V těchto dnech je to 25 let od doby, kdy Moravu postihly katastrofální záplavy, vyvolané několikadenním nepřetržitým deštěm a rozvodněním řek, které se vylily ze svých břehů. Postižena přitom byla i celá řada železničních tratí, z nichž zřejmě nejvážněji odnesla řádění živlů trať Šumperk – Kouty nad Desnou. Trať byla poškozena do té míry, že byla ze strany tehdejších politiků a ministerských úředníků navržena ke zrušení.

Následky povodně, kterou vyvolala horská říčka Desná, byly vpravdě zdrcující. Za nádražím v Šumperku voda podemlela železniční most, v Rapotíně zničila další most a odplavila i část tratě. Největší škody však napáchala v Loučné nad Desnou, kde vlaková zastávka i trať zcela zmizela ze světa (viz úvodní foto). Jak vzpomíná tehdejší přednosta železniční stanice Petrov nad Desnou Karel Mičunek, k záchraně trati přispěli zdejší občané v čele s tehdejším starostou obce Rapotín Ondřejem Koppem. Ten do dění okolo trati zapojil okolní obce, založil Svazek obcí a začal uvažovat o tom, že by svazek tu trať privatizoval.
„Vyžádal si k tomu převedení tratě do majetku svazku a potom i návrat některých vozů. Jezdil do Prahy, dokonce kvůli privatizaci museli udělat ministerskou výjimku,“ popisuje roli nedávno zesnulého exstarosty Karel Mičunek v Šumperském a jesenickém deníku. Stát nakonec tlaku obcí ustoupil a trať tak byla zachráněna. Zároveň se rozbíhají práce na obnově trati. 1. března 1998 zahájila firma Stavební obnova železnic práce na obnově tratě a už za dva měsíce se podařilo obnovit provoz do Sobotína. Od prosince téhož roku začaly jezdit vlaky do Velkých Losin a 30. května 1999 svezl první vlak v pravidelném provozu cestující až na konečnou v Koutech nad Desnou. Postupem času byla celá trať zmodernizována a v roce 2016 elektrifikována a na soukromou trať se vrátily v roli dopravce České dráhy. Trať a související infrastruktura patří Svazku obcí údolí Desné, provozovatelem trati je firma Sart, která za pomoci pěti dopravních zaměstnanců a sedmi traťových dělníků na trati řídí provoz a provádí její údržbu.
Miroslav Čáslavský, s využitím Šumperského a jesenického deníku

Foto: Archiv Moravského severu