Informacemi o tom, v jakém stavu se nachází společnost ČD Cargo z hlediska věkové struktury zaměstnanců, začalo jednání Podnikového výboru (PV) OSŽ ČD Cargo, které se v sídle OSŽ v pražských Vysočanech konalo ve čtvrtek 17. června 2021. Hned úvod jednání, které moderoval předseda PV Radek Nekola, totiž patřil zaměstnavateli: personální ředitelce Mgr. Anetě Miklášové, a předsedovi představenstva a generálnímu řediteli společnosti ČD Cargo Ing. Tomáši Tóthovi. Mgr. Pavla Kreischová (vedoucí oddělení sociální a mzdové) a Ing. Josef Kreische (z téhož oddělení) pak vystoupili v závěru bloku věnovanému zaměstnavateli.

„Hledáme možnosti, jak oslovit mladou generaci na práci u společnosti ČD Cargo, máme v plánu zaměřit se na benefitní systém a spolupráci se školami, aby ČD Cargo bylo vidět, a aby mladí o zaměstnání u něj projevili zájem,“ řekla v úvodu Aneta Miklášová s tím, že prvním krokem k tomuto cíli bude dotazník, kterým se na přelomu června a července ČD Cargo obrátí na své zaměstnance: „Dotazník, či chcete-li průzkum, bude anonymní, dobrovolný, a jeho cílem bude zjistit hodnocení stávajícího benefitního systému a případné návrhy na jeho změnu tak, aby se maximálně vyhovělo přání našich zaměstnanců. Možné návrhy jsou například cafeterie, což funguje na bázi kreditního systému, a lze do něj vložit také stravenky, či například část své hrubé mzdy, kterou pak zaměstnanec může čerpat v celé výši, případně dalším návrhem je pojištění odpovědnosti za škodu zaměstnance při výkonu povolání. Dotazník bude zaškrtávací o délce trvání zhruba deset minut a očekáváme, že průzkumem získáme celkem relevantní data. Prosím, abyste tomuto věnovali pozornost,“ dodala a předala slovo Tomáši Tóthovi, který právě na jednání PV dorazil.

Tomáš Tóth shrnul první pololetí a na přání Radka Nekoly se věnoval i predikci vývoje na druhé pololetí letošního roku a rok příští. „První polovina letošního roku se vyvíjí podle podnikatelského plánu. Rámcově pak lze říci, že aktuální čísla jsou o trochu lepší, než definuje plán. Obezřetnost je ale stále na místě. Oživení průmyslu a celé ekonomiky je znát a vývoj v oblasti tržeb dosahuje hodnot roku 2019. V dlouhodobějších predikcích jsou naši zákaznici zatím velmi opatrní a všichni věříme, že aktuální růst je nastupující postcovidový trend a ne pouze krátkodobá ekonomická ´bublina´. Sledovat lze například oživení v oblasti metalurgie, a zdá se, že by to mohl být růst trvalejší, protože veškerá produkce směřuje přímo do spotřeby, nic se nyní nevyrábí na sklad. Do metalurgických závodů v centrální Evropě se naváží obrovské množství zboží a samozřejmě ven se vyváží hotová produkce,“ řekl na úvod s tím, že naopak trvale méně je přeprav hnědého uhlí. „Postupně ale rostou přepravy černého uhlí a koksu, automotiv se také nadechl po nedávných omezeních z důvodu nedostatku polovodičů a plastů, začíná se vozit více v komoditě chemie, trvale roste přeprava dřevní hmoty. Cargo se opravdu po velmi těžkém roce 2020 odráží od dna, hospodaření se opět pohybuje v kladných číslech,“ dodal s tím, že do druhého pololetí vyhlíží s mírným optimismem: „Samozřejmě otázkou je podzim a možné komplikace v rámci dalších vln pandemie a pak také každoroční útlum přeprav v druhé polovině prosince. Věřím však, že podnikatelský plán splníme.“

