V posledních měsících slýchávali slovenští železniční odboráři z úst Andreje Doležala, ministra dopravy a výstavby Slovenské republiky, jen informace o hromadném propouštění z důvodu přijatých úsporných opatření. „Chtěli jsme znát příčiny tohoto stavu, a proto jsme se zaměřili na Cargo Slovakia, a. s. (ZSSK CARGO), která je jednou ze čtyř společností působících na slovenské železnici a zároveň se jí propouštění zaměstnanců nejvíce týká,“ říká Peter Pikna, místopředseda OZŽ, předseda Podnikového výboru Odborového združenia železničiarov (OZŽ) při ZSSK CARGO a člen dozorčí rady této společnosti.

ZSSK CARGO ještě v roce 2019 zaměstnávalo zhruba 5300 zaměstnanců, k lednu 2021 má cca 4600 zaměstnanců. Po ukončení hromadného propuštění a organizačních změn se předpokládá, že na konci letošního roku by společnost ZSSK CARGO měla mít přibližně 4300 zaměstnanců. „Důvodem hromadného propouštění, které schválil akcionář na podzim roku 2020, byla velká hospodářská ztráta zapříčiněná recesí v hutnickém průmyslu, která začala již v roce 2019. Následně se přidaly i faktory způsobené pandemií COVID-19. Ty především měly za následek velký propad na přepravách rudných vlaků. Naše hlavní přepravy jsou totiž primárně zaměřené právě na hutnický průmysl,“ popsal Peter Pikna příčiny obrovského propadu v přepravách.

V roce 2020 největší hutnický gigant na Slovensku, US Steel Košice, pro kterého ZSSK CARGO zabezpečuje většinu přeprav, odstavil z provozu i druhou vysokou pec. ZSSK CARGO tak bylo nucené řešit vzniklou situaci úspornými opatřeními, mezi které patří i snížení osobních nákladů. „Proto na podzim roku 2019 byla zavedena překážka na straně zaměstnavatele ve výši 60 % a zároveň představenstvo společnosti ZSSK CARGO rozhodlo o snížení prémií a osobní hmotné zainteresovanosti o 50 %,“ popisuje Peter Pikna úsporná opatření a dodává: „Zaměstnavatel to prezentoval jako nutnost k překlenutí nepříznivého období, a právě toto období mělo být využito na změnu fungování firmy. Po více než roce trvání těchto opatření byla úspora na straně osobních nákladů vzhledem k narůstající hospodářské ztrátě firmy nepatrná. Proto zaměstnavatel vloni v červenci přešel i k nepopulárním opatřením, která měla formou sociálních programů motivovat zaměstnance k ukončení pracovního poměru.“

Na podzim loňského roku (2020) tedy společnost ZSSK CARGO přistoupila k hromadnému propouštění, rozděleného do čtyř etap, do kterého bylo zařazeno celkem 490 zaměstnanců. Společnost přitom dodržela zákonem a podnikovou kolektivní smlouvou stanovené podmínky týkající se kompenzací pro propouštěné zaměstnance – nabídla propouštěné zaměstnance ostatním společnostem ŽSR a ZSSK. „Odborové organizace působící v ZSSK CARGO několikrát upozorňovaly bývalého generálního ředitele, představenstvo i akcionáře na neefektivní hospodaření firmy, ale zásahy do řízení firmy přišly bohužel pozdě. Zásadní opatření se začala realizovat až pod vedením nového předsedy představenstva. Restrukturalizace firmy formou personálního a hospodářského auditu se uskutečnila až na základě podnětu členů dozorčí rady volených zaměstnanci,“ konstatuje dále Petr Pikna.

Pokud se má ZSSK CARGO zotavit a dostat zpět do dobré kondice, musí podle Petra Pikny dojít především k eliminaci nevýhodných smluv a investic. „Úsek obchodu a provozu musí výrazně zefektivnit svoji práci, právě v souvislosti s deklarovanou snahou o hledání podpory železniční dopravy jako dopravy ekologicky a energeticky nejméně zatěžující životní prostředí. V oblasti železniční nákladní dopravy se ve státech EU k tomu využívají různé způsoby,“ dodává Pikna.

Při jednáních s představiteli Ministerstva dopravy a výstavby SR odboráři navrhovali několik možností, například podporu jednotlivých vozových zásilek (jako je tomu v Rakousku), která je dlouhodobě nerentabilní. „Téměř sto procent těchto přeprav na Slovensku vykonává právě společnost ZSSK CARGO a na ní navázaných více než 2000 zaměstnanců i zaměstnanců dalších podniků. Další možností nepřímé podpory tomuto segmentu dopravy by mohly být například slevy na poplatcích za dopravní cestu pro nákladní dopravu, zelená nafta, nižší cena elektrické energie, přesun zboží ze silnic na železnici, napojení nově vzniklých logistických center na železnici, či stejné podmínky pro všechny železniční nákladní dopravce, jako je kontrola dodržování doby odpočinku, pravidelná školení, zdravotní způsobilost, či kontrola stavu hnacích vozidel a vagonů a podobně,“ vypočítává Peter Pikna a s nadějí v hlase závěrem dodává: „Rok 2021 je vyhlášený rokem železnice. Všichni pevně věříme, že bude rokem, který konečně nastartuje zájem kompetentních orgánů tohoto státu na rozvoj železničního sektoru.“

Michael Mareš s využitím informací OZŽ