O tom, jak železnice a její zaměstnanci zvládají koronavirovou epidemii z pohledu BOZP a zda „bezpečáci“ řešili nějaké osobní spory související s epidemií koronaviru jsme si povídali s JUDr. PETREM KOŽMÍNEM, LL.M., vedoucím oddělení BOZP OSŽ-Ú.

O epidemii koronaviru bylo - nejen v Obzoru - napsáno mnoho a mnohým se už toto téma zajídá, přesto mi nedá, abych se vás nezeptal na to, jak železnice a její zaměstnanci podle vás zvládají koronavirovou epidemii z pohledu BOZP?
Dle dostupných informací a získaných poznatků je současná mimořádná situace v souvislosti s nákazou COVID-19 zaměstnavateli i zaměstnanci na železnici zatím zvládána dobře. Ze strany zaměstnavatelů byla přijata celá řada nutných opatření. Zaměstnanci jsou vybavováni nezbytnými osobními ochrannými prostředky a dezinfekcí. Větší pozornost je ze strany zaměstnavatelů věnována i úklidu. Kromě hygienických opatření byla přijata i ta organizačního charakteru. Jedná se například o omezení pohybu (omezení pracovních cest, zamezení osobních kontaktů), střídání zaměstnanců a tam, kde to bylo možné, byla se zaměstnanci dohodnuta tzv. práce z domova (home office). Jiná situace však byla na samotném začátku epidemie, kdy zaměstnavatelé nedisponovali dostatečnými počty osobních ochranných a dezinfekčních prostředků. Dlužno však podotknout, že tento problém nebyl v té době jen u železnice, ale v celém státě. Domnívám se, že zaměstnanci i zaměstnavatelé na železnici zaslouží velkou pochvalu za to, jak k vzniklé mimořádné situaci, která zatím neměla v ČR obdobu, přistupovali. Zejména pak ti, kteří vykonávali svoji pracovní činnost v první linii, např. zaměstnanci HZS, vlakové čety a další.

Máte přehled, kolik zaměstnanců ČD, ČD Cargo a SŽDC, nedrážních a dalších firem, v nichž má OSŽ členskou základnu, onemocnělo, respektive kolik členů OSŽ koronavirem onemocnělo, a kolik se jich uzdravilo?
Těmito informacemi samozřejmě nedisponujeme, odborové organizace nám tyto informace cíleně nesdělují a žádné takové statistiky si nevedou. O případech nakažení se dozvídáme pouze v případě, že se na naše oddělení obrátí například předseda základní organizace s odborným dotazem ohledně případného posuzování takových případů z hlediska ochrany zdraví při práci, celkově se však jednalo o velmi zanedbatelný počet případů.

Setkal jste se s případem, jak o tom informovala média, šikany či slovního napadání ze strany okolí člověka nakaženého koronavirem? Museli jste jako „bezpečáci“ vůbec řešit nějaké spory související s epidemií koronaviru?
S těmito případy jsme se naštěstí nesetkávali a žádné případy šikany nebo slovního napadání jsme nezaznamenali, a bohudík nemuseli ani řešit. Na druhou stranu jsme zodpovídali celou řadu telefonických dotazů, které byly směřovány na oblast související s povinnostmi zaměstnavatelů vybavovat své zaměstnance osobními ochrannými prostředky, na problematiku karantény, a týkaly se stanovených organizačních opatření přijatých v souvislosti s koronavirovou epidemií. V souvislosti s nákazou COVID-19 jsme nebyli nuceni řešit žádné spory se zaměstnavateli.

Michael Mareš

Rozhovor vyšel 11. 5. 2020 v Obzoru č. 10