Rok 2022 bude podle Tomáše Tótha „…rokem velkého, skokového růstu cen elektrické energie“: „Očekáváme progres cen elektrické energie pro rok 2022, silová složka obchodovaná na burze meziročně roste přibližně o 40 %, dále roste cena nafty, a to jsou vedle dopravní cesty naše největší variabilní náklady. Jednáme o podpoře železničních dopravy s cílem částečného, nebo plného osvobození od poplatků za obnovitelné zdroje v ceně elektrické energie. To by umožnilo ve větší míře kompenzovat tento růst a usnadnilo, respektive spíše tolik nekomplikovalo růst přeprav po železnici. Na progres těchto variabilních nákladů budeme muset samozřejmě reagovat v plánu roku 2022, jehož přípravu postupně startujeme.“

Obecně však Tomáš Tóth v roce 2022 očekává růst objemu přeprav v celé Skupině ČD Cargo a to v souladu se střednědobým výhledem. Upevňovat chce pozice na zahraničních trzích s pozitivním dopadem na tranzitní, ale i výchozí a cílové přepravy v České republice. „Naše aktivity směřují po získání licence ve všech sousedních zemích a Maďarsku dále i do Chorvatska. Cílem je poskytnout našim zákazníkům dopravní spojení se všemi přístavy v Evropě, které jsou pro ně klíčové. Stabilizovat a rozšiřovat budeme samozřejmě i tam, kde dnes jako dopravce již působíme. Pokud jde o hospodaření společnosti, chtěli bychom se vrátit na špičková čísla roku 2018, dnes jsme na úrovni roku 2019. A je třeba férově konstatovat, že druhé pololetí roku 2019 již nebylo tak silné, jako to v roce 2018, pociťovali jsem již pomalé ochlazování ekonomiky, které pak následně covid z kraje roku 2020 akceleroval.“ Stále rostoucí komoditou, na kterou společnost ČD Cargo sází i do budoucna, je dřevo, podle Tomáše Tótha kulatina, energetická a teplárenské štěpka, patří na železnici a tak to zůstane i po kůrovcové kalamitě v Česku.

Společnost nezastavila investice ani v těžkém covidovém roce a chystá se dále masivně investovat do obnovy a udržitelnosti parku železničních kolejových vozidel. Příští rok by měla investovat přibližně 4 mld. Kč, mimo jiné i do nákupu již kontrahovaných lokomotiv Traxx. „Kromě interoperabilních vozidel soustředíme pozornost na nutnou modernizaci dieselové trakce. Čeká nás dokončení zakázky na modernizaci 50 lokomotiv 742.7, brzy zahájíme soutěž na modernizaci dalších kusů. V roce 2022 budou také postupně dokončovány montáže ETCS na palubu našich vozidel řad 163, 363, modernizované 742.7, paralelně a s vazbou do projektu ETCS bude dokončována konverze lokomotivní řady 163 a 363, probíhat budou i sériové zástavby řad 130 a 753.7. U vozů se pak soustředíme především na revizní opravy, pořizovat budeme nové plošinové vozy, stále uvažujeme i o velkokapacitních cisternách,“ poznamenal Tomáš Tóth.

Radek Nekola poté připomenul jednotlivé vozové zásilky jako jednu z významných činností společnosti: „I západ se vrací k jednotlivým vozovým zásilkám, ten útlum, který zažila západní Evropa v uplynulých letech, se ukázal jako špatný a zatěžující ekologii. Nerad bych na základě jejich zkušeností udělal tu samou chybu, nicméně jednotlivé vozové zásilky v tom rozsahu jako my nikdo jiný nedělá, mají ale vysokou přidanou hodnotu lidské práce, která má svoje náklady, a protože v tuto chvíli žádné nové technologie na obzoru nejsou, tak jestli je chceme udržet do budoucna, tak se musíme zamýšlet nad každou organizační změnou, kterou v rámci PJ budeme dělat. A teď, apeluji na vedení podniku - naše zkušenosti jsou bohužel v rámci projednávání dopadu opatření do jednotlivých vozových zásilek zcela nepřiměřené. Obávám se, abychom neudělali onen pověstný krok do tmy. Byl bych rád, abychom si v rámci dialogu uvědomili, že i odborář spolu se zaměstnavatelem přebírá odpovědnost nad touto reorganizací a nese svůj podíl viny, pokud se to nepodaří. To je něco, co věřím, že se změní. Myslím si, že toto téma by tady mělo zaznít, protože jednotlivé vozové zásilky mají přidanou hodnotu a my se obáváme, abychom tuto přidanou hodnotu neztratili v rámci organizačních změn.“

