Říká se, sejde z očí, sejde z mysli. To neplatí o bývalém předsedovi OSŽ Bc. Jaroslavu Pejšovi, který i poté, co před necelými čtyřmi měsíci skončil ve funkci předsedy OSŽ, dění v Odborovém sdružení železničářů pečlivě sleduje: „Jsem stále členem Odborového sdružení železničářů a sleduji jak webovou stránku OSŽ, tak i tištěný Obzor,“ říká. A nejen sleduje, z pozice člena Dozorčí rady Českých drah se i snaží ovlivnit ve prospěch zaměstnanců-členů OSŽ. „Minimálně máme možnost vysvětlit ostatním členům dozorčí rady svůj pohled na věc, přesvědčit je argumenty. V mnoha případech se to podařilo, záleží na argumentační schopnosti zástupců zaměstnanců,“ říká v rozhovoru.

Na sjezdu vloni v listopadu jste skončil ve funkci předsedy OSŽ a nás se teď někteří členové OSŽ ptají, co vlastně v současnosti děláte. Můžete na to odpovědět?
Samozřejmě. Jsem zaměstnancem Českých drah a budu jím až do září letošního roku, kdy odejdu do důchodu a zároveň odstoupím i z funkce člena Dozorčí rady Českých drah. Můj mandát sice trvá až do jara 2021, ale domnívám se, že by na moje místo měl nastoupit někdo mladší a především aktivní zaměstnanec. Jinak jsem stále členem OSŽ a sleduji jak webovou stránku OSŽ, tak i tištěný Obzor. Na konci února mě na webu zaujaly dva články o zasedání Výboru OSŽ DKV, zvláště zajímavá byla podrobně popsaná diskuse. A ještě zajímavější bylo, že Výbor OSŽ DKV obdržel podrobnější informace o tři dny dříve než Dozorčí rada Českých drah.
My jsme se sice dozvěděli, že vzniknou tři provozní a tři opravárenská centra, ale kde budou, o tom bude dozorčí rada informována až v dubnu. Výbor DKV se však již dozvěděl, kde ta centra budou a kdo bude pověřen jejich řízením.

Zajímavé… Právě v té souvislosti bych se vás chtěl zeptat, jaký je postoj Dozorčí rady ČD k úmyslu zrušit pět dep kolejových vozidel a řídit odděleně z centra provoz a opravárenství?
Dozorčí radě to bylo předloženo jako manažerské rozhodnutí představenstva akciové společnosti, za které nese plnou odpovědnost představenstvo, a tak to chápe i většina členů dozorčí rady. Nezapomeňte, že zástupci zaměstnanců jsou pouze tři z celkového počtu devíti členů dozorčí rady. Mně to připadá obdobné jako s převodem řízení provozu od ČD k SŽDC. Poprvé jsme ten návrh oficiálně slyšeli na podzim roku 2007 od tehdejšího předsedy vlády Mirka Topolánka a ministra dopravy Aleše Řebíčka, kteří navštívili zasedání Podnikového výboru OSŽ, tehdy ještě celistvých Českých drah. Vyjádřili jsme nesouhlas a stále ho opakovali i při druhé Topolánkově vládě za ministra Bendla. Fischerovu úřednickou vládu jsme nakonec přesvědčili, že je nutné s definitivním rozhodnutím vyčkat až na vládu vzniklou z parlamentních voleb. Nakonec o převodu rozhodla Nečasova vláda v únoru 2011 a my jsme čas do převodu řízení provozu využili k návrhu memoranda o zachování přijatelných sociálních podmínek pro převáděné zaměstnance. Toto memorandum bylo podepsáno 3. 8. 2011 a k převodu došlo 1. 9. 2011.
Nyní slyšíme, cituji: „V žádném případě neuvažujeme o snížení o jedno jediné pracovní místo v dělnických profesích“. Nebo že každý bude mít možnost v případě nutnosti dojíždět na nové pracoviště do vzdálenosti jedné hodiny cesty. Je však otázkou, zda to bude hodina z původního pracoviště na nové nebo z bydliště na nové pracoviště. Existuje tady totiž velké nebezpečí, zvlášť při dnešním nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců, že dotyčný si najde nové zaměstnání mimo České dráhy a problémy opravárenství se budou prohlubovat. Je teď na Podnikovém výboru OSŽ při ČD a Výboru OSŽ DKV, aby rozhodly, jak dál. Jinak zaměstnavateli budou ubývat zaměstnanci a OSŽ členové.

Řekl jste, že zástupci zaměstnanců v dozorčí radě jsou jen tři z devíti. Znělo to jako rezignace, jako jakási marnost, že jste stejně vždycky přehlasováni. Jaký význam mají tedy volby zástupců zaměstnanců do dozorčí rady?
Má to velký význam, nejen proto, že všechna hlasování nekončí 6:3. Máme přece možnost i vysvětlit ostatním členům dozorčí rady svůj pohled na věc, přesvědčit je argumenty. V mnoha případech se to podařilo a záleží na argumentační schopnosti zástupců zaměstnanců. Proto je tak důležité, kdo bude zvolen v podzimních volbách za zaměstnance do Dozorčí rady Českých drah. Na moje místo bude kandidovat někdo, kdo dosud nemá zkušenosti s činností v dozorčí radě a je důležité zvážit, jaké předpoklady by měl mít. Před každým jednáním je třeba přečíst podklady, které v papírové formě představují stoh vyšší než patnáct centimetrů na výšku. A nejen přečíst, ale i připravit si dotazy, námitky, protiargumenty a být schopen věcně diskutovat o dané problematice. Představa, že to nechá na zbývajících dvou zástupcích zaměstnanců a bude pouze hlasovat, jak mu oni řeknou, je zcestná. Znamenalo by to oslabení pozice zaměstnanců v dozorčí radě. Doufám, že OSŽ navrhne odpovídajícího kandidáta a pak společně přesvědčí nejen členy OSŽ, ale i ostatní zaměstnance, kteří budou volit. Doufám, že OSŽ bude úspěšné.

Michael Mareš