Zastavte se na zastávce, tak otec Josef a dcera Lea Luxemburgovi pojmenovali svoji výstavu fotografií, která nyní probíhá v Městské knihovně v Milevsku. „Nejdřív jsme fotili zastávky, které nás zaujaly, ale to jsme ještě netušili, že bychom někdy v budoucnu mohli tyto fotografie vystavovat,“ vypráví Josef Luxemburg (na snímku). „Až potom, kdy už jsme toho měli hodně, tak jsme si říkali, že bychom mohli udělat výstavu.“

Na celkem 26 panelech naleznete zhruba zastávky od těch pěkných po ošklivé, o které se nikdo nestará. Výstavy v síní městské knihovny se konají pravidelně už několik let, ale zastávky zde mají svojí premiéru. Milevský fotograf Josef Luxemburg je známý překvapivými náměty výstav, napsal Týdeník Milevské noviny, kde 71letý důchodce v minulosti pracoval. Specifikem vernisáží Josefa Luxemburga jsou pozvaní hosté. I tentokrát se Josef Luxemburg snažil například pozvat například ministra dopravy Dana Ťoka, ten mu ale prý vzkázal, že je zaneprázdněný. „D1 mu asi dává zahulit a ještě byl dneska pozván na kobereček k Andreji Babišovi,“ zavtipkoval Josef Luxemburg 8. ledna na vernisáži.

„Je to vlastně takový nekonečný fotopříběh,“ píší autoři v krátké anotaci k výstavě. „Mnohé zastávky, nádraží, atd., dostávají nový kabát, mnohé jsou stále původní a mnohé už leccos pamatují, jiné už zmizely. Můžeme se setkat i s kuriozitami, které nejdou přehlédnout. Nechybí lidová tvořivost, jednoduchost, nápaditost, moderna. Anebo je na nich vidět, že v tom místě je každému fuk, v jakém prostředí se člověk nachází,“ píší autoři.

Milevsko, Božejovice, Habartice, Železnice, České Budějovice, Červená nad Vltavou, Kanina či Lhotka u Mělníka, Kokořínsko, německý Oybin, Stožec, Nové Údolí, Častolovice, Kryštofovo Údolí, Kyjev…, to je jen neopatrný seznam některých nádraží a zastávek, které mají na výstavě alespoň jednu fotografii. Naleznete zde i fotografii ze železniční zastávky ve Stehlovicích (trať 201) se třemi kozami na nástupišti u vlaku. „Ta zastávka je kousek od Milevska a ty kozy se tam občas u trati pásly. Vzal jsem kolo a jel tam. Ptal jsem se na té vesnici, čí jsou to kozy, a oni, že těch, co bydlí v posledním baráku. Tak jsem zazvonil, vykoukla paní, a já říkám, že jsem slyšel, že má pěkné kozy. Až v ten moment, když slyším, co říkám, mi to došlo, a jí také. Tak jsme se oba zasmáli a ona povídá, že zavolá manžela a s ním jsem si to focení pak dohodl. Chtěl jsem, aby si vzal na sebe černé šaty, ale on nechtěl,“ popisuje Josef Luxemburg, jak vznikla fotografie ve Stehlovicích na zastávce. Prý každá z jeho fotografií má svůj vlastní příběh, ale mnohé z těch příběhů publikovat nelze.

Několik fotek na výstavě je i z Lucemburska. „Jezdím tam a připravuji pro lucemburské velvyslanectví v Praze kalendář pro příští rok. Spolupracuji s velvyslanectvím v Praze,“ vysvětluje mi Josef Luxemburg. A má to nějakou souvislost s vaším příjmením? zajímám se. „Se sestrou jsme se o to také kdysi zajímali a došli jsme k závěru, že asi za Napoleona, když tudy táhnul s armádou, tak tady někdo zůstal,“ směje se.

Výstava ve výstavní síni Městské knihovny v Milevsku trvá do pondělí 18. 2. 2019 a je otevřena každý všední den s výjimkou úterý od 8 do 17 hodin.

Michael Mareš