O dopadech pandemie, o personální strategii generačního vývoje na ČD Cargo, o Nadačním fondu Železnice srdcem, i o účasti zástupců zaměstnanců v dozorčí radě společnosti, jsme si povídali s Mgr. ANETOU MIKLÁŠOVOU, novou personální ředitelkou společnosti ČD Cargo. „Je důležité, aby vedení jakékoliv společnosti, tedy nejen ČD Cargo, neztrácelo kontakt se svými zaměstnanci,“ říká v rozhovoru, který vyšel v pondělí 7. 6. 2021 v Obzoru číslo 12.
„Zastávám názor, že zaměstnanci mají právo se účastnit na vedení, respektive kontrole společnosti. Jsem přesvědčená, že se tímto způsobem dosáhne lepší komunikace mezi vrcholným managementem společnosti a jejími zaměstnanci, což je také jeden z hlavních nástrojů, jak zajistit zájmy a práva zaměstnanců,“ poznáte, z čeho cituji? Připomenu, že to jsou vaše slova z října 2018, kdy jste neúspěšně kandidovala do Dozorčí rady ČD Cargo. Nezměnila jste jako nová personální ředitelka názor?
Domnívám se, že samotný vstup do nové pracovní pozice by neměl být důvodem ke změně názoru. Teprve až nové pracovní či životní zkušenosti přinášejí nový vhled a mohou tak člověku pomoci se na situaci podívat z jiného úhlu. Avšak vámi citovaný můj názor jsem od doby své kandidatury do Dozorčí rady ČD Cargo nezměnila. Je důležité, aby vedení jakékoliv společnosti, tedy nejen ČD Cargo, neztrácelo kontakt se svými zaměstnanci. U velkých společností je složitější zachovat úzkou vazbu mezi vrcholným managementem a zaměstnanci, respektive s provozem jako takovým, proto je dle mého názoru dobře, že ČD Cargo i v době, kdy tak právní předpisy tuto povinnost nezakládaly, zachovávalo v kontrolním orgánu členství zástupců zaměstnanců.
Ve čtvrtek 13. 5. 2021 jste se byla osobně představit na jednání Podnikového výboru OSŽ ČD Cargo, a ještě v roli pozorovatele jste tak mohla slyšet názory lidí zdola, které odrážejí náladu ve společnosti. A ta nálada není určitě dobrá, když to řeknu s nadsázkou: žádné poplácávání po ramenou se nekonalo. Jak na vás, coby vystudovanou právničku, jednání zapůsobilo?
Máte pravdu, že nálada kolegů nebyla příliš dobrá. A lze to i pochopit. Bohužel však od minulého roku ovlivňuje celý svět pandemie onemocnění COVID-19, která postihla ČD Cargo i jeho obchodní partnery. Dopad pandemie byl značný a byl by ještě větší, kdyby vedení včas nezasáhlo. Dá se říci, že téměř okamžitě byla zahájená úsporná opatření. Sáhlo se do všech oblastí a posléze se to bohužel nevyhnulo ani zaměstnancům. Všichni se maximálně snaží, aby se ČD Cargo vrátilo minimálně na úroveň roku 2019.
Hodně vášní vzbudil zejména předložený materiál „Informace o změnách počtů dozorčích, dispečerů a komandujících na PP“, který podnikový výbor nakonec odmítl. Jsem si vědom toho, že tento materiál šel mimo vás, přesto se zeptám: jak vnímáte tuto problematiku?
Je to tak, projednání tohoto materiálu jsem se neúčastnila. Stanovený postup byl však projednán s odborovými organizacemi v roce 2020 a jen došlo k odložení jeho výkonu do tohoto roku.
Ve funkci personálního ředitele střídáte ikonu, personalistu s letitými zkušenostmi, snad se Mojmír Bakalář za tento výraz na mne nebude zlobit; na co byste ráda navázala, a co byste udělala jinak. Předpokládám, že jako podniková právnička (od roku 2014) máte zkušeností a nápadů určitě dost.
S panem Bakalářem spolupracujeme celou dobu, co jsem na ČD Cargo, a vždy měl můj obdiv a jistě nejen můj. Tímto využiji příležitosti a ráda bych mu poděkovala za jeho osobní a kolegiální přístup, kterého si vždy budu cenit.
