Aktuální informace z důležitých jednání OSŽ, informace o hlavních změnách v nové PKS SŽDC, s. o., na rok 2015, zásady Fondu kulturních a sociálních potřeb SŽDC na rok 2015, pracovněprávní předpisy (související a prováděcí) a jejich novelizace od 1. 1. 2015, včetně vnitřních předpisů OSŽ,

dále řád právní pomoci OSŽ, metodika pojištění odpovědnosti, Desatero člena OSŽ při mimořádné události, Podpůrný fond OSŽ a jízdní výhody, takový je scénář každého školení OSŽ k Podnikové kolektivní smlouvě SŽDC, s. o., na rok 2015. A zatím podle tohoto scénáře proběhla tři školení: v Plzni (12. 1.), v Praze (14. 1.) a v Přerově (16. 1.), a na každém z nich i diskuse k výše uvedeným tématům. Nejživěji bylo asi v Praze, především pak na téma stravenky, diskutovalo se ale i o KOPkách či odměnách při životním výročí 60 let.

Jak mimo jiné uvedl předseda Podnikového výboru OSŽ SŽDC Mgr. Martin Malý, novinkou v textu zásad FKSP SŽDCje příspěvek i rodinným příslušníkům zaměstnanců, kteří jedou společně se zaměstnancem na kondiční pobyt. Zaměstnanec, který se v roce 2015 zúčastní kondičního pobytu (tzv. KOP), totiž může požádat o příspěvek z C-FKSP na rekreaci pro jednoho svého rodinného příslušníka. Rodinným příslušníkem se pro tyto účely rozumí také nezaopatřené dítě, které dovrší 12 let věku (tato hranice je na základě zkušeností poskytovatelů péče v zařízeních, kde byly KOPky poskytovány v roce 2014), nejpozději den před odjezdem na rekreaci.  Možnost poskytnutí příspěvku byla sjednána přímo v zásadách, její využití bude samozřejmě závislé na skutečnosti, zda budou pobyty pro rodinné příslušníky budoucím poskytovatelem nabídnuty. Zástupci OSŽ v této souvislosti, společně se zaměstnavatelem (konkrétně Ing. Helenou Vytiskovou – vedoucí oddělení zaměstnaneckého GŘ SŽDC, s. o.), odmítli, že by u KOPek došlo k nějaké prodlevě. „Nikdo nezaspal, 1. 12. 2014 jsme podepsali kolektivní smlouvu (v níž došlo k navýšení o čtyři profese) a výběrové řízení bylo vypsáno 4. 12. 2014,“ argumentovali shodně Malý a Vytisková.

V další diskusi jeden z diskutujících v této souvislosti označil za „nemravné a nestydaté“ zaměstnávání lidí důchodového věku. „Máme 540 000 nezaměstnaných a na dráze pracuje řada důchodců,“ prohlásil. Kritizován byl i stav, kdy jedna soukromá firma na nádraží uklízí první perón a jiná firma druhý perón. A obě si na to sjednávají drážní zaměstnance (řešením je podle diskutujících převod budov pod SŽDC). Připomínka se týkala i údajného zablokování webových stránek OSŽ na portálu SŽDC (intranet); zatímco stránky jiných odborových centrál (ADP a SOSAD) jsou nadále volně přístupné. „Není to úmysl, prověříme to,“ slíbila Helena Vytisková.

Rušná diskuse pak vypukla především kolem (nominální hodnoty) stravenek (80 Kč versus 100 Kč), zejména v souvislosti s přerušenou směnou a střežením pracoviště, kdy, podle názoru některých diskutujících,99 % zaměstnanců na stravenku vyšší hodnoty (tj. 100 Kč) „nedosáhne“. Stravenky mají být navíc poskytovány až od 1. dubna 2015. Na hlavu kolektivních vyjednávačů se snesla kritika. Josef Moravec například uvedl: „Je to nesmysl, nehoráznost, veliká nespravedlnost, politická chyba.“ A další diskutující (Ivan Prouza) dodal: „Přiznejte si, že jste selhali. Neexistuje pracoviště, kde není hodina střežení! Otevřete kolektivní smlouvu a dejte to do pořádku!“

Z diskusních příspěvků následně vyplynulo, že většina pracovníků řízení provozu (údajně) nebude z tohoto navýšení profitovat. „Lidé jsou naštvaní. To chcete proti sobě poštvat zaměstnance malých a velkých stanic, respektive CDP?“ zaznělo mimo jiné v sále.

Martin Malý argumentoval tím, že původní návrh OSŽ byl dát stokorunovou stravenku těm zaměstnancům, jejichž směna trvá déle než deset hodin, jenže odboráři u zaměstnavatele nepochodili. „Prostě to z technických či administrativních důvodů nešlo. Mohli jsme to nechat stejně všem, nebo přistoupit na toto rozhodnutí. Takže mám tomu rozumět tak, že to bylo špatné rozhodnutí?“ otázal se Martin Malý.

Kolektivních vyjednávačů (za OSŽ) se zastala Helena Vytisková. „Berte to tak, že učinili jakýsi pokus, malý krůček. Je nutné si uvědomit, že při kolektivním vyjednávání stojí na jedné straně zaměstnavatel a na straně druhé devět odborových centrál, mezi nimiž musí dojít ke sjednocení stanovisek. Kolektivní smlouva je na rok a myslím si, že určitě bude na jejich straně snaha to ještě malinko zlepšit,“ řekla. Na adresu zatím nerealizované „desetihodinové hranice“ pak dodala, že je třeba to nejprve „ošetřit v informačním systému“.  „Z hlediska evidence a vykazování by to bylo jinak dost obtížné, ne-li nemožné. To byl důvod, proč jsme chtěli tu skupinu zaměstnanců vydefinovat jinak.“ Helenu Vytiskovou podpořila i Jaroslava Piskáčková: „Já si naopak myslím, že by se vám mělo za kolektivní smlouvu poděkovat, protože byla uzavřena včas. Takže kritiku ode mne neuslyšíte a je nás tady takových, myslím si, asi více.“

Další školení proběhly v pondělí 19. ledna v Pardubicích a 20. ledna v Českých Budějovicích, poslední se koná v pátek 23. ledna v Brně.

Michael Mareš