Železniční muzeum v Lisovicích, které původně sídlilo ve výtopně na zlonickém nádraží a v nedalekém rodinném domku, oslavilo vloni na podzim už dvacet let činnosti. Zlonické muzeum bylo (manželi Čechovými) poprvé veřejnosti zpřístupněno v roce 1997 se záměrem představit historii železnice v mnohem širším měřítku. Od roku 2010 bylo muzeum postupně přesouváno z původní expozice a depozitáře do nového areálu v nedalekých Lisovicích.

„Výtopnu na nádraží jsme se snažili pro spolek koupit (od Českých drah) šest let, ale když jsme viděli, že to nikam nevede, tak jsme využili možnost koupit tento areál,“ říká na adresu rozhlehlého hospodářského dvora v Lisovicích (který kdysi patřil rodině prvorepublikového politika Jana Malypetra - ten 15. 4. 1919 předložil poslanecký návrh na výstavbu tří nových železničních tratí, které měly zásadním způsobem ovlivnit dopravní obslužnost Slánska, Lounska, Kladenska a Rakovnicka, mimo jiné i spojky Zvoleněves – Podlešín) Ing. Tomáš Čech, majitel a předseda spolku provozujícího muzeum. „Jako první jsme v roce 2010 (do Lisovic) přestěhovali expozici zabezpečovacího zařízení. Když jsme pak v roce 2012 z výtopny do Lisovic přemístili i lokomotivy a úzkorozchodku, přestali jsme definitivně dělat prohlídky na výtopně. Stěhování jsme definitivně dokončili v roce 2016, letos jsme ještě upravili v horní části areálu parčík, aby si maminky s dětmi měly kde hrát.“
Zlonická výtopna tak od roku 2012 bohužel pustne a rozpadá se. Kdo ji chce ještě vidět, měl by si podle Tomáše Čecha pospíšit. „Podle mne už příští rok tam výtopna stát nebude, zbourat mají i sousední strážní domek, jehož nájemníci se touto dobou nuceně stěhují. Zlonickému starostovi, jako účastníkovi řízení, již přišlo oznámení,“ dodává.

Expozice v lisovickém železničním muzeu je nyní zhruba desetkrát větší, než byla ta ve Zlonicích. „Náš spolek – když nebudu počítat nás dva s manželkou – čítá celkem čtyři aktivní členy. Máme sice více členů, ale ty v podstatě mnohdy celý rok ani nevidíme,“ říká Tomáš Čech s úsměvem. Koupi lisovického statku ani přesto nelituje. „Věděli jsme, do čeho jdeme. Koupili jsme to s tím, že je to zřícenina, že prodáme dům ve Zlonicích a že tím zafinancujeme aspoň částečné opravy obytné části statku v Lisovicích.“

První nadzemní podlaží hlavní budovy dnes návštěvníkům umožňuje nahlédnout do historie obou drah, které byly ve Zlonicích vybudovány (Pražsko-duchcovské dráhy a její odbočné tratě do Hospozína), tato část expozice představuje především exponáty a dokumenty prezentující přepravu cestujících po železnici (výdejna jízdenek je například ze Zlonic, tabule s odjezdy vlaků z Chlumčan, většinou exponátů je ze Slánska). „Tady jsou především fotografie z tratě (Pražsko-duchcovské dráhy), výrobní štítky z lokomotiv a vagonů, a támhle je vrtačka a pila, v podstatě nástroje, se kterými se železnice před sto lety stavěly,“ provází mě Tomáš Čech expozicí. „Za touto částí expozice je místnost věnovaná osobní přepravě. Je zde model zastávky Tmáň, jak vypadala před osmdesáti lety. To je mimochodem nejstarší zastávka Podřipských lokálek – tehdy byly složiště cukrovky úplně na každé zastávce. Na konci této expozice je pak úschovna zavazadel, přes kterou se vyjde ven na dvůr.“

V exteriérech je k vidění sbírka cukrovarských lokomotiv, nákladních vozů a zařízení průmyslových malodrah, které kdysi sloužily v cihelnách, lomech, dolech a dalších podnicích. Suterén hlavní budovy z menší části vyplňují opět technická zařízení související s běžně nepříliš známým provozem malodrážek. Jeho hlavní prostory jsou pak zaplněny expozicí zabezpečovací a sdělovací techniky, svoji „garáž“ tu má i úzkorozchodná drážka, která vozí návštěvníky na zhruba 100 metrech kolejí každou sobotu od dubna do října, letos až do 28. 10. 2018. „A nakonec tady máme místnost, které říkáme hladomorna. Jsou to prostory ze 16. století, kdy se tento dům začal stavět. Tento dům patřil rodu Vopršalů, jejichž nejmladší dceru Boženu si vzal Jan Malypetr, významný český politik a předseda vlády Československé republiky, který tady v letech 1934 až 1947 žil,“ dodává Tomáš Čech s tím, že u příležitosti dvaceti let existence muzea bylo vloni na podzim vybudováno i nové sociální zařízení.

Nedávno, o posledním srpnovém víkendu (25./26. 8. 2018), přivítali v Železničním muzeu v Lisovicích letos již čtyřtisící návštěvnici. „Aktuálně (k 27. 8. 2018) už máme 4008 návštěvníků, což jsme vloni neměli ani za celý rok. Nechci to zakřiknout, ale letos bude nárůst počtu návštěvníků oproti minulému roku okolo padesáti procent,“ říká Tomáš Čech a závěrem dodává: „Tržby ale muzeum neuživí, natož pak pokud máme mluvit o nějakém rozvoji a údržbě. Manželka proto stále pracuje na dráze.“

Od září do října je muzeum otevřeno pouze o víkendech a svátcích od 9 do 15 hodin.

Michael Mareš