Tomáš Tóth potvrdil, že jednotlivé vozové zásilky jsou konkurenční výhodou ČD Cargo v České republice „…a tak to i zůstane. Pokud chceme převádět zboží ze silnice na železnici, máme v podstatě jen dvě cesty. Kombinovanou dopravu a právě produkt jednotlivých vozových zásilek. Železniční doprava se nemůže stát doménou jen dlouhých a těžkých nákladních vlaků. Ve střednědobém horizontu je ale třeba tento produkt optimalizovat. Ano, jen těžko toho dosáhneme tím, že budeme propouštět další provozní kolegy a nepřijdeme se změnami, které systém zjednoduší, nebo chcete-li optimalizuje. Při stávajících technologiích a stávajícím objemu přeprav v systému jednotlivých vozových zásilek již rezervy v počtu provozních zaměstnanců hledat nelze. Nyní dobíhají diskuse na úrovni sjednocení řídících provozních profesí, ale to je z pohledu počtu našich kolegů již jen marginální záležitost. A ještě jednou ano, ve shodě s odborovými partnery se pokusíme vrátit úroveň projednávání organizačních záležitostí minimálně do dob předcovidových. Odstranit oboustranné předsudky, projednat změny, ne je pouze oznámit, zkrátka vše vrátit na profesionální úroveň, kterou od sebe oboustranně očekáváme.“

V diskusi se členové PV věnovali například situaci ve Valašském Meziříčí v rámci projednávání změny systemizace u komandujících, dispečerů a dozorčích. „Když je člověk v klidu, tak pracuje lépe, než když bude zaměstnanec dvě hodiny dojíždět do České Třebové a dvě hodiny zpět,“ zhodnotil Jiří Závora. „Tady se ukazuje, že se občas neposloucháme. Toto je příklad toho, jak je optimalizace činností v provozní oblasti důležitá a doklad toho, jak je důležitá komunikace,“ řekl v reakci Radek Nekola a ještě dodal: „Budu se ptát, co to přinese za úspory a zda někdo verifikuje, zda to skutečně úspory přineslo.“

V závěru bloku věnovanému zaměstnavateli se Pavla Kreischová a Josef Kreische věnovali sociální a mzdové oblasti, konkrétně KOP, které se i v Rajeckých Teplicích „rozjely“. Problém ale je s jejich obsazováním z důvodu nemocnosti, provozních důvodů či čerpání řádné dovolené. „Nemůžeme zastavit provoz!“ zdůraznila Pavla Kreischová.

Po přestávce Radek Nekola v rámci Informací ze zásadních jednání referoval o jednání odborových centrál se zaměstnavatelem (1. 6.), o jednání k PERS-39 (7. 6.), o jednání ke změně norem pracnosti u prohlídek lokomotiv v rámci vydaného opatření č.010/2021 ředitele O 12 GŘ za účasti zástupců odborů 10 a 12: „V rámci diskuse nad opatřením jsme dosáhli pozastavení účinnosti opatření a v rámci jednotlivých SOKV budou provedena kontrolní měření na třech řadách lokomotiv,“ zdůraznil Nekola.

Závěrečná část jednání patřila tématům jako ECM (aplikace ECM znamená konec garážových firem a oprav lokomotiv pod širým nebem: „Hlad po opravárenské činnosti bude velký, pokud budeme mít kapacitu, pojďme ji za solidní marži nabídnout,“ řekl Nekola), či zvýšeným odměnám za přesčasovou práci (předseda představenstva rozhodl o uvolnění finanční prostředků za měsíce květen a červen, aby mohla být vyplacena mimořádní odměna za přesčasovou práci), tripartitě na úrovni MPSV (Nekola: „Shodli jsme se na úpravě NV 598/2006, kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě. Vláda by to měla odsouhlasit a účinnost bude až po změně grafikonu, od 1. 1. 2022.“). Telegraficky pak Radek Nekola zmínil i kurzarbeit (prošel senátem, zaslán k notifikaci do Evropské rady).

Závěr patřil tradičně Organizačním záležitostem (příště se členové PV sejdou 30. 8. - 2. 9.) a bodu Různé.

Michael Mareš