OBZOR ke stažení

Novým zástupcem odborů v krajské tripartitě (Rada hospodářské a sociální dohody -  RHSD) Jihomoravského kraje se stal tajemník PV OSŽ při ČD Antonín Leitgeb. RHSD se skládá z odborníků, zastupujících zájmy státu, zaměstnavatelů a zaměstnanců. Jak je na úlohu zástupce zaměstnanců Antonín Leitgeb připraven, co vše hodlá v tripartitě v zájmu zaměstnanců prosadit a jak toho hodlá dosáhnout? Jaké změny by na dráze uvítal a co považuje za prioritní? Na tyto a další otázky odpovídá v rozhovoru pro Obzor č. 11.

Představenstvo OSŽ schválilo na svém jednání dne 7. dubna vaši účast jako zástupce odborů v Radě hospodářské a sociální dohody (RHSD) Jihomoravského kraje. Jako člen Dozorčí rady ČD a tajemník PV OSŽ při ČD máte bohaté zkušenosti s děním na Českých drahách – co tedy v současné době považujete za nejdůležitější při hájení zájmů podniku v této krajské tripartitě?
Zástupce OSŽ v této krajské tripartitě jsem zastával již v době, kdy jsem působil jako krajský tajemník OSŽ v Brně. Po mém přechodu do Prahy tuto práci vykonával tehdejší předseda ZV OSŽ Brno hl. n. Jiří Bláha, později pak Petr Příkazský (tč. zaměstnán u Správy železnic). Já se teď po patnácti letech na tuto funkci vlastně vracím a to nejen jako zástupce OSŽ, ale také jako reprezentant Asociace samostatných odborů (ASO). Za nejdůležitější považuji hájení zájmů Českých drah především a prioritně v oblasti bezpečnosti. Právě bezpečnost se teď ocitá trochu na rozcestí. V současné době jsme například svědky toho, jak krajský úřad v Brně uvažuje o možnostech redukce vlakových čet a jejich nahrazení krajskými kontrolory. To by však byl právě z hlediska bezpečnosti dosti nebezpečný krok a ve svém důsledku by mohl oslabit i důvěru lidí v České dráhy a tím podlomit jejich rozvoj.

Můžete to blíže vysvětlit?
Samozřejmě. Vlakové čety nejsou na vlaku jen proto, aby kontrolovaly jízdní doklady. Jejich práce je daleko rozmanitější a odpovědnější. Od podávání informací cestujícím, až po oblast bezpečnosti, kdy jsou připraveni a školeni na zvládání mimořádných situací, které se při jízdě vlaků mohou vyskytnout. Na tuto úlohu vlakových čet ostatně pamatuje i zákon, sice několik desetiletí starý, nicméně nezrušený. Podle tohoto zákona musí být v každé vlakové soupravě zaměstnanec dopravce (osoba pověřená), která je schopna poskytnout bezodkladnou pomoc při mimořádné situaci, zabránit panice a uklidnit cestující. A právě tento úkol plní vlakové čety. Na to se v dnešní době, kdy se skloňují úspory na každém kroku, prakticky zapomíná. Na vlaku je sice strojvedoucí, ale ten má v případě mimořádné události svých povinností víc než dost. Považuji proto za svoji povinnost zabránit snižování bezpečnosti v tomto ohledu.

Bude na tuto vaši snahu v krajské tripartitě dostatečný prostor?
Je pravdou, že v současné době převládají v krajské tripartitě spíše otázky zaměstnanosti, sociálních podpor, problémy školství, či sociálního smíru a doprava zůstává jakousi popelkou. A to bych rád změnil. Nepůjde to asi hned a snadno, navíc tripartita je spíše orgán poradní, ale je potřeba na tyto věci upozorňovat a dokázat přesvědčivě argumentovat.
Tripartita má za úkol, jak je patrné již z jejího názvu (Rada hospodářské a sociální dohody), usilovat o hospodářský a sociální rozvoj. Podle mého názoru však bezpečnost se sociálním i hospodářským rozvojem úzce souvisí, vše je úzce propojeno, jen se na to občas zapomíná. Bez bezpečnosti rozvoj nemůže nastat, pokud se cestující nebude cítit bezpečně, tak vlakem nepojede a dopravci tak vznikne ztráta. V dnešní době se otázka bezpečnosti skloňuje prakticky v celé Evropě a klade se na ni velký důraz. Kupříkladu v Dánsku, Finsku, či Švédsku platí zákon, že vlak bez doprovodu nesmí vyrazit na trať. Proč podobný zákon nefunguje i u nás, kde je vlaková doprava daleko více rozšířená?

Z titulu své funkce v OSŽ se setkáváte i s kolegy ze zahraničních železnic, například Slovenska či Rakouska. Jaké zkušenosti máte z těchto setkání?
Jen těžko vysvětluji kolegům například z Rakouska, proč se náš stát, který vlastní 100% akcií Českých drah, chová ke svému podniku často až macešsky. V poslední době je to například otázka náhrad za škody způsobené epidemií Covidu. Jiné evropské železnice dostaly daleko větší státní subvence za škody, způsobené touto epidemií a vládními opatřeními, v naší republice vznikla ČD čtyřmiliardová ztráta, stát se však v tomto ohledu zachoval dosti macešsky. A podobně je tomu i ve zmiňované otázce bezpečnosti vlakové dopravy. Je to ostatně celoevropská záležitost, takže tyto požadavky nejsou nijak přehnané.

Bezpečnost na železnici ovšem není jen záležitost Českých drah. V kterých dalších oblastech vidíte v tomto směru rezervy?
V současné době se hodně hovoří o začátku výstavby vysokorychlostních tratí na našem území. Domnívám se, že to není dobrá investice, tyto prostředky by bylo lépe využít při rekonstrukci dosavadní železniční sítě – například stavbou železničních nadjezdů, což by k bezpečnosti nesporně výrazně přispělo. S tím souvisí modernizace přejezdů a další opravy infrastruktury. V úvahu přichází rovněž narovnání některých obloukovitých tratí, což by přispělo ke zvýšení rychlosti vlaků. Ale to již jsou otázky, které vyžadují řešení na vyšší úrovni, než je krajská tripartita. Nicméně je určitě dobré na to upozorňovat při každé příležitosti. Vítám proto příležitost působit v krajské tripartitě na Brněnsku, jsem odhodlán bojovat za železnici jako celek a to nejen v krajské tripartitě, ale i prostřednictvím médií.

Jak byste tedy shrnul vaše představy o působení v Radě Jihomoravského kraje?
Budu se ze všech sil snažit, aby železnice a České dráhy zůstaly i nadále v povědomí lidí jako důležitý, spolehlivý a bezpečný podnik. Pak jistě nebude nouze o zákazníky a firma bude prosperovat a hospodářsky se rozvíjet. A pokud prosperuje firma, jsou spokojeni i její zaměstnanci. A to je také jeden z hlavních cílů odborů, potažmo OSŽ.

Děkuji za odpovědi.
Miroslav Čáslavský

 

 

 

Právě přítomno: 264 hostů a žádný gestor