A nyní k vašemu dotazu. Jako podnikový právník jsem řešila, kromě jiného, sporovou agendu, v širším slova smyslu, do které spadali také zaměstnanci. Proto odbor personální mi není až tak vzdálený. Svým vstupem do pozice ředitele odboru personálního nechci nikoho nahrazovat. Tím, že přicházím na tento odbor v uvozovkách z venku, bych chtěla využít například pro přinesení nového způsobu řešení záležitostí. Rovněž nás na odboru čeká vyhotovení personální strategie generačního vývoje na ČD Cargo, o níž se již delší dobu hovoří. Svou představu této strategie v základních parametrech jsem vedení naší společnosti již sdělila.
Vaše jméno bylo nedávno skloňováno v souvislosti s Nadačním fondem Skupiny ČD – ŽELEZNICE SRDCEM (NFŽS): Připomeňme čtenářům, že jste tento fond pomáhala vybudovat, že jste členkou správní rady NFŽS a že jste i autorkou názvu tohoto fondu. Zrovna teď v červnu je to rok, co fond vznikl a začal pomáhat. Kromě toho jste tajemnicí Představenstva ČD Cargo. Takže sociální problematika je vám blízká a empatické vnímání, které by asi každý dobrý personální šéf měl mít, vlastní. Jaké jsou vaše priority? Zůstanete ve správní radě NFŽS i nadále?
Zcela upřímně říkám, že z Nadačního fondu jsem nadšená a jsem hrdá na to, že ČD Cargo, jakožto můj zaměstnavatel, je společně s Českými dráhami jeho zřizovatelem. Empatie a sociální cítění je jistě jedním z hlavních atributů personálního ředitele, což bylo jedním z důvodů, proč se při zakládání Nadačního fondu uvedlo, že by členem správní rady měl být personální ředitel. Od prosince 2020 jsem také členkou správní rady a osobně nevidím důvod, proč bych na tom sama od sebe měla něco měnit. S ohledem na řečené se domnívám, že se vazba ještě více propojila. Myslím, že má dobrovolná účast na Nadačním fondu od jeho počátku potvrzuje, že mi životní situace našich kolegů není lhostejná. A jaké jsou mé priority? V každé oblasti jiné…
NFŽS pomáhá formou jednorázové výplaty nebo i opakovaného příspěvku rodinám železničářů, kteří v důsledku nehody či jiné mimořádné události přišli ke zdravotní újmě nebo dokonce o život. A příspěvek také dostanou těžce nemocní železničáři. V Železničáři bylo zmíněno, že jste rozdělili už téměř čtyři miliony korun. Tak mne teď napadá, právě v souvislosti s výše uvedeným materiálem „Informace o změnách počtů dozorčích, dispečerů a komandujících na PP“, že dopad na zaměstnance, který v důsledku reorganizace přijde o místo, může mít negativní dopad jak na tohoto člověka, tak i jeho rodinu, ale příspěvek z NFŽS zřejmě nedostane…
Nadační fond pomáhá lidem v tíživé životní situaci, která je způsobena vnějšími vlivy. Avšak se neřeší hmotná nouze. Je potřeba si uvědomit, že obecně případná ztráta zaměstnání je dočasná. Navíc, pokud zaměstnanec odchází z organizačních důvodů, je vypořádáván v souladu se zákoníkem práce, potažmo podnikovou kolektivní smlouvou. Avšak poškozené zdraví či zesnulý rodič je situací trvalou. V takto těžkých chvílích chceme kolegům podat pomocnou ruku, aby věděli, že na to nejsou sami.
V jednom z rozhovorů jste přiznala, jak vás naplňuje práce pro NFŽS, zejména když si uvědomíte, že jste například pomohla malým dětem, kteří při nehodě přišly o otce. Teď budete personální ředitelkou, která bude rozhodovat o osudu tisíců zaměstnanců. A už z onoho výše uvedeného dokumentu vyplývá, že nepůjde jen o věci příjemné. Jak se k tomu postavíte?
Jak jsem již uvedla v odpovědi na jeden z vašich předchozích dotazů, doposud jsem se zabývala sporovou agendou, což v oblasti zaměstnanců znamenalo řešení, například ukončení pracovních poměrů či pohledávky evidované za zaměstnanci apod. Zaměstnanci si většinou uvědomují, v jaké situaci se nacházejí, ale i přesto je nezbytné dodržovat individuální přístup a je třeba umět lidem naslouchat. I když tyto chvilky nepatří mezi ty radostné, bohužel stále k životu a práci patří.
Příklad, kdy dítě přijde o otce železničáře, je naprostou tragédií, která by se nikomu z nás neměla stát. Ale i takové se bohužel dějí a nedokážeme jim zabránit, i kdybychom se sebevíc snažili. Zaměstnavatel může v omezené míře pomoci, avšak Nadační fond dokáže tuto pomoc uskutečnit lépe.
Michael Mareš