Do Velkých Pavlovic se v rámci pravidelných každoročních společných zasedání ve středu 23. září 2015 odpoledne sjely Podnikové výbory OSŽ ČD Cargo a OZŽ při ZSSK Cargo, aby zde po dva dny jednaly samostatně i společně o situaci v obou společnostech. Na středeční večerní společnou část jednání dorazili rovněž zástupci obou podnikových managementů.

V případě české strany bylo přítomno kompletní představenstvo společnosti ČD Cargo: Ivan Bednárik (předseda představenstva), Ing. Zdeněk Škvařil (pověřený řízením provozu) a Bohumil Rampula (pověřený řízením obchodu), spolu s nimi se jednání zúčastnili i finanční ředitel Ing. Martin Šimek a personální ředitel Ing. Mojmír Bakalář; tradičně byla jednání po oba dny přítomna i Mgr. Pavla Kreischová, vedoucí oddělení sociálního a mzdového GŘ ČD Cargo.
Kdo očekával konstruktivní, otevřenou, dělnou diskusi, musel být nadšený. Vedení managementu otevřeně diskutovalo se členy Podnikového výboru OSŽ ČD Cargo o všech problémech, se kterými se společnost v poslední době potýká. „Aktuálně je společnost v zisku v rámci plánu, který je namalován na černou nulu,“ uvedl Ivan Bednárik (na snímku vpravo, vlevo Radek Nekola) hned v úvodu více než dvouhodinové diskuse. „Díky úsporným opatřením jsme udrželi plánované výsledky. Teď bojujeme s business plánem na příští rok a připravujeme akční ceník, abychom zase vrátili zásilky z asfaltu zpět na železnici,“ dodal. Ivan Bednárik rovněž poděkoval odborářům za „politickou“ podporu v oblasti jednotlivých vozových zásilek. „Díky společnému tlaku se podařilo zajistit pro příští rok pro tento segment dopravy slevu za dopravní cestu, nyní se státem diskutujeme o obnovitelných zdrojích.“ Na stole jsou i rozvojové plány (připravuje se plán na rok 2017), chystá se změna technologií či výkonových norem, vše s cílem dojít k reálnému plánu na rok 2016.

Členům PV OSŽ ČD Cargo se poprvé osobně představil Bohumil Rampula, pověřený řízením obchodu, i on informoval o aktuálním dění: „Začíná se nám dařit v obchodu, všechno, co je nasmlouvané, jede. Provoz dělá všechno pro to, abychom všechno odvezli.“

Velký prostor v diskusi byl věnován letošnímu velkému evergreenu – výlukám. Společnost ČD Cargo totiž vinou výluk není na některých ramenech schopna obsloužit firmy, a když už, tak s komplikacemi (zvýšené náklady, zvýšená pracnost, odklonová doprava klade nebývalý nápor na řízení provozu). „Chtěl bych všem provozním zaměstnancům, kteří se na těchto vícepracích podíleli, poděkovat,“ shrnul Ivan Bednárik. „Na druhou stranu, kdybychom nedělali výluky, tranzitní doprava by nás do čtyř let obcházela. Toto období musíme přetrpět, je to i pro dobro lidí zaměstnaných u železnice. Vše špatné je nakonec pro něco dobré.“

Následná diskuse se nesla v duchu „kde nás tlačí bota“, respektive „kde musí ČD Cargo zabrat“. Ivan Bednárik zmínil například snahu vedení společnosti získat další zakázky v segmentu jednotlivých vozových zásilek, tedy pokusit se některé zásilky, které společnost v minulých letech ztratila, vrátit zpět na koleje. Nápomocni by při tom měli být i řadoví zaměstnanci. „Pro nové zakázky bude nastaven bonusový systém – jinými slovy, hledáme cestu, jak zainteresovat zaměstnance, kteří by za každý získaný vagon dostali nějaký bonus,“ uvedl Ivan Bednárik s tím, že fungovat by to mělo už ve čtvrtém kvartálu letošního roku. „Zároveň chceme začít více využívat lidí, které máme na PJ,“ dodal. Dnes má společnost ČD Cargo na každé provozní jednotce zástupce z obchodního úseku, „…ale nefunguje to, alespoň ne tak, jaká byla moje očekávání,“ dodal Bednárik.

