Než k zaměstnancům Českých drah doputuje shora nějaká informace, nebo opačně, ze spodu nahoru, tak projde v některých případech až přes šest stupňů řízení společnosti ČD, a. s. „Takže z toho logicky vyplývá, že pokud se mně podaří upravit organizační strukturu ČD, a. s., budeme mít maximálně čtyři stupně řízení. Budeme tedy mít asi méně ředitelů, ale akcentuji to slovíčko asi, protože rozdělení kompetencí, pravomocí a vlastně i té zodpovědnosti za jednotlivé odbory a oddělení, je právě nyní na stole představenstva ČD, a. s., a následně to bude diskutovat i ekonomická rada,“ říká generální ředitel a předseda představenstva Českých drah, a. s., Ivan Bednárik, v rozhovoru, který vyjde v Obzoru číslo 9 v pondělí 26. 4. 2021.

Nedávno uplynulo sto dní od okamžiku, co jste nastoupil do funkce generálního ředitele a předsedy představenstva Českých drah. Dříve se se tato doba považovala za dobu hájení, ale teď je všechno jinak. Takže, myslíte si, že už skončila doba hájení?
Nemyslím si, že bych nebyl těch sto dní pod nějakým zvýšeným tlakem, ten tlak je pořád stejný, ale vytvářím si ho na sebe především já sám. Řeknu to velmi zjednodušeně: největší problém každého manažera je, že ztratí chuť bojovat. Že ztratí, použiji-li zprofanovaný výraz, tah na branku. Velmi často se totiž stává, že některé věci musíte udělat, ale nakonec je neuděláte kvůli tomu, abyste neměl problémy. To ale můj případ zatím není, jsem stále plný elánu a nasazení. Zatím mi i zdraví slouží a rodina to stále toleruje.
Když mám bilancovat sto dní ve funkci generálního ředitele, tak musím říct, že jsem je využil především na to, abych se sžil s okolím. Teď přichází doba na to, abych do toho trochu razantněji dupnul. Čili to znamená, že budu diskutovat, ať už s dozorčí radou anebo ve vedení firmy, mojí vizi, představu, strategii na dalších deset let, tedy jak by celá Skupina ČD měla vypadat a fungovat v nejbližších deseti letech do roku 2030. Upřímně řečeno, na jednu stranu mám hrůzu z toho množství práce a odolávání různým tlakům, na druhou stranu se na tu práci těším a chci přesvědčit svoje okolí, své podřízené, o správnosti této cesty. Nejsem typem manažera, který by násilím prosazoval svůj vlastní názor, diskutuji se svými kolegy, na to si už ostatně zvykli, a i já se nechám ovlivnit různými názory, ale nikdy ne jen jedním. Takže na to, abych si nevybral nejsympatičtější řešení, si vždy před rozhodnutím vyslechnu názory celého spektra, od názoru nic nedělat až po totální destrukci či zásadní razantní změnu, a někde mezi tím je vždy to správné řešení. Moje představa je taková, že někdy k 1. 7. 2021 by ČD a Skupina ČD, včetně ČD Cargo a dalších dceřiných společností, měly být řízeny mnohem jednodušeji než nyní.

Slovem jednodušeji máte na mysli zeštíhlení počtu členů dozorčí rady, zeštíhlení představenstva i celého širšího vedení firmy...?
I vedení. K tomu bych se velmi rád vyjádřil, ale zatím to vyjádření bude dost neadresné. Mandát na změnu počtu řídících pracovníků nebo změnu stanov má akcionář a tím je v tomto případě akcionářem (státem) jmenovaný Řídící výbor. Mandát na změnu počtu členů představenstva, v tomto případě mateřské společnosti ČD, a. s., má Dozorčí rada ČD, takže ani to není něco, co bych já komentoval, ani co bych navrhoval… Mohu pouze, pokud se mně někdo z Dozorčí rady nebo Řídícího výboru zeptá, říkat svůj názor. Ale to, co máme v rukách my, nebo to co mám v rukách konkrétně já s mými kolegy v představenstvu, tak to jsou dozorčí rady a představenstva dceřiných společností. Takže to je to, za co nesu zodpovědnost, ale jak už jsem říkal, odpovědnost za představenstvo ČD nese Dozorčí rada ČD.
Pro mne je důležité to, aby bylo funkční vedení společnosti. A to je přesně to, čím bych rád začal při stavbě organizační struktury, tedy konkrétní úkol, co který náměstek má řešit. A následně od toho se bude odvíjet počet stupňů řízení společnosti ČD. Dnes, než k té největší množině zaměstnanců doputuje nějaká informace, nebo opačně, pokud ze spodu nahoru doběhne nějaká informace, tak projde v některých případech, na jednom úseku, až přes šest stupňů řízení společnosti ČD, a. s., na některém úseku přes pět, někde přes dva. Takže z toho logicky vyplývá, že pokud se mně podaří upravit organizační strukturu ČD, a. s., budeme mít maximálně čtyři stupně řízení. Budeme tedy mít asi méně ředitelů, ale akcentuji to slovíčko asi, protože rozdělení kompetencí, pravomocí a vlastně i té zodpovědnosti za jednotlivé odbory a oddělení, je právě nyní na stole představenstva ČD, a. s., a následně to bude diskutovat i ekonomická rada.

