Významný nesoulad mezi zázemím zaměstnanců správkáren a 21. stoletím, tak popsal nový člen představenstva Českých drah (od 14. 10. 2019) Mgr. Michal Kraus, MSc. (na snímku), svůj „první postřeh“ z Českých drah na pondělním (2. 12. 2019) odpoledním jednání zúženého Výboru předsedů OSŽ OCÚ/OCP. „Najíždíme zbytečně kilometry, pohybujeme se mezi několika objekty, to je něco, co mě skutečně nenadchlo. Ale na druhou stranu: narazil jsem na lidi, kteří tu práci mají rádi. To je obrovské plus! Je fajn, když nedělají pouze rukama a hlavou, ale i srdcem,“ shrnul.

Problémů je ale podle něj víc. „Abychom se do konce roku 2022 dostali do kondice, musíme například nastavit plán údržby vozidel. Současně se pokusíme jednat se všemi zainteresovanými stranami, abychom měli více peněz i více kapacit,“ řekl mimo jiné.
Nešetřil ani kritikou do vlastních řad, to když mluvil o kvalitě a plnění termínů oprav. „DPOV přišlo se záměrem na investici za 86 milionů korun, kdy se kapacita soustruhu má nejprve posunout z 1400 dvojkolí na 1750 dvojkolí ročně a následně by měly v Nymburce vyrůst dvě boční haly tak, aby se zvýšila kapacita až na 5000 kusů dvojkolí ročně, ale musíme pro to vytvořit podmínky, jinak to jsou vyhozené peníze,“ dodal s tím, že v nejbližších dnech navštíví OCÚ v Olomouci. „Takže víme, kde budeme fungovat a s kolika lidmi, a pokud se týče dlouhodobého časového horizontu, tak budeme muset uvažovat, do jakých soutěží se budeme napříště hlásit a jak k tomu optimálně nastavit naše kapacity. To jsou mé postřehy za pár hodin u podniku,“ dodal.

Michal Kraus mluvil také o některých nevyjasněných kompetencích mezi úseky i uvnitř nich. „Pro vás asi není žádným tajemstvím, že jsme rozhodli o organizačních změnách (zrušení vedoucích kanceláří náměstků) a že došlo i k fyzickému sloučení dvou odborů,“ zmínil. Členové Výboru poté Michala Krause zasypali „haldou“ dotazů na různá témata, počínaje halou v Plzni (Kraus: „S halou se počítá, je to jedna z priorit.“), přes halu na odstavném nádraží Praha-jih a nově budovanou halu v Brně (ta ovšem není určena pro vlaky objednané Jihomoravským krajem), až třeba po zlepšení zázemí opravářů v Olomouci. „Peníze na haly jsou, ale není to vysoutěžené. Připravuje se studie, je to papírová válka, vy ještě musíte urazit kus cesty,“ poznamenal a dodal: „Jako velká firma s historickou zátěží jsme drazí, pokud bychom měli setrvat ve stávajícím systému, tak se staneme stále méně konkurenceschopní.“

Připomínek a diskusních témat bylo ale mnohem víc, kupříkladu zásobování dílen náhradními díly („Už jsme tady zcentralizovali kde co, ale ne vždy se to povedlo. Dodací lhůty jsou žalostné, přitom, když to zaváděli, tak slibovali, že do 24 hodin bude náhradní díl k dispozici,“ uslyšel Michal Kraus), mzdová politika, retenční program, motivační program („Retenční program byl výstřelem z Aurory, bohužel retenční program skončil a vrátili jsme se do zajetých kolejí. Než retenční programu, to raději nasypat peníze do tarifu,“ přídal se další člen Výboru), nejistota lidí, kteří se bojí o práci, kterou dělají celý profesní život, či nedostatek lidí. „To je problém všech firem ve veřejné dopravě, všude tam jsou stejné problémy. Na druhou stranu je uklidňující, že v tom nejsme sami,“ zareagoval Michal Kraus.

Michal Kraus také prozradil, že preferuje jednoho dodavatele v rámci celé skupiny. „Mohli bychom jít do veřejných zakázek i společně, dovedu si to představit. Synergie je určitě možná, dřímají v ní úspory.“ V závěru došlo i na zbytný majetek. Michal Kraus uvedl, že by se České dráhy neměly zbavovat strategických věcí. „Ale posuzoval bych to případ od případu, rozhodně bych se nezbavoval strategického majetku,“ uzavřel.

Michael Mareš