V diskusi rovněž zaznělo, že společnost ČD Cargo by měla veškeré síly soustředit na to, v čem je jedinečná – tedy na přepravy jednotlivých vozových zásilek. Cesta navyšování počtu obchodníků totiž nepřipadá v úvahu. „Dnes máme na podpoře prodeje asi šedesát lidí, bohužel nemáme možnost razantně navyšovat počty obchodníků,“ zmínil Zdeněk Škvařil. „Pokud chceme ustát konkurenční tlak, musíme být levnější,“ dodal Ivan Bednárik.
Management společnosti (ČD Cargo) nyní cílí především na nové zákazníky, připravuje tzv. business snídaně s novými zákazníky. „Ve spolupráci s PJ Praha chystáme první snídani, kam chceme pozvat zástupce logistických firem a představit jim železnici v jiném světle, aby pochopili, že to není tak složité, jak to na první pohled vypadá,“ uvedl Bohumil Rampula s tím, že pracovní snídaně budou poté pokračovat i v ostatních provozních jednotkách.
V diskusi také zaznělo, že tento pátek (25. 9. 2015) by mělo představenstvo společnosti projednat finální text Podnikové kolektivní smlouvy (PKS) na rok 2016. Text PKS by následně měl být 6. října předán odborovým centrálám k připomínkování (připomínky jsou očekávány po 10. říjnu) a na začátku listopadu by na výjezdním zasedání mělo být zahájeno kolektivní vyjednávání u společnosti ČD Cargo. Bednárik naznačil, že vedení společnosti hodlá (v rámci kolektivního vyjednávání) diskutovat nad některými zaměstnaneckými benefity, zda jsou „střednědobě či dlouhodobě udržitelné“. „Je to zatím návrh, se kterým půjdeme do kolektivního vyjednávání,“ poznamenal.
Tajemnice PV OSŽ ČD Cargo Marta Urbancová upozornila vedení společnosti, že pokud chystá nějaké zásadní změny kolektivní smlouvy, mělo by to být v koordinaci s „matkou“ (skupinou ČD). Bednárik přiznal, že zatím k takové schůzce nedošlo, v případě SŽDC ani dojít nemůže, protože u SŽDC už bylo kolektivní vyjednávání zahájeno.

V diskusi také zaznělo, že by měl být střední management „více akční“ (Jindřich Nohal: „…Aby prostě byli pro společnost přínosem.“). Ivan Bednárik připustil, že i když společnost má na těchto postech kvalitní zaměstnance, někteří možná budou „vyměněni nebo zarotováni“. „To je recept na oddělení zrna od plev,“ dodal. Jan Wellart upozornil na špatnou koordinaci činností na výkonných jednotkách. „Strojvedoucí je nám k dispozici, když ho nepotřebujeme, když ho máme, nejsou na ranžíru volné koleje (respektive jsou obsazeny vozy jiných dopravců), a když máme výkony, strojvedoucí i volné koleje, je vydáno omezení přesčasové práce.“ Blanka Lomnančíková zase informovala o prodlužující se přepravní době v návaznosti na redukci počtu zaměstnanců. „Během tří let narostl přepravní čas dvojnásobně. Přitom propouštíme lidi s vědomím, že není jednoduché udělat zkoušky na posunovače a průměrný věk posunovačů je kolem padesáti.“ V reakci Ivan Bednárik uvedl, že pro společnost ČD Cargo je prioritní přesnost a včasnost přeprav. Řeč byla i o objektivizaci druhotného posunu, o dopadech liberalizace, o práci obchodníků (Linda Lišková: „Jak je možné, že ten, kdo se má o obchod starat, na té vlečce není ani jednou za rok?“) či o odezvě na podnět, když zaměstnanci svému nadřízenému seženou nové přepravy (Lišková: „Byla bych vděčná za odpověď, jestli se s tou informací vůbec pracuje. Dáváme podněty, ale nedozvíme se konečný efekt!“).

Michael Mareš