Cíl realizace zůstává stále stejný? Tedy, že by se to od 1. 7. 2021 mělo realizovat?
Ano, to je moje představa. Zatím poslední široká diskuse byla 8. 4. jak s Dozorčí radou, tak i se zástupci zaměstnanců, kde jsme představili jen jakousi skicu. Připravované změny jsou zásadní, takže debata byla náročná, někdy i vášnivá, nicméně věcná. A rozhovory budou dál pokračovat. Je potřeba najít pro firmu to nejlepší řešení a na konci dne být ve shodě.

Vraťme se ještě k meritu věci – k cestujícím. Už je podle vás vidět světlo na konci tunelu? Myslím tím zastavení poklesu počtu cestujících?
Nikdo na konci minulého roku, v prosinci 2020, nepředpokládal, že znovu budeme pod tlakem snížené mobility obyvatelstva, tedy lockdownu, který začal 1. 3. 2021, a který nás vlastně znovu hodil do nelichotivých čísel. Nicméně je předpoklad, že k uvolnění postupně dojde v poměrně krátké době, a že v horizontu půl roku budeme mít proočkovanou větší část populace. To znamená, že mobilita se dostane velmi blízko k té původní potřebě lidí cestovat. Takže ano, nikdo z nás asi nepředpokládal, když zachytil první informaci na začátku minulého roku, že v Číně je nějaký problém, že se dostaneme do takového problému i tady. Samozřejmě, všichni si pamatujeme informaci, že vakcína to vyřeší. Všichni si pamatujeme, že se říkalo, že na Vánoce to bude tak a tak. A dneska máme po Velikonocích, a ať počítáme, jak počítáme, tak ten návrat k předcovidu bude až na konci roku 2021.

V tisku se píše: České dráhy přicházejí o dotované spoje. České dráhy pomalu ztrácejí pozice na poli dotovaných spojů. Předminulý týden (zveřejněno 6. 4.) se mluvilo o dvou linkách, kde byla soukromá konkurence levnější. Konkrétně rychlíky z Kolína do Ústí nad Labem od prosince od Českých drah přebere společnost RegioJet. Média v této souvislosti zmiňují, že České dráhy v roce 2019 přišly o pět rychlíkových tratí (čtyři získala Arriva, jednu RegioJet), a že tento trend pokračuje v Ústeckém nebo Libereckém kraji. Vy sám jste pro ČT přiznal, že firma musí výrazně ušetřit na nákladech, aby dokázala v tendrech uspět. Padlo číslo 650 milionů korun ročně, nyní firma propouští 87 lidí. Váš komentář?
Má to dvě roviny. Na jedné straně je způsob, jakým jsou dopravci dnes vybíráni. Neexistuje přesné zadání, ani pravidla jako při výběru dodavatelů podle zákona o veřejných zakázkách. Mimochodem, tím se musíme striktně řídit my, když vybíráme své dodavatele. A na druhé straně jsou to nižší ceny konkurentů, se kterými jsou ve stávajícím systému úspěšní, protože se vše soutěží na nejnižší nabídku, bez ohledu na to, jestli vítěz v době kontraktu splní podmínku vybavení vlaků ETCS, jestli budou ve stanicích pokladny, jestli se nasadí nové vlaky namísto ojetin ze zahraničí a tak dále. A abych nezapomněl, do toho ještě vstoupil koronavirus a obří ztráty tržeb. Nežijeme zkrátka v žádné bublině. Doba se mění a my s ní musíme držet krok. Proto jdeme po efektivitě a nákladech. A ruku na srdce, rezervy v tomto ohledu máme.

Michael Mareš