že mám ši­kov­nou hospo­dářku, kte­rá za mě řa­du vě­cí za­sta­ne.

Do bu­douc­nos­ti se jis­té pro­fe­sio­na­li­za­ci ja­ko svaz ne­vy­hne­me. Pro­fe­sio­nál­ní před­se­da s pro­fe­sio­nál­ním zá­ze­mím a kva­lit­ním in­for­mač­ním ser­vi­sem bu­de nut­nos­tí. Dnes už jsou li­dé zvyk­lí se na in­ter­ne­tu a so­ci­ál­ních sí­tích po­hy­bo­vat a při­jí­mat in­for­ma­ce pa­siv­ně. Řa­du vě­cí ře­ší­me přes náš web (www.oszslo­vacko.org), ne­ní mož­né s kaž­dým mlu­vit jed­not­li­vě, pro­to dá­vá­me na web i té­ma­ta, o kte­rých se jed­ná, a když to ně­ko­ho za­jí­má víc, tak ať se ze­ptá před­se­dy, ale ať ví, na co se má vů­bec ptát. Obec­né in­for­ma­ce jsou pro­to vždy k dis­po­zi­ci na we­bu. A co se tý­ká ko­lek­tiv­ní­ho vy­jed­ná­vá­ní, ma­jí všich­ni in­for­ma­ci z prv­ní ru­ky for­mou esemesky. Dám pří­klad: by­la po­de­psa­ná ko­lek­tiv­ka a já to oka­mži­tě těm li­dem pře­po­sí­lám na je­jich kon­takt­ní e–maily či mo­bi­ly. Do ně­ko­li­ka mi­nut to vě­dí všich­ni.                                              Mi­cha­el Ma­reš