Ve čtvrtek 16. 11. 2017 proběhlo u Okresního soudu v Pardubicích hlavní líčení ve věci mimořádné události, která se stala 17. listopadu 2011 a při které došlo k vykolejení osobního vlaku mezi železničními stanicemi Pardubice-Rosice nad Labem a Stéblová. Jak jsme již v minulosti informovali, celá kauza, táhnoucí se bezmála šest let, byla poznamenána rozporuplným hodnocením klasifikování vad na kolejnicích, což se ve výsledku mohlo zásadním způsobem týkat všech dotčených zaměstnanců SŽDC, s. o.

Připomeňme, že již v květnu roku 2012 (!) bylo zahájeno trestní stíhání dvou zaměstnanců Správy tratí SŽDC, s. o., Pardubice, které skončilo rozsudkem u Okresního a následně i u Krajského soudu v Pardubicích, kterými byli uznáni odpovědnými za vznik mimořádné události, a byly jim uloženy podmíněné tresty odnětí svobody. Díky obhájci obžalovaných, smluvnímu advokátovi OSŽ JUDr. Karlu Baborákovi, se věc dostala k Nejvyššímu soudu, který následně rozsudky zrušil a věc vrátil k novému projednání u Okresního soudu (v Pardubicích), podle návrhu obhajoby. Na základě znaleckého posudku vypracovanému Vysokým učením technickým (VUT) v Brně, ten samý soudce dnes (16. 11. 2017) oba obžalované – Jiřího Slavíka a Karla Peka - zprostil obžaloby a za svůj předchozí výrok se oběma omluvil. Rozsudek je pravomocný; jak státní zástupce, tak zástupce žalující strany, tak i obhájce obžalovaných se na místě vzdali práva odvolání.
Obhájci JUDr. Karlu Baborákovi (na snímku) jsme bezprostředně po skončení hlavního líčení položili několik otázek.

Jak byste, pane doktore, okomentoval rozhodnutí soudu a vůbec ten zvrat?
Obhajoba byla od samého počátku přesvědčena o nevině obou obviněných a posléze obžalovaných a dokonce i odsouzených. Důvěra v naší justici byla potvrzena tím, že bylo vyhověno dovolání podanému obviněnými Nejvyššímu soudu.

Můžete, protože oba obžalovaní, respektive zproštění obžaloby, jsou skoupí na slovo, trochu stručně popsat, čím si museli projít?
Museli si projít trvalou psychickou zátěží tím, že až do dnešního dne byli vystaveni psychickému tlaku, jak z délky trvání trestního stíhání, tak i z toho, že pokud by se stala podobná věc ještě jedna, nebo nějaké následující, že by to samozřejmě mělo veliký dopad do právní kvalifikace a do další jejich existence u SŽDC. A samozřejmě i do jiného pojetí jejich trestní odpovědnosti. Oni tady de facto pět a tři čtvrtě roku byli ve stálém stresu, aby se něco nepřihodilo, a sami víme, že v drážním provozu je k nepříjemnostem, a zejména se to týká traťového hospodářství, velice blízko. Čili oni si to „užívali“ v tom špatném slova smyslu psychického tlaku až do dnešního dne. Je naprosto logické, že vůči těm subjektům, které toto zavinily, budou požadovat jak morální, tak i materiální satisfakci. Koneckonců, k takovým věcem už se vyjadřoval i Nejvyšší soud, a jejich budoucí nároky se již v tuto chvíli jeví jako oprávněné.

Takže budou požadovat odškodnění po SŽDC?
Odškodnění budou klienti požadovat po státních orgánech. Protože státní orgány byly u kořene toho, že oba byli naprosto nedůvodně, naprosto bezprecedentně a naprosto účelově, v rozporu se skutečným stavem věci, označeni za původce vzniku mimořádné události.

Nicméně ten případ se jakoby úplně nevyřešil, viník určen není, myslíte si, že by to mělo být dotaženo do konce, že by viník měl být nalezen a potrestán?
Vzhledem ke vzniku příčinné souvislosti mezi jednáním a následkem mi nepřísluší se k věci dále vyjadřovat, v tuto chvíli hovořím jenom o oprávněném zájmu mých klientů.

Myslíte si, že tento případ se může stát precedentem pro podobné případy?
Otázkou je, jak bude vnímán těmi, kteří se k podobné věci dostanou, a budou ji šetřit, protože alfou omegou všeho bylo hned na začátku nedostatečné zjištění skutkového stavu věci. Na to obhajoba poukazovala a dlouho trvalo, než se tímto problémem začaly orgány činné v trestním řízení důsledně zaobírat tak, aby mohl být přijat kvalifikovaný závěr o tom, že moji klienti nejsou trestně odpovědni.

U soudu jste říkal, že podobných případů je po republice více, jsou i tam hnáni k odpovědnosti vždy konkrétní osoby?
Tak bych to neřekl, ale je pravdou, že státní orgány rozhodují zpravidla v takovýchto závažných věcech na základě Závěrečné zprávy Drážní inspekce. A zpráva Drážní inspekce v této kauze zcela jednoznačně neobstála. A není to první případ, kdy zpráva Drážní inspekce neobstála. Je proto alarmující, že se tak stává v případě, kdy se na straně Drážní inspekce jedná o nezávislý státní orgán, jehož výstupy by měly mít tu největší kvalitativní hodnotu. A v tomto případě tomu tak zcela evidentně nebylo. Tady, bohužel, je smutné, že Policie ČR se nedůvodně ztotožnila se závěry DI s tím, že vlastní šetření důsledně ve smyslu návrhu obhajoby nekonala. I proto se ta věc nakonec dostala až na pořad jednání soudu. A i soud, jak jsme tomu dnes byli svědky a jak se dnes vyjádřil pan samosoudce, nepostupoval naprosto relevantně v té první etapě, než se ta věc dostala na pořad jednání Nejvyššího soudu na základě námi podaného dovolání, které jsme museli v této věci učinit.

Můžete jenom stručně říct něco ke zprávě Drážní inspekce?
Zpráva DI v podstatě odkazovala na to, že pracovní postupy na straně mých klientů zcela v pořádku nebyly a tvrdila jim, že museli ty vady na kolejnici vidět. Jak se ale prokázalo znaleckým posudkem VUT v Brně, toto nebylo možné. Jednalo se o naprosto subjektivní a ničím nepodložený závěr Drážní inspekce a bohužel s tímto subjektivním závěrem se důsledně nevypořádaly z počátku ani orgány činné v trestním řízení.

Samosoudce v závěrečném odůvodnění přiznal pochybení ve svém prvním rozhodování a za své jednání se obžalovaným a jejich advokátovi omluvil. Pamatujete něco podobného?
Ne! Po dnešním jednání jsem byl nucen konstatovat, že za desítky let, co pracuji v advokacii, jsem se s podobným případem tak korektního přístupu, který svědčí o sebereflexi soudu, setkal opravdu poprvé. Závěrem se k tomu dá říct ono masarykovské: Pravda zvítězila, ale dá to fušku.

Michael Mareš

Dodejme, že na dnešním jednání Okresního soudu v Pardubicích byli přítomni jako veřejnost i oba výpravčí železniční stanice Pardubice –Rosice nad Labem Jaromír Kozák a Ctibor Šimon. V souvislosti s uvedenou trestní kauzou byli oba výpravčí zažalováni ze strany SŽDC o náhradu škody. I tato věc v zastoupení JUDr. Baborákem byla úspěšně ukončena v jejich prospěch. Všichni jmenovaní zaměstnanci SŽDC tímto děkují OSŽ za právní pomoc.