Kancelář architekta města Brna vydala tiskovou zprávu s informacemi o vítězi architektonické soutěže, podle jehož návrhu bude v Brně postaveno nové hlavní nádraží. Vítězem se stal nizozemský ateliér Benthem Crouwel Architects, který stojí za projektem nádraží v Rotterdamu nebo rekonstrukcí a dostavbou nádraží v Amsterdamu. O vítězi rozhodla odborná porota, jejíž složení potvrdilo vedení města Brna i Správa železnic. V porotě zasedla mimo jiné architektka Eva Jiřičná nebo urbanista Peter Gero.

Podle vítězného návrhu se nové brněnské nádraží v odsunuté poloze na brněnské periferii (na úvodním snímku) stane novou branou do města a pozitivním impulzem pro vznikající čtvrť Trnitá na nábřeží řeky Svratky. Brňané získají moderní přestupní uzel a záruku dalšího rozvoje zdejší železniční dopravy. „Autoři vítězného návrhu budou dohlížet na kvalitní zpracování projektové dokumentace nové budovy. Budou zárukou toho, že po dokončení bude nové nádraží nejen chloubou jižní Moravy, ale také místem, které budou cestující využívat opravdu rádi. Stávající předpoklad dokončení nové budovy hlavního nádraží směřuje do roků 2032 až 2035, kdy už bude hotová i část nové čtvrti Trnitá,“ říká náměstek generálního ředitele pro modernizaci dráhy Mojmír Nejezchleb ze Správy železnic.
Brněnská primátorka Markéta Vaňková oceňuje spolupráci města Brna se Správou železnic na projektu nového nádraží a připomíná mimo jiné také další rozvoj města, který nová poloha nádraží významně ovlivní. „Nové nádraží z obou stran obklopí kvalitní veřejný prostor, s centrem města ho spojí nový bulvár se stromořadím a tramvajovou linkou,“ zdůrazňuje. Její slova doplňuje 1. náměstek primátorky Petr Hladík, který vyzdvihuje rychlý přestup mezi vlakovou, autobusovou a městskou hromadnou dopravou, včetně příznivých podmínek pro přivedení linek připravované vysokorychlostní železnice ve směru na Prahu, Ostravu i Vídeň. „Podstatný je zároveň komfort pro pěší i cyklisty, cestující i nové sousedy nádražní budovy,“ připomíná Hladík.
Brněnský železniční uzel už dnes kapacitně ani technicky nevyhovuje a jeho modernizace je nutná. Bez ní by Brno ustrnulo na konci minulého století, kdy spolu s vybudováním nákladního průtahu proběhla poslední velká změna. Na stavbu nového nádraží v přesunuté poloze přitom bylo Brno už několikrát připraveno, opakovaně ale plány zastavila nepříznivá situace počínaje velkou hospodářskou krizí přes druhou světovou válku až po okupaci v roce 1968. „Nároky na železniční dopravu jsou už výrazně odlišné než před 180 lety. Brno si proto investici do své budoucnosti zaslouží a dnes představované výsledky mezinárodní soutěže potvrzují, že město získá to nejmodernější evropské nádraží,“ uvedl náměstek primátorky Tomáš Koláčný.
Miroslav Čáslavský, s využitím tiskové zprávy Kanceláře architekta města Brna