Zasedání Ústředí OSŽ začalo dne 24. března jako obvykle informacemi ze zásadních jednání, ale hned následující body a také množství přizvaných hostů svědčily o tom, že jde o mimořádné jednání, svolané k 25. výročí založení Odborového sdružení železničářů.

Na jednání byli přizváni jednak pamětníci z doby založení OSŽ, jednak novináři a také předseda vlády Bohuslav Sobotka, ministr dopravy Dan Ťok, předseda Asociace samostatných odborů Bohumil Dufek a bývalý zastupující předseda OSŽ a poslanec Miroslav Kapoun.

„Jsem rád, že se podařilo nastoupit novou kapitolu sociálního dialogu," řekl v úvodu svého vystoupení premiér Bohuslav Sobotka. Připomněl, že jde o zásadní změnu oproti letům minulým, kdy byly vztahy mezi vládou a odbory velmi napjaté a společná jednání probíhala velmi nepravidelně. Nyní se tripartita schází každý měsíc. „Vláda má zájem na tom, aby se železnice rozvíjela a modernizovala. V mnoha ohledech jsme proti západní Evropě zaspali," poznamenal dále premiér a dodal, že vláda si dala za úkol připravit projekty na modernizaci infrastruktury tak, aby bylo možné propojení se západní Evropou. „Záleží nám na zlepšení ekonomické situace Českých drah i ČD Cargo, které si v minulých letech prošlo údolím stínů," řekl mimo jiné premiér a dále se vyjádřil i k tématu liberalizace dopravy. Ta podle jeho slov nesmí být samoúčelná nebo ideologická, ale jejím cílem musí být zlepšení služeb pro veřejnost. České dráhy musí, jak uvedl, zůstat i po liberalizaci národním dopravcem.

Ministr dopravy Dan Ťok zmínil společné jednání s Asociací krajů, na němž bylo dohodnuto, že se bude jednat o prodloužení tzv. memoranda, tedy dohody mezi vládou, kraji a Českými dráhami o provozování regionální dopravy na další období. „Cítíme, že České dráhy jsou firmou, která má budoucnost," poznamenal Dan Ťok a podobně se zmínil i o ČD Cargo, které je, jak uvedl, zásadním přepravcem. „Chceme, aby si tuto pozici udrželo," dodal Dan Ťok. K převodu staveb od ČD k SŽDC Dan Ťok poznamenal, že je přesvědčen, že do poloviny roku bude v této záležitosti přijato definitivní stanovisko. „Hledáme model, abychom budovy převedli co nejdříve," řekl ministr a dodal, že České dráhy by měly dostat férovou cenu třeba i s tím, že by její část dostaly později. Převod budov, jak dále uvedl, umožní, aby Správa železniční dopravní cesty začala budovy opravovat. Ministr dopravy podpořil i zachování přepravy jednotlivých vozových zásilek společností ČD Cargo s tím, že by ČD Cargo dostalo slevu za dopravní cestu.

Předseda OSŽ Jaroslav Pejša v diskusi připomněl kauzu Pošumavských linek, tedy výběrového řízení, jehož výsledky České dráhy napadly. „Námitky Českých drah mají 20 stran a bylo to již druhé napadení výběrového řízení," připomněl předseda OSŽ problematickou soutěž na provoz dopravy na trati Olomouc – Krnov - Opava. Jeho slova doplnil František Vopátek, člen Ústředí OSŽ, a předložil premiérovi a ministru dopravy usnesení Výboru OSŽ ČD, a. s., RP ZAP České Budějovice, který na svém jednání vyslovil zásadní nesouhlas s výsledkem nabídkového řízení na „Provozní soubor Šumava". František Vopátek zdůraznil, že se změnou dopravce ubude vlaků, cestujícím se prodraží cestování a bude ohrožena i zaměstnanost.
V diskusi využili někteří členové Ústředí či hosté možnosti položit otázky premiérovi nebo ministru dopravy. Zakládající člen OSŽ Jiří Ryvola se mimo jiné zabýval otázkou výše důchodů, člen Ústředí OSŽ Adolf Hradílek se zase zeptal na převod pozemků souvisejících s převáděnými stavbami (Dan Ťok opověděl, že se pozemky budou řešit v další vlně) a na modernizaci vybavení Hasičské záchranné služby (dle Dana Ťoka se na modernizaci HZS použijí prostředky z Operačního programu Doprava), člen Ústředí OSŽ Petr Toman kritizoval „zlaté padáky" při změnách na ČD Cargo („Nechceme mimořádné zlaté padáky, chceme stabilitu a strategii," odpověděl Dan Ťok).
Po odchodu premiéra a ministra dopravy vystoupil se svým projevem předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek. Připomněl mimo jiné některé protestní akce, které ASO v minulosti zorganizovalo a které měly velký význam. „Pomohli jsme uhájit režijní jízdenky i stravenky. Byli jsme to my, kdo dosáhl toho, že se tripartita koná každý měsíc," řekl Bohumír Dufek. „Čekají nás velké boje. Nadnárodní kapitál je připraven zvyšovat své zisky na úkor zaměstnanců," řekl předseda ASO dále a zdůraznil, že odbory musí trvat na plnění závazků plynoucích z vládní koaliční smlouvy.
Jaroslav Pejša ve svém projevu krátce připomněl založení OSŽ. „15. února 1990 se sešel mimořádný sjezd odborářů na železnici, kterého se zúčastnilo 1211 delegátů s hlasem rozhodujícím, kteří zastupovali stejný počet základních organizací. V první části jednání proběhl mimořádný sjezd dosavadního odborového svazu, který ukončil jeho činnost a uznal nástupnictví nového odborového sdružení. Druhá část byla ustavujícím sjezdem Odborového sdružení železničářů," řekl Jaroslav Pejša a dodal, že podrobněji se bude historií OSŽ zabývat na setkání zástupců základních organizací OSŽ k 25 letům Odborového sdružení železničářů v Kolíně 9. dubna 2015. Předseda OSŽ se dále mimo jiné zamyslel nad rozhodnutím OSŽ vystoupit z ČMKOS, k němuž vedla mimo jiné nečinnost ČMKOS v době projednávání zákona o stávce. „Dnes je vztah s ČMKOS stabilizovaný," řekl Jaroslav Pejša.
Předseda OSŽ poté předal deseti zasloužilým pracovníkům či zakládajícím členům OSŽ pamětní listy. Ocenění převzali: Karel Anděl, Zdeněk Brada, Ing. Miroslav Jára, Miroslav Gloss, Milan Jedlička, PhDr. Zdeněk Jílek, Dr. Miroslav Kaprálek, Ing. Jan Komárek, Jiří Komrska a Jiří Ryvola.
S krátkou vzpomínkou na doby, kdy vznikalo OSŽ, vystoupil zakládající člen OSŽ Karel Anděl. „Jsem vděčen za více než 20 let, které jsem prožil v Odborovém sdružení železničářů," řekl Karel Anděl a dodal, že za tu dobu prožil jak chvíle zklamání, tak uspokojení, když se podařilo prosadit dobrou věc. Poděkoval všem, s nimiž na této cestě spolupracoval, a popřál všem současným členům OSŽ hodně zdaru.
Za spolupráci všem i za pozvání poděkoval také Ing. Jan Komárek a připomněl atmosféru zakládajícího sjezdu, do jehož průběhu museli podle jeho slov často zasahovat právníci, aby bylo zaručeno, že vše proběhne podle zákona. „My, kdo jsme se sešli na sjezdu, jsme většinou věděli, co nechceme, ale cesta k tomu, abychom formulovali, co chceme, ta už byla složitější, zvlášť u tak velké organizace, neboť ne vše bylo dobré pro všechny," poznamenal Ing. Komárek. Jak dále uvedl, odbory by měly požadovat jasnou dopravní politiku. „Po železnici se něco chce, ale zároveň se nevytvářejí podmínky pro to, aby to mohla plnit," podotkl v závěru svého projevu Jan Komárek a popřál železničářům, aby železniční doprava měla postavení, které si zaslouží, a aby nebyla ve vleku silniční dopravy.
Posledním diskutujícím byl bývalý zastupující předseda OSŽ a bývalý poslanec Parlamentu ČR za ČSSD Miroslav Kapoun. Přiznal, že na přelomu let 1989 a 1990 váhal, mezi OSŽ a Federací strojvůdců. „OSŽ je o solidaritě, FS je cech," komentoval nakonec své rozhodnutí stát se členem Odborového sdružení železničářů. Vzpomněl i na dobu, kdy pracoval jako poslanec a viděl tedy události i z odlišné strany. „Pořád si myslím, že lepší než stávka je jednání a jsem rád, že to vedení OSŽ dělá a umí," řekl dále a připomněl, že díky tlaku OSŽ bylo možno prosadit v parlamentu některé změny ve prospěch zaměstnanců.
Slavnostní zasedání Ústředí OSŽ skončilo společným obědem. Během něj a poté i „v kuloárech" však ještě pokračovaly diskuse členů Ústředí s těmi, kdo před 25 lety položili základy dnešního Odborového sdružení železničářů.

Zdeňka Sládková