V posledních týdnech se množí dotazy členské základny ohledně chystané důchodové reformy. Hlavním spouštěčem bylo několik článků na toto téma v mediích. Úvodem je potřeba sdělit, že zmíněná norma ještě nebyla schválená vládou, natož parlamentem. Vše, co je sdělováno veřejnosti, je potřeba brát tak, že uvedená norma nemusí být vůbec přijata, nebo dozná značné změny.

Výsledný návrh je konečným produktem Komise pro spravedlivé důchody, která byla ustavena ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ČR bylo garantem a zpracovatelem konečné verze. Materiál se skládá ze tří částí. Jedna z nich řeší samotný princip určení výše důchodů a pravidla pro přiznání. Druhá část se zabývá určitou kompenzací za výchovu dětí a třetí část řeší zohlednění případného dřívějšího odchodu do důchodu u zvlášť náročných a rizikových povolání (pracovišť).

Zejména třetí část vyvolala u železničářů zvýšený zájem. V již zmíněných mediálních výstupech jsme za OSŽ postrádali ve výčtu povolání ta v železniční dopravě. K tomu je potřeba poznamenat, že naší snahou bylo do připravované normy zapracovat zohlednění náročnosti některých povolání v železniční dopravě. Naše argumentace byla podložena vysokými zdravotními požadavky (viz vyhláška 101/1995 Sb.), které jsou kladeny na zaměstnance v dopravě, a to po celou dobu výkonu povolání. Stávající praxe ukazuje, že pro mnoho zaměstnanců jsou stávající hranice pro dosažení řádného důchodu nedosažitelné. Množí se případy, kdy zaměstnanci po dosažení věku šedesáti let a více ztrácí předepsanou zdravotní způsobilost. Bohužel, na základě jiné konstrukce uvedené normy nebyl náš způsob řešení akceptován. Jsme přesvědčeni, že neprávem. Předkladatelé zvolili cestu kategorizace pracovišť. Celkem jsou čtyři kategorie. Případný dřívější odchod do důchodu se může týkat pracovišť, která spadají do III. a IV. Kategorie. Pro posouzení míry rizikovosti pracovišť se porovnává 13 faktorů rizik (např hluk, vibrace, fyzická zátěž atd.). Dle našeho názoru nebyla zohledněna dlouhodobá míra „opotřebení“ organismu právě u zaměstnanců v dopravě.

Na základě informací z výsledků připomínkového řízení a publikovaných článků jsem požádal paní ministryni Maláčovou o konzultační schůzku. Byl jsem potěšen, že mně velmi rychle vyhověla a dne 1. dubna tohoto roku jsem prostřednictvím videokonference prodiskutoval celou problematiku s náměstkyní MPSV Mgr. Danou Roučkovou a jejími dvěma kolegy. Hned v úvodu jsem byl ujištěn, že na železničáře nebylo zapomenuto a některé profese jsou předmětem seznamu. Samozřejmě je vždy potřeba zaměstnavatelem vyhodnotit rizikovost konkrétního pracoviště. Norma se může vztahovat na další povolání (pracoviště) v případě, že budou vyhodnocena odpovědnými orgány jako dosahující parametrů některého z 13 rizikových faktorů. Nepotvrdily se tedy dohady, že je nutné splnit všechny rizikové faktory.

V další části debaty jsem se pokusil vysvětlit účastníkům videokonference za MPSV náš názor na celkové řešení a vyjádřil jsem přesvědčení, že bude pokračovat další debata vedoucí k uspokojivému výsledku do budoucna. Nastínil jsem návrhy OSŽ a možnosti řešení v oblasti tzv. „předdůchodů“. V průběhu jednání byla rovněž diskutována připravovaná novela Nařízení vlády 589/2006 Sb., která řeší odchylná ustanovení o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců v dopravě. Byl jsem ujištěn o snaze ministerstva zlepšit podmínky a zároveň přiblížit délku směn a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě obvyklým ustanovením obsaženým v Zákoníku práce.

V době vyjití tohoto článku jsem již návrh novely obdržel a OSŽ ji bude v předepsané lhůtě připomínkovat. Věřím, že nalezneme s předkladateli všeobecně přijatelné a prospěšné řešení. O dalším osudu a podobě obou právních norem vás budeme samozřejmě informovat.

Vladislav Vokoun, I. místopředseda OSŽ