Blanenský tunel č. 8/1 (původně č. 8) zvaný též Novohradský se nachází v kilometrické poloze 175,192–175,685. Je nejdelším z původních Blanenských tunelů, dosahuje délky 493,56 m. Byl vybudován italskými dělníky, tehdy nazývanými „baraby“, ve 40. letech 19. století. Trať Brno–Česká Třebová byla uvedena do provozu 1. ledna 1849, přičemž už všechny původní tunely byly opravdu předvídavě raženy jako dvojkolejné.
Protože rozšíření tunelu v souvislosti s plánovanou elektrifikací by bylo za provozu zejména vzhledem k jeho délce mimořádně náročné, byl zachován v původní podobě. Na začátku 90. let 20. století byl rekonstruován na jednokolejný s traťovou kolejí v ose tunelu, z Adamova do Blanska se jezdilo jednokolejně, což nebylo provozně ideální. Proto byl východně od něj vyražen nový tunel č. 8/2. Díky tomu má tunel č. 8/1 jako jediný zachované původní kamenné portály z poloviny 19. století a v roce 1989 byl zapsán na seznam kulturních památek.
Tunely vyražené v dávné minulosti byly prosty jakékoli hydroizolace, takže podle geologických podmínek u některých činila problém voda pronikající do tunelu. V zimě vytvářela krápníky zasahující do průjezdného průřezu, v letech 1996 až 1999 byla trať elektrifikována a voda působila problémy i trakčnímu vedení 25 kV, resp. bezpečnosti provozu. Bylo tedy rozhodnuto o rekonstrukci osazením hydroizolačního materiálu v podobě drenážní a ochranné fólie. Drenážní fólie sváádí vodu do podélné drenážní „stoky“ a je překryta ochrannou hydroizolační fólií. Pomocí kotev jsou uchyceny výstužné sítě (armatura) a následně byl nastříkán beton v projektované tloušťce.
V ose koleje je vedena střední drenážní stoka se spádem 5 promile zajišťující přirozený odtok vody. Stoka je osazena technologickými šachtami umožňujícími pomocí technických zařízení kontrolu průchodnosti, případně vyčistění. Zajímavostí je, že výstupy šachet jsou vyprojektovány s centimetrovou přesností, tak aby se vešly přesně mezi následně pokládané pražce, mající rozteč 60 cm. Ve vrcholové části (klenba) jsou osazeny kovové prvky pro upevnění trakčního vedení a ochranného vodiče. Vzhledem k památkové ochraně měli „co mluvit“ do stavebních postupů památkáři.
Blanenský tunel č. 8/2 má poněkud jinou historii. Je také nazvaný „Nový novohradský“ a nachází se východně od tunelu č. 8/1 (kilometrická poloha 175,133–175,689). Je nejdelší z Blanenských tunelů, neboť má délku 556,71 m. Je nejnovějším z Blanenských tunelů, postaven byl Vojenskými stavbami Praha na začátku 90. let minulého století (přestavba a rozšíření sousedního tunelu č. 8/1 by byla velice náročná). Jako jediný z tunelů v údolí řeky Svitavy je stavebně jednokolejný, má průměr 7,8 m. V roce 1988 byla v jeho trase vyražena průzkumná štola, přičemž ražba samotného tunelu prstencovou metodou začala v únoru 1990 a zprovozněn byl 19. listopadu 1992.
Cílem přestavby tunelu č. 8/2 bylo zajistit vodotěsnost nového tunelového ostění. Při původní stavbě nebyla provedena jeho hydroizolace, tudíž do tunelu pronikala voda, v zimě vytvářející krápníky. Na rozdíl od tunelu 8/1 – s velkým průměrem – musela být zvolena jiná technologie. Necelý osmimetrový průměr tunelu nedovoloval dodatečné umístění další vrstvy ostění, proto bylo rozhodnuto o kompletní přestavbě. Stávající ostění z litinových a železobetonových tybinků bylo vybouráno, na nově vytvořené primární ostění ze stříkaného betonu bylo osazeno hydroizolační souvrství, pomocí pojízdného ocelového bednění bylo provedeno sekundární železobetonové ostění, včetně výklenků, s kabelovody a drenážemi pro odvod vody.Vybetonovány byly také nové kabelovody. U severního tubusu byla vzhledem ke špatnému geologickému podloží (propadání kolejového spodku) odstraněna spodní část tunelu v délce 55 metrů, místo níž je nově vybudována protiklenba ze železobetonu s masivní armaturou zajišťující stabilitu. Stávající předsunuté tubusy tunelu budou nahrazeny novými monolitickými železobetonovými.
U jižního tubusu tunelu je po celou dobu stavby umístěna soška svaté Barbory z lipového dřeva. Po dokončení stavby se přesune do firemní síně se soškami patronek všech stavitelů tunelů. Pro každou stavbu se totiž pořizuje soška nová.
Exkurze, včetně odborného výkladu a ukázek použitého materiálu, zabrala téměř dvě hodiny, nebyl to však ztracený čas. Nad rámec plánované exkurze jsem využil možnosti – a v době svého čekání na cestu zpět – jsem si ještě prohlédl ocelovou konstrukci nového mostu v lokalitě zastávka Blansko město. Nádražní restaurace U pražce stále funguje a točené pivo je tam jako „křen“. A jen tak pro zajímavost – dle sdělení obsluhy je dokonce tato hospoda na prodej...
Miroslav Zikmund
Foto: Daniela